OBNOVA HONGKONGU SKÝTÁ ŠANCE I PRO ČESKÉ FIRMY

Hongkong se chce vypořádat s chátráním budov a veřejných prostor tak, aby byly zlepšeny životní podmínky obyvatel a zachován charakter města, současně chce přitom vytvořit zóny pro ekonomickou aktivitu a novou městskou zeleň. To vše představuje výzvu také pro české firmy, architekty a designéry.

Hongkong se potýká s tisíci chátrajícími budovami. Foto Shuttertsock

I vinou klimatu, tedy zejména letních měsíců plných tajfunů a vlhka, stavební fond v Hongkongu rychle stárne. Přes tisíc budov je starších 50 let a čeká na postupnou obnovu. Institucionální rámec pro provádění obnovy města je v Hongkongu specifikován ve vyhlášce z roku 2000 a ve vládní Strategii obnovy měst, která byla aktualizována v roce 2011.

Hledáním odpovědí na otázky spojené s obnovou města a implementací vládní strategie je v Hongkongu pověřen Úřad pro obnovu měst (Urban Renewal Authority, URA). Jedná se o statutární orgán hongkongské vlády, který v souladu se strategií místní vlády klade při obnově města na první místo potřeby obyvatel a v souladu s tímto motem se snaží do rozhodování o obnově zapojovat i dotčené komunity na lokální úrovni. Od svého založení v roce 2001 se URA podařilo dovést do zdárného konce skoro 40 projektů a dalších zhruba 50 je postupně dokončováno. Z dalších důležitých stakeholderů lze jmenovat například Hong Kong Housing Society a pochopitelně i velké soukromé developerské společnosti, vlastníky budov, odborníky a nevládní organizace.

Nebezpečí gentrifikace

URA při své práci čelí i značné kritice, zejména ve spojitosti s fenoménem gentrifikace. Obdobně jako v jiných městech, i v Hongkongu dochází vinou obnovy staveb často k růstu cen za bydlení, ale i nájmů za komerční prostory, což má za následek vytlačování původních obyvatel a nájemců obchodů obyvateli s vysokými příjmy a obchodními řetězci.

Hospodaření Urban Renewal Authority se řídí jasným cílem – jím vedená obnova města musí být v dlouhodobém horizontu samofinancovatelná. Nad rámec počáteční kapitálové injekce ve výši 10 miliard hongkongských dolarů (29,7 mld. Kč) a odpuštění povinných poplatků za uvolněné pozemky, URA od vlády nedostává žádný rozpočet a při plánování obnovy města kalkuluje hlavně s potenciálem jednotlivých lokalit k návratnosti počáteční investice.

Nově vznikající projekty jsou proto z valné většiny tvořeny soukromými nemovitostmi, díky čemuž URA generovala většinu své existence provozní přebytek.  Ten dosáhl koncem loňského března 40,3 miliard HKD (120 mld. Kč) a je dále používán pro financování budoucích projektů. Ufinancovat revitalizaci města by však bez zapojení soukromých finančních zdrojů bylo nereálné a Urban Renewal Authority proto aktivně pracuje se subjekty soukromého sektoru. V rámci PPP projektů se pouští do regenerace starých čtvrtí spolu s developerskými firmami.

Interiéry hotelu Peninsula v Hongkongu zdobí instalace od firmy Lasvit. Foto Lasvit

Málo prostoru pro zeleň

Sice platí, že zhruba 75 % z celkové plochy hongkongského teritoria pokrývá zeleň a přírodní parky, v městské zástavbě však na zeleň a vlastně i veřejné prostranství připadá překvapivě málo prostoru. Na každého obyvatele zde připadá zhruba 2,7m2 veřejného prostoru, což je málo i v porovnání s jinými asijskými metropolemi jako Singapur, Tokio a Šanghaj, které se mohou chlubit hodnotami mezi 5,8 a 7,6m2 na obyvatele.

Hongkongská vláda se ve svých strategických dokumentech zavázala město více ozelenit. Vládní dokument „Hong Kong 2030+: Towards a Planning Vision and Strategy Transcending 2030” (Hong Kong 2030+) si klade za cíl navýšení množství a zlepšení kvality veřejných prostor a navýšení průměru zeleně připadajícího na obyvatele na nejméně 3,5 m2.

Narozdíl od zastavěných ploch, spadá městská zeleň a parky pod Leisure and Cultural Services Department (LCSD). Poměrně novým trendem je snaha o modernizaci těchto ploch. Například Design Trust, hongkongská nezisková organizace zabývající se podporou designu a umění, navrhla a realizovala ve spolupráci s místními architektonickými studii sérii miniparků. Za inovativní lze považovat i přístup One Bite Studia, které otevírá obyvatelům města nevyužité střechy budov a přetváří je na parky a sportoviště. Důležitou informací je, že i přes zpočátku spíše váhavý přístup dala hongkongská vláda zelenou renovaci dalších 170 městských parků v horizontu nadcházejících pěti let. 

Prostor pro české firmy

Do developerských projektů vznikajících během revitalizace města se zapojily také české firmy Lasvit a Preciosa. V rámci partnerství s velkými developerskými společnostmi, případně jejich subdodavateli, je zde však nepochybně prostor i pro zapojení dalších českých firem. Samostatnou kapitolou je přetváření veřejné plochy a rehabilitace stávajících veřejných prostor a miniparků. Na těchto projektech je možné se uplatnit s inovativním designem, ale i s produkty, jako je městský venkovní mobiliář a technologie smart city.

Anna Dupalová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Hongkongu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět