POLÁRNÍ VÝZKUM NENÍ JEN ZÁLEŽITOSTÍ EXTRÉMNÍCH PODMÍNEK ARKTIDY A ANTARKTIDY

Česká polární věda se stále výrazněji zapisuje na mapu mezinárodního výzkumu. Úspěchy našich odborníků v Arktidě ukazují, že výsledky domácích týmů mohou obstát v konkurenci světové špičky. Nově vzniklé České arktické vědecké konsorcium (CASC) navíc potvrzuje, že Česko bere svou roli v Arktidě vážně a systematicky ji posiluje.

Nejsevernější region světa není jen místem pro vědecké bádaní, ale také strategickým prostorem, v němž se setkávají výzkum, nové technologie, bezpečnost i ekonomická diplomacie. Pro Česko jde o oblast, kde může věda propojovat nové poznatky a technologické inovace s praktickými přínosy.

Nová éra výzkumu

Zatímco dosud stály za úspěchy české vědy v Arktidě především jednotlivé univerzity a ústavy, jaro letošního roku přineslo zásadní změnu. V březnu vzniklo České arktické vědecké konsorcium (CASC). Představuje klíčový krok směrem k lepší koordinaci českého arktického výzkumu.

Konsorcium nyní propojuje osm českých univerzit a výzkumných institucí. Jeho členy jsou Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Hradec Králové, Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, připojit by se měla ještě Ostravská univerzita. Předsedou CASC je Jiří Bárta z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Místopředsedkyní se stala Barbora Halašková z Masarykovy Univerzity.

Cílem konsorcia je podporovat špičkovou vědeckou kvalitu, efektivní koordinaci a mezinárodní viditelnost českého arktického výzkumu. Zároveň vytváří nový společný rámec, díky němuž Česko může lépe formulovat své národní priority v Arktidě a koordinovaně je prosazovat v mezinárodních strukturách. Konsorcium má za úkol zastupovat české instituce v Mezinárodním výboru pro arktickou vědu (IASC). Bude rovněž podporovat vzdělávání mladých vědců a připravovat českou účast v Mezinárodním polárním roce (IPY5 2032–2033).

Stanice na Špicberkách, vstupenka do špičky

Základem českého působení v Arktidě zůstává arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na norském souostroví Špicberky. Díky ní patříme mezi dvanáct zemí světa, jež disponují vlastní vědeckou infrastrukturou na Špicberkách. „Nabízíme ji dalším vědcům, aby ji využili pro vlastní výzkum, nebo navazujeme spolupráci,“ vysvětluje vědec Jiří Bárta.

Právě tato otevřenost dělá z Česka atraktivního partnera pro globální projekty. V kombinaci s českou stanicí v Antarktidě tak tuzemští vědci pokrývají obě polární oblasti, což v mezinárodním kontextu představuje mimořádně silnou a respektovanou pozici.

Výsledky výzkumu z české arktické stanice nezůstávají pouze na stránkách vědeckých časopisů. Jiří Bárta pracuje se vzorky starými tisíce let, jeho závěry však pomáhají předpovídat budoucí vývoj například v českých Krkonoších.

Bárta zdůrazňuje, že Špicberky i další polární oblasti fungují jako ukazatele světové změny klimatu, a právě proto přitahují pozornost odborníků z celého světa. Současně se tam testují inovativní technologie, které následně nacházejí uplatnění i mimo akademickou sféru. Polární oblasti se stávají jak přírodní laboratoří, tak testovací platformou pro nové technologie a postupy využitelné v běžných podmínkách.

Polární výzkum tudíž přináší impulzy i pro technologické firmy. „Rozvíjí se použití dronů. Vědci například vyvíjejí speciální senzory a kamery, jež zaznamenají změny ve vegetaci a v atmosféře. Tyto typy senzorů se dají použít i u nás při monitorování úniků plynů například v bioplynových stanicích, zemědělství i jinde,“ popisuje Bárta. Vyvíjené technologie mohou najít uplatnění v těžebním průmyslu, při monitoringu emisí nebo v průmyslových areálech. Tento technologický přesah je jedním z důvodů, proč má koordinovaný arktický výzkum přímý význam i pro inovace a hospodářské příležitosti Česka.

Přírodní laboratoř pro nové produkty

Důvody vzniku Českého arktického vědeckého konsorcia dobře ilustrují také aktivity dalších odborníků. Jan Kavan z Centra polární ekologie nedávno prezentoval výsledky českého výzkumu ústupu ledovců na významné konferenci v Oslu. Arktidu vnímá jako obrovskou přírodní laboratoř, kde se díky spolupráci mezi obory daří objevovat i zcela nové aplikace.

„Kolegové mikrobiologové například hledají nové bakterie, které mohou být použité při výrobě nových typů antibiotik, čímž bojují proti rezistenci a alergiím na antibiotika, což do budoucna může být problém. Nabízí se nové farmaceutické produkty,“ popisuje Kavan.

Z hlediska technologií upozorňuje Kavan na nutnost přizpůsobení infrastruktury změnám klimatu. Sesuvy půdy způsobené například táním ledovců mohou ve fjordech vyvolat silné vlny podobné tsunami a ohrozit pobřežní sídla a infrastrukturu.

Místo, kde vznikají projekty i finanční podpora

Pro moderní vědu je klíčové mezinárodní prostředí. Bárta i Kavan se shodují, že konference s účastí odborníků, zástupců grantových agentur i politické sféry jsou ideálním místem nejen pro výměnu dat, ale také pro popularizaci výsledků a navazování strategických partnerství. „Na podobných akcích nejsou jen vědci, ale i lidé, kteří rozhodují o financování výzkumu. Je dobré jim ukázat výsledky a přínos našich výzkumů, aby věděli, kam směřuje odborná diskuze a jaké může přinést výsledky,“ vysvětluje Kavan.

Podle Bárty konference zároveň pomáhají otevírat dveře do mezinárodních týmů. „V každé přednášce kolegové nastiňují své plány a hledají další lidi, kteří by jim pomohli se sběrem a analýzou dat,“ říká s důrazem na českou stanici v Arktidě, která je otevřená také vědcům z jiných zemí. Společná národní platforma v podobě CASC navíc umožní, aby se výsledky z těchto konferencí lépe promítaly do dlouhodobých strategií českých institucí.

Data jako sdílený zdroj

Mezinárodní charakter arktického výzkumu se promítá i do přípravy grantových žádostí. Sdílení dat a otevřený přístup k výsledkům může významně zvýšit šance na podporu. K tomu Kavan přidává praktický tip: „Pokud grantová agentura uvidí, že váš výzkum nepomůže pouze vám, ale bude je sdílet širší vědecká komunita, přispějí na to raději,“ radí.

Polární výzkum tak není jen záležitostí extrémních podmínek Arktidy a Antarktidy. Představuje také zdroj nových technologií, inovací a dat, jež nacházejí využití v průmyslu, energetice, farmaceutickém výzkumu i státní správě. Posiluje mezinárodní prestiž ČR a přispívá k plnění globálních cílů udržitelného rozvoje, tedy témat, jež jsou stále důležitější i pro byznys a exportně orientované firmy.

Ludvík Eger, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Oslu