OMÁN V RÁMCI VIZE 2040 CÍLÍ NA ROZVOJ ZNALOSTNÍ EKONOMIKY

Vláda Ománu si uvědomuje potřebu ekonomické diverzifikace, aby snížila závislost země na ropě. Její Vize 2040 tudíž zahrnuje plány především na rozvoj neropných sektorů. Tato snaha představuje náročný úkol, který vyžaduje značné investice a strukturální reformy.

Ústředním bodem ománské rozvojové Vize 2040 je ekonomická diverzifikace a budování znalostní a technologicky orientované ekonomiky. V praxi to znamená investice do digitální infrastruktury, podporu výzkumu a vývoje a rozvoj nových průmyslových odvětví.

Rozvoj lidského kapitálu je další z priorit ománské vládní strategie Vize 2040. Cílem Ománu je zařadit se do roku 2030 mezi 20 nejvýše umístěných zemí v globálních indexech vzdělávání a do roku 2040 mezi desítku nejlepších. Pozornost se zaměřuje na zlepšení výsledků ve vědě, technologiích a inženýrství s cílem podpořit znalostní ekonomiku. Trh se vzděláním v Ománu v roce 2025 představoval 2,75 milionu USD a podle Vize 2040 by měl v roce 2040 dosáhnout 5,1 milionu USD. Podle indexu Scimago se Omán celosvětově umístil na 78. místě v oblasti vědeckých výzkumných publikací. V posledních letech poskočil ve světových hodnoceních zemí ve vědě, výzkumu a kvality vzdělávání, přesto však zatím nedosahuje výsledků srovnatelných s dalšími vyspělými zeměmi Arabského poloostrova.

Ambiciózní vládní cíle v mnoha oborech

Vláda ve spolupráci ve soukromým sektorem spustila inovační parky a inkubátory startupů s finanční podpory vládních institucí a průmyslu. Inovační ekosystém se rozvíjí i na základě propojení soukromého a veřejného sektoru, jako jsou projekty spolupráce vysokých škol s technologickými společnostmi, především v oblasti energetiky, digitálních technologií a technického vzdělávání. V rámci vládního cíle dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 plynou obrovské investice do obnovitelných zdrojů energie, což nabízí příležitosti k výzkumu a vývoji v oblasti vodíkové infrastruktury a solárních technologií.

Omán plánuje kromě energetiky rozvíjet i odvětví kosmických technologií, včetně využití družic. Příležitosti pro vědeckou spolupráci se v této souvislosti nacházejí například v oborech telekomunikace, monitorování hranic, kritické infrastruktury a počasí. Národní program pro umělou inteligenci zavádí AI do klíčových odvětví, včetně zdravotnictví, zemědělství, vodohospodářství, logistiky a správy inteligentních sítí.

K dosažení ambiciózních vládních cílů bude nutná nejen spousta úsilí, ale také rozvoj mezinárodní spolupráce a využití know-how zahraničních subjektů. I proto se otevírají nové příležitosti mezinárodní spolupráce i pro české firmy s inovativními technologiemi, které mohou nabídnout řešení ve výše uvedených sektorech.

Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rijádu