PETROHRAD OŽÍVÁ, BUDOUCNOST JE NEJISTÁ

Život v Petrohradu se začal zhruba od poloviny května postupně obnovovat. Ulice, kanceláře a podniky se opatrně plní lidmi s rouškami. Režim „nepracovních dní“ sice skončil, ale řada zavedených koronavirových omezení trvá. Bez restaurací, kaváren a dalších služeb není kulturní a turistický Petrohrad tím, čím býval dříve.

Řada firem již mohla obnovit činnost, ale za podmínky zavedení nového sanitárního režimu. Bez nejisté poptávky je jejich budoucnost v mnoha případech nepředvídatelná. Státní správa hledá nástroje podpory ekonomiky, přijímá různá opatření, ale je zřejmé, že návrat do „starých kolejí“ nebude možný. Jaké mají v této situaci možnosti společnosti se zahraničním kapitálem?

S ohledem na šíření koronavirové infekce a dopady zavedených omezení na ekonomiku jsou vedle centrálních federálních opatření přijímána v Petrohradu a dalších regionech vlastní regionální rozhodnutí. Rozsah podpůrných ekonomických programů a nové podmínky činnosti firem jsou důležité pro strategická rozhodnutí zahraničních firem ohledně jejich působení na místním trhu v následujícím období.  

PODMÍNKY PRO ZAHRANIČNÍ FIRMY

Režim „nepracovních dní“ byl ukončen 12. května. Od této doby se omezení činnosti firem v Petrohradu týká pouze vyjmenovaných služeb, sportovních, kulturních a volnočasových činností. Subjekty, jejichž činnost nepodléhá zákazu, mohou obnovit aktivity za těchto podmínek: nahlášení obnovení provozu Administraci Sankt Peterburgu a zavedení sanitárních standardů (jejich přehled je uvedený na stránkách Centra podpory a rozvoje podnikání).

Příjezd osob bez ruského občanství do země je kromě striktně definovaných výjimek (týkajících se například mezinárodní přepravy) dočasně omezen. Do Ruské federace mohou být vpuštěni zahraniční specialisté za účelem uvedení do provozu nebo údržby zahraničního zařízení. Musí být ale zapsáni federálním výkonným orgánem do seznamu určenému Federální bezpečnostní službě (pohraniční služba musí včas disponovat touto informací). Příjezd zahraničních manažerů firem není legislativně ošetřen. V odůvodněných případech je možné tuto situaci řešit individuálním postupem za pomoci zastupitelského úřadu a vládního „operativního štábu ke koronaviru“ v Moskvě. Je třeba rovněž vzít v úvahu povinnost 2týdenní karantény po příjezdu do Ruska.

Na základě usnesení vlády o uzavření pozemních hranic se pro příjezd do Ruska doporučuje využívat letecká spojení a letištní hraniční přechody. Automaticky se prodlužuje platnost víz a povolení k pobytu do 15. 6. 2020 zahraničním pracovníkům nacházejícím se na území Ruské federace.

PODPORA BYZNYSU V PETROHRADU

Většina přijatých podpůrných opatření se týká malých a středních podniků, které jsou takto registrovány v daňovém systému a působí v postižených odvětvích ekonomiky. Řada společností se zahraničním podílem však není v Rusku registrována jako malý nebo střední podnik z důvodu dříve platné legislativy. Ve druhé polovině roku 2019 došlo ke změně některých ustanovení federálního zákona k podmínkám zahraničního podílu v malých a středních podnicích, což může některým zahraničním firmám umožnit přístup k ekonomickým podpůrným programům.  

Očekává se přijetí dalších důležitých podpůrných programů určených pro „strategické systémové podniky“, jejichž produkty nebo služby jsou nezbytné pro daný region nebo pro činnost určitého odvětví. V Petrohradu je možné podávat přihlášky k registraci do seznamu „strategických systémových podniků“ na webových stránkách Centra podpory a rozvoje podnikání Sankt Peterburgu. Pro většinu zahraničních firem však budou tyto prostředky nedostupné z důvodu stanovených podmínek registrace (maximálně 50 % podíl zahraničního kapitálu a další ustanovení).

PETROHRADSKÉ BALÍČKY

Petrohrad přijal 2 balíčky podpůrných opatření zaměřených především na malé a střední podniky. Podpůrná opatření pro další podniky se údajně připravují v rámci třetího balíčku určeného na překonání pandemické situace a ekonomické normalizace.

Balíčky přinášejí malým a středním podnikům: daňové výhody (snížení a odklady daňových povinností, úroků z prodlení a vymáhání dluhů), odklad a osvobození od úhrady nájmu nebytového municipálního majetku, zvýhodněné úvěry, podpora odbytu produkce (zvýšení podílů malých a středních podniků na veřejných zakázkách z 15 % na 23,5 % v roce 2020 a na 32,5 % v roce 2024), zvýšení záloh na 30 % u státních zakázek na výstavbu objektů sociální infrastruktury, moratorium na účtování úroků z prodlení a odklad na vymáhání dluhu za tepelnou energii.

Pro další podnikatelské subjekty balíčky znamenají: odklad úhrady nájmu nebytového municipálního majetku, snížení daní z majetku pro subjekty dočasného ubytování a lázeňství, odklad plateb majetkových daní pro majitele obchodních center, hotelů a lázeňských objektů nad 1000 m² za podmínky minimálně 50 % snížení nájemného uživatelům.  

Pro státní divadla a vzdělávací instituce: zachování rozpočtu na rok 2020.

Pro postižené kulturní organizace: možnost získání dotací pro částečnou kompenzaci nákladů.

Podrobnosti k přijatým regionálním a federálním programům podpory jsou zveřejněny na webových stránkách Výboru průmyslové politiky a inovací Sankt Peterburgu a Centra rozvoje a podpory podnikání Sankt Peterburgu, kde bude možné podle identifikačního čísla zjistit, jaké jsou pro zadaný subjekt aktuálně platná podpůrná opatření (podobně by to mělo fungovat rovněž na stránkách daňové služby).

OČEKÁVANÝ DALŠÍ VÝVOJ

V souvislosti se sníženou vnitřní i vnější poptávkou (zejména snížení cen a objemu vývozu ruských energetických surovin) nelze očekávat zásadní změny ve vývoji nepříznivé ekonomické situace. Omezené rozpočtové příjmy budou mít nepříznivý dopad na rozsah podpůrných ekonomických programů pro firmy.

Ze strany federální a regionálních vlád je možné očekávat dlouhodobější zaměření na podporu místních firem, lokalizaci výroby a náhradu importu. Aktuálně zaváděné programy podpory byznysu jsou orientovány především na malé a střední podniky a na podporu zaměstnanosti. Očekávaná opatření pro větší firmy se budou zřejmě orientovat na ruské „strategické systémové podniky“, ve kterých je podíl a účast zahraničního kapitálu omezena.

Zahraniční firmy se tedy budou muset ve svých strategických úvahách spíše spoléhat na vlastní kapitál, vyspělé technologie a konkurenční výhody než na federální a regionální podpůrné programy. Očekávané změny a turbulence na pracovním trhu mohou na druhé straně usnadnit získání kvalifikovaných pracovníků. Rostoucí potřeba restrukturalizace ruského průmyslu a negativní dopady závislosti ruské ekonomiky na exportu energetických surovin mohou také do určité míry přispět k uplatnění vyspělých technologií a realizaci inovativních projektů.

Luboš Laštůvka, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu