Perspektivy ruského severozápadu
Severozápadní region Ruska v „době pokoronavirové“ přechází do pracovního režimu, nepůjde ale o návrat do časů před vypuknutím krize. Řada podniků je nucena přeřadit na jiný rychlostní stupeň nebo hledat nové rozvojové projekty. Z hlediska českých firem je důležité, že se připravují nové projekty například v odpadovém hospodářství, zdravotnictví, zemědělství nebo IT sektoru.

Ilustrační foto: Shutterstock
Téměř všechny podniky v severozápadním regionu Ruska již mohou fungovat (cca 80 % v Petrohradu), ale často řeší otázky překonání současné krize. Z důvodu větší koncentrace podniků a služeb měla zavedená omezení větší dopad na velká města. Dubnový pokles průmyslové výroby a obchodního obratu byl například citelnější v Petrohradu (20 % resp. 35 %) než v Leningradské oblasti (11 % resp. 9 %), druhém největším severozápadním regionu. Problémy se naopak nevyskytly s poptávkou po potravinách nebo dopravě.
Zahraniční manažeři v mnoha případech netrpělivě čekají na možnost příjezdu do Ruska, kde je čeká řada důležitých rozhodnutí ohledně řízení podniků. Řešit tuto situaci by měla avizovaná aktualizace příslušné legislativy (Usnesení vlády RF č. 635). Činnost firem není v „době koronavirové“ jednoduchá. Mezinárodní obchod se nezastavil, ale otázkou je, jak se změní potřeby, poptávka a přístup k nerovným podmínkám pro firmy se zahraniční účastí (například podpora malých a středních podniků, podmínky pro výběrová řízení a otázka takzvaných „systémových podniků“).
V severozápadních ruských regionech lze nicméně očekávat nové projekty v následujících sektorech.
Ekologie a odpadové hospodářství
Rozvoj infrastruktury odpadového hospodářství je jednou z prioritních oblastí. Loni byl v Rusku spuštěn nový systém, který předpokládá rozsáhlé investice. Za proces sběru, třídění a zpracování odpadu jsou zodpovědní regionální operátoři. Jejich působení doprovází problémy s cenovými tarify, umístěním provozů, zkušenostmi, nedostatečnými investicemi nebo obecně nízkým ekologickým povědomím. Dosažení stanovených cílů se komplikuje (například zpracování min. 60 % odpadu do roku 2024). Příprava nových projektů přesto v jednotlivých regionech ruského severozápadu pokračuje.
V Pskovské oblasti (630 tis. obyvatel) regionální operátor OOO Ekoprom připravuje projekt na vybudování nového ekologického technoparku třídění a zpracování komunálního odpadu, který podporuje místní administrativa. Projekt předpokládá investiční náklady ve výši 2 mld. rublů (asi 690 mil. Kč). Ukončení realizace se plánuje do dvou let.
V Archangelské oblasti (1,14 mil. obyvatel) se připravuje výstavba „Ekotechnoparku Šies“. Investiční náklady se odhadují na 10,5 mld. rublů (cca 3,6 mld. Kč). Schválený projekt nemá podporu nového vedení oblasti ani místního obyvatelstva a je možné předpokládat další vývoj.
V Petrohradu se připravuje výstavba čtyř komplexů na zpracování odpadů. Do 19. června 2020 probíhá veřejné připomínkování „Územního plánu umístění provozů nakládání s odpady“.
Zdravotnictví
Nové „pandemické“ zkušenosti vyvolaly snahy o zlepšení úrovně zdravotnictví za podpory federálních a regionálních rozpočtů. Cílem je dosažení vyšší lokalizace a lepší soběstačnosti RF. Z důvodu pokrytí kvalitativních a objemových požadavků byly sníženy nebo odstraněny některé importní celní sazby a zjednodušen proces certifikace zdravotnického materiálu a zařízení. Požadavky na kvalitu a speciální zdravotnické zařízení v mnoha případech ani v budoucnu neumožní omezit mezinárodní konkurenci.
Prostřednictvím „Fondu rozvoje průmyslu Sankt Peterburgu“ byly již vyhlášeny některé podpůrné programy. Řada místních podniků se přeorientovala na výrobu zdravotnického materiálu a zařízení a uvažuje o pokračování a rozšíření této činnosti. V Petrohradu se například údajně v tomto roce sedminásobně (na 700 tis. ks) zvýšila denní produkce ochranných masek. Publikovaný seznam místních výrobců zdravotnického materiálu může sloužit pro potenciální dodavatele jako zajímavý zdroj kontaktů na firmy s vybudovanými kontakty a distribučními kanály.
Nabídky českých firem, které v poslední době obdržel GK Sankt Peterburg byly prostřednictvím regionálních poboček Ministerstva zahraničních věcí RF předány k dalšímu využití do všech regionů Severozápadního federálního okruhu RF. Z ruské strany byl projeven zájem zejména o společnosti, které mají zastoupení v RF a mohou operativně reagovat na požadavky. GK Sankt Peterburg je připraven zprostředkovat všem zájemcům kontakty na ruské firmy a instituce dle konkrétních požadavků.

Pro úrodnou Leningradskou oblast chystá vláda programy rozvoje venkova. Foto: Shutterstock
Zemědělství a potravinářství
Zemědělství a potravinářství je pandemickou situací postiženo méně než jiné sektory. Výroba potravin nebyla omezena, maloobchod zlepšil systém distančního prodeje. Více než na polovinu se snížila poptávka veřejného stravování, která postihla především menší farmáře a pěstitele ovoce a zeleniny. Celkový obchodní obrat potravin zůstal v dubnu 2020 v Petrohradu na podobné úrovni jako v minulém roce (96 %), v Leningradské oblasti se dokonce zvýšil o 10 %.
Politiku potravinové soběstačnosti a zvyšování exportního potenciálu budou doprovázet programy rozvoje venkova, zemědělských a potravinářských podniků a drobných farmářů, což může doprovázet zvýšenou poptávku po zemědělské technice a zařízení. Dalším impulzem k částečnému zvýšení poptávky může být také program „Leningradský hektar“, který Leningradská oblast připravila po vzoru Dálného východu. Program umožňuje ruským farmářům získat k bezplatnému využívání do 10 ha půdy a 3 mil. RUB na rozvoj hospodářství ve 4 regionech Leningradské oblasti určených k intenzivnějšímu osídlení.
IT sektor
V podmínkách pandemie se změnily priority a podmínky činnosti podniků a organizací. Do popředí se dostává digitalizace podnikových procesů. Zájem o služby a technologie IT sektoru roste, rozvíjí se distanční způsob organizace práce, maloobchodního prodeje, konzultační činnosti, preventivních bezkontaktních lékařských konzultací a telemedicíny. Internetové prostředky využívají rovněž státní organizace, odvětvová sdružení a asociace pro šíření informací o zaváděných opatřeních boje s pandemií a nových rozvojových programech.
Nehledě na nepříznivou situaci vyvolanou šířením koronavirové infekce existují v severozápadních ruských regionech nové příležitosti. Působení zahraničních firem na místním trhu není jednoduché z důvodu prosazování politiky lokalizace, záměny importu nebo nerovných podmínek při účasti ve výběrových řízeních. Aktuálně přibyly problémy s cestováním zahraničních manažerů a zhoršenými podmínkami přístupu k podpůrným ekonomickým „koronavirovým“ programům. Dlouhodobě neřešená restrukturalizace ruské ekonomiky a relativně malý podíl technologicky vyspělých průmyslových firem však stále umožňuje účast zahraničních firem v nových rozvojových projektech. Je pravděpodobné, že nová situace do určité míry ovlivní priority a strategie firem v oblasti mezinárodní spolupráce.
Luboš Laštůvka, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu