PÁKISTÁNSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ČELÍ PROBLÉMŮM, NABÍZÍ ALE ROZMANITÉ PŘÍLEŽITOSTI

Dlouhodobé dopady pandemie covid-19 a akutní fiskální problémy v Pákistánu zhoršily problémy ve zdravotnickém systému, včetně mezer v poskytování péče a vysoké závislosti na přímých platbách z kapsy, což značně zatěžuje domácnosti. Zatímco zdravotnický sektor v Pákistánu čelí značným výzvám, také představuje rozmanité příležitosti pro české firmy, které jsou připraveny zapojit se do tohoto rozvíjejícího se trhu.

Strategičtí investoři do zdravotnické infrastruktury, lékařské technologie a IT řešení mohou využít nově vznikajících trendů a vládních iniciativ zaměřených na zlepšení zdravotních výsledků v zemi. To nejenže ladí s globálními zdravotními cíli, ale také využívá českou expertízu v oblasti lékařských technologií a služeb.

DOPADY PANDEMIE

Pandemie koronaviru odhalila a zhoršila problémy ve zdravotnickém systému Pákistánu, včetně nedostatků v poskytování péče a vysoké závislosti na platbách z kapsy, které představují významnou zátěž pro domácnosti s nízkými příjmy. Zdravotnický systém v Pákistánu se vyznačuje nízkými výdaji ve vztahu k hrubému domácímu produktu, které v roce 2023 činily pouze 2,1 %, což je ve srovnání s mezinárodními standardy poměrně nízké. Očekává se, že do roku 2028 vzrostou jen mírně na 2,4 % HDP.

ROLE PROVINCIÍ A SOUKROMÉHO SEKTORU

Odpovědnost za veřejné zdravotnictví v Pákistánu se přesunula na provinční vlády, které čelí výzvám spojeným s nedostatečným zdravotnickým personálem a zařízeními. Soukromý sektor hraje zásadní roli, převážně v městských oblastech, kde jsou zdravotnická zařízení často lépe vybavena než ta ve veřejném sektoru. Soukromé zdravotnické možnosti, včetně nemocnic a klinik, jsou stále více vyhledávány díky jejich lepším službám a dostupnosti moderních diagnostických zařízení.

Rostoucí tlak obyvatelstva na státní zdravotnická zařízení umožnil soukromému sektoru překlenout propast mezi rostoucí poptávkou a omezenými kapacitami veřejných zdravotnických služeb. Počet soukromých nemocnic, klinik a diagnostických laboratoří v Pákistánu výrazně vzrostl, což výrazně přispívá k celkové úrovni zdravotní péče v zemi. Většina soukromých nemocnic funguje na individuálním nebo partnerském modelu organizace. Samostatné kliniky po celém Pákistánu jsou hlavními poskytovateli ambulantní péče, přičemž většina z nich spadá do kategorie individuálních vlastníků.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Vzhledem k výzvám a probíhajícím investicím ve zdravotnickém sektoru se českým firmám nabízí několik významných příležitostí:

1. Lékařské vybavení a technologie: V Pákistánu je neustálá potřeba pokročilého lékařského vybavení a technologií. České firmy by mohly dodávat diagnostické a zobrazovací zařízení, chirurgické nástroje a ortopedické pomůcky, po kterých je stále rostoucí poptávka.
2. Rozvoj zdravotnické infrastruktury: S výstavbou několika soukromých nemocnic a potřebou modernizace stávajících zařízení jsou zde příležitosti pro poskytování infrastruktury, výstavbu zařízení a dodávku zdravotnických technologií.
3. Zdravotní IT a telemedicína: Vzhledem k rozsáhlé geografii a venkovské populaci Pákistánu roste trh pro řešení v oblasti informačních technologií a telemedicíny. České technologické firmy by mohly nalézt vstřícný trh pro inovativní zdravotní řešení, která překlenou propast v přístupu ke zdravotní péči.

REGULATORNÍ PROSTŘEDÍ A NADĚJNÉ OBORY

Lékárnický regulační úřad Pákistánu (DRAP) spravuje dovoz a registraci zdravotnických zařízení a farmaceutických produktů. Bez omezení zahraničních přímých investic do zdravotnických služeb a s přívětivým postojem k dovozu lékařského vybavení je regulatorní prostředí příznivé pro české firmy, které chtějí vstoupit na pákistánský trh.

U následujících podsektorů se očekává, že zaznamenají výrazný růst a nabízejí potenciál pro české investory a firmy:

• Diagnostické laboratoře a zobrazovací centra: S rostoucí poptávkou po zdravotních službách roste i potřeba diagnostického a laboratorního vybavení.
• Specializované nemocnice a kliniky: Zařízení zaměřená na kardiologii, onkologii a transplantační služby se rozšiřují, což poskytuje příležitosti pro specializované lékařské vybavení a služby.
• Výroba zdravotnických zařízení: Včetně elektro-medicínských zařízení a bezpečnostních injekčních stříkaček existuje potenciál pro výrobní partnerství nebo přímé investice do výrobních zařízení v Pákistánu.

POHLED NA FINANCOVÁNÍ

Světová banka uvádí, že celkové veřejné výdaje na zdravotnictví v Pákistánu vzrostly z 22,1 % v roce 2005 na 36,2 % v roce 2021. V roce 2023 představovaly soukromé zdravotnické výdaje odhadovaných 62,7 % z celkových zdravotnických výdajů a očekává se, že do roku 2028 vzrostou na 67,5 %. Výdaje z kapsy činily v roce 2023 přibližně 93 % soukromých zdravotnických výdajů, což značně zatěžuje domácnosti s nízkými příjmy a činí základní léčbu pro mnoho z nich nedostupnou.

Václav Jílek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Islámábádu