OCHRANA POMOCÍ DRONŮ: JAPONSKO BUDUJE SVÉ BEZPILOTNÍ SCHOPNOSTI

Vzrůstající citlivost vůči geopolitickým hrozbám v regionu jihovýchodní Asie vede japonskou vládu k zavádění nových postupů do systému národní teritoriální ochrany. Dosavadní přístup, kdy byla ochrana ostrovů založena především na kombinaci tradičního letectva a lidmi ovládaných námořních sil, již vzhledem k charakteru hrozeb, které jsou často hybridního a difuzního charakteru, není vnímán jako dostatečný. 

Bezpilotní vzdušné a námořní technologie pro Japonsko představují jednu z cest, pomocí kterých chce střežit bezpečnost svého území včetně teritoriálních vod. Drony mají potenciál Japonsku pomoct vyplnit mezery v monitoringu a v obraně, a umožnit tak aktivnější a efektivnější reakci na potenciální hrozby.

Konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě přinesly Japonsku uvědomění, že bezpilotní technologie jsou dnes nedílnou součástí moderního válčení, prostředkem pro odstrašení i nástrojem pro zvyšování bezpečnosti v mírových dobách. Japonské ministerstvo obrany se proto rozhodlo pro vybudování vícevrstvého obranného systému Shield, který má zahrnovat více než deset typů dronů různých funkcí. Účelem je zajistit permanentní tok informací, ochranu radarových systémů či schopnost napadat nepřátelské lodě.

Japonsko má ambici stát se lídrem v oblasti vojenských dronů, kterou podporuje i masivními investicemi. Ve rozpočtu pro rozvoj vojenských schopností pro roky 2023–2027 počítala japonská vláda s částkou bilionu jenů (asi 133 miliard korun) jen na rozvoj bezpilotních prostředků. Integrace bezpilotních řešení do obranného systému Japonska tak již aktivně probíhá.

S vědomím kritické potřeby dronových technologií pro rok 2026 vláda oproti původnímu plánu v rámci obranného rozpočtu téměř ztrojnásobila alokaci pro rozvoj bezpilotních schopností na 277 miliard jenů (36,9 miliardy korun). Součástí tohoto objemu je přibližně 100 miliard jenů (asi 15 miliard korun) vyčleněno právě na výše zmiňovaný systém Shield.

Trefit se do prioritních schopností

Japonsko v současnosti klade důraz na vytvoření domácího ekosystému pro masovou a efektivní produkci dronů, proto usiluje o přenos technologií a know-how. To samo o sobě představuje příležitost pro české společnosti. Nadto mají firmy možnost uspět, pokud se se svou nabídkou trefí do prioritních schopností, o které Japonsko usiluje. Může se jednat o:

　・bezpilotní prostředky s dlouhou vytrvalostí pro námořní průzkum a plošné sledování spolu s modernizovanými UAV      (bezpilotní letadla) středního dosahu pro širší škálu misí;

　・malé palubní UAV pro nasazení z hlídkových lodí a fregat a pro plnění námořních úkolů včetně průzkumu a cílení;

　・UAV krátkého dosahu a malé útočné či vyčkávací drony včetně plánovaných malých útočných dronů pro obranu ostrovů;

　・řízení rojů a koordinaci více bezpilotních systémů včetně integrace do velení a řízení jako součást nových způsobů vedení boje;

　・protidronové schopnosti zahrnující detekci, sledování, rušení a vynucené přistání či řešení s řízenou energií jako jsou lasery a mikrovlnné systémy.

Zahraniční dodavatelé také mohou uspět s payload systémy pro zpravodajství, sledování a průzkum včetně elektrooptických a infračervených senzorů, námořních radarů a balíčků signálového zpravodajství spolu s palubními systémy bezpilotních letounů a levnými ztrátovými drony podpořenými vyspělým výcvikem a logistickými řetězci náhradních dílů.

Vyplatí se spojit s místními partnery

Zvyšující se důraz na ochranu základen otevírá prostor pro systémy proti bezpilotním prostředkům zahrnující detekci v rádiovém spektru, pasivní senzory, rušiče, fúzi dat ve velení a řízení, automatizaci hodnocení hrozeb a přiřazení zbraní, ale také komponenty zbraní s řízenou energií.

Významnou příležitostí jsou služby údržby, oprav a generálních oprav, modernizace, zabezpečené komunikace a zajištění dostupnosti po celou dobu životního cyklu, které bývají oproti samotným nákupům platforem často poddimenzované.

Perspektivní jsou moduly řízení provozu bezpilotních letounů v nízkých výškách, které pokrývají strategické oddělování letů, práci s meteorologickými a terénními daty, identitu operátora a monitorování shody s povoleným letem a které se dají přímo navázat na funkční struktury Mezinárodní organizace pro normalizaci.

Úspěšné mohou být nástroje pro testování a certifikaci včetně simulátorů, nástrojů pro bezpečnostní argumentaci a rámců pro provoz více dronů jedním pilotem.

Je třeba dodat, že zahraniční dodavatelé obvykle uspějí rychleji, když se spojí s místními partnery, ať už s japonskými „prime“ dodavatelskými společnostmi, certifikovanými operátory nebo poskytovateli služeb, případně s místními partnery pro údržbu a logistiku.

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Kristýna Emília Jedličková, ekonomická stážistka, Velvyslanectví ČR v Tokiu