POLSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČELÍ NEDOSTATKU FINANCÍ I LÉKAŘŮ. PROBLÉMY MŮŽE ZMÍRNIT DIGITALIZACE
Stejně jako v ostatních zemích Evropy prošlo polské zdravotnictví zatěžkávací zkouškou během pandemie covid-19. Přestože epidemickou situaci jako celek ustálo, zvýraznily se mnohé nedostatky, které systém veřejné zdravotní péče v Polsku trápily dlouhodobě. Na prvním místě je to podfinancovanost odrážející se v nedostatečném vybavení nemocnic a poliklinik. Neméně důležitý je nedostatek lékařů.

Ilustrační foto: Shutterstock
Stav financování polská vláda řeší navyšováním podílu HDP určeného na zdravotní péčí a využitím fondů Evropské unie. Výzvy způsobené nedostatkem lékařů pak může mírnit digitalizace a využití systémů s prvky umělé inteligence ve zpracování dat, ale i diagnostice.
UMĚLÁ INTELIGENCE V CENTRU POZORNOSTI
V Polsku tak strmě roste počet startupů zaměřujících se na umělou inteligenci v medicíně, pořádají se mezinárodní konference, posiluje i spolupráce mezi vládními a soukromými organizacemi v oblasti legislativy. Obrovský potenciál segmentu láká množství soukromých investorů včetně globálních korporací jako IBM, Google či Microsoft. Přestože využití inteligentních algoritmů, programů či robotů, které jsou přesnější než lidské oko či ruka, může stále znít jako hudba budoucnost, ve skutečnosti už několik takových řešení polské nemocnice využívají. Jedná se například o algoritmy, které jsou pomocí strojového učení a přístupu k databázím schopny na základě tomografických snímků určit stupeň zhoubnosti nádorů ledvin; nebo sbírají, ukládají a organizují digitální skeny histopatologických preparátů dostupných v pohodlném webovém prohlížeči.
EVROPSKÉ FINANCE
Financování projektů digitalizace a využití řešení postavených na bázi umělé inteligence je nastaveno především skrze prostředky EU. Polský Národní plán obnovy – přestože stále neschválený Evropskou komisí z důvodů přetrvávajících sporů s polskou vládou – dedikuje na zdravotnictví celkem 20 miliard zlotých. Peníze jsou určeny mimo jiné na digitalizaci, pobídky a podporu studentů medicíny i modernizaci nemocnic a jejich vybavení. Jen projekt digitalizace a zabezpečení zdravotnické dokumentace bude financován částkou 4,5 miliardy zlotých. V balíčku evropských fondů na období 2021 – 2027 pak ministerstvo zdravotnictví obdrží 3 miliardy zlotých, které rozdělí mezi jednotlivé projekty. V neposlední řadě se bude zdravotnictví týkat také podpora z programu Evropské fondy pro digitální rozvoj 2021 – 2027. Polsko hodlá prostředky v tomto programu využít na další rozvoj veřejných elektronických služeb účtu pacienta a na projekty rozvíjející telemedicínské služby.
Právě elektronické služby a telemedicína generují vysokou poptávku po moderních diagnostických nástrojích, které mohou zrychlit a zpřesnit práci lékařů, kterých je nedostatek. Proto se o Polsko stále více zajímají české firmy působící v tomto segmentu, přičemž některé z nich již podnikají konkrétní kroky ke vstupu na polský trh.
Jakub Rudý, ekonomický diplomat
Aleksandra Kozyra, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR ve Varšavě