NOVÉ FOSILNÍ ZDROJE, JÁDRO I VODÍK. KANADA CHCE BÝT ENERGETICKOU VELMOCÍ BUDOUCNOSTI

Kanada se chce zařadit mezi energetické velmoci budoucnosti a rozvíjí tak nové fosilní zdroje, pokračuje v zásadní podpoře jaderné energetiky, zároveň ale usiluje o dekarbonizaci a rozvoj zelené energetiky, a to včetně zapojení umělé inteligence a vodíkových technologií. Potvrdil to i nedávný veletrh Global Energy Show v Calgary, kterého se v rámci národního pavilonu zúčastnila řada českých firem. 

Global Energy Show 2025, jedna z nejvýznamnějších energetických událostí v Severní Americe, přilákala přes 500 vystavovatelů a více než 30 tisíc účastníků z celého světa. Český pavilon organizovaný a podpořený Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v Torontu umožnil prezentaci devíti vystavovatelů a dalších českých firem, přičemž Česko vyniklo jako největší evropský partner celého veletrhu. Návštěvníci veletrhu se tak mohli seznámit s řešeními společností ABO valve, Agile Europe, GAZ Energy, ComAp, GENTEC CHP, Doosan Škoda Power, Tekies, Wikov TurboGear, ŽĎAS a setkat se se zástupci firem EnviTrail a Sev.en Global Investments. Veletrh přinesl českým firmám příležitosti v dodávkách do velkých energetických projektů v Kanadě i v regionu. Zároveň bylo patrné, že veletrh dříve zaměřený především na těžbu ropy, jejímž domovem je v Kanadě zejména hostitelská provincie Alberta, se letos opět vrátil ke kořenům a infrastruktura pro těžbu, transport a využití fosilních zdrojů přinese další příležitosti. Celkově se ale také konference věnovala potřebě energetické transformace, diverzifikace zdrojů a dekarbonizace.

Další rozvoj fosilních zdrojů nastínil generální tajemník OPEC Haitham Al-Ghais ve svém zahajovacím projevu. Podle něj světová poptávka po ropě poroste minimálně do roku 2050, kdy se očekává těžba ve výši 120 milionů barelů denně. To je o zhruba čtvrtinu více než dnes. Al-Ghais přitom zmínil, že pokračující investice do plynových a ropných projektů jsou nevyhnutelné zejména kvůli rostoucí poptávce ale i stabilitě světové ekonomiky. Vyzdvihl Kanadu jako významného globálního dodavatele ropy, a zejména pak Albertu.

Projekty národního významu

Právě posílení Kanady na globálním energetickém trhu je jednou z hlavních vizí federálního premiéra Marka Carneyho. Reaguje tak na destabilizaci vztahů s hlavním obchodním partnerem, Spojenými státy, a potřebu hledání nových partnerů i posilování strategické. Mise udělat z Kanady energetickou supervelmoc rezonovala na celé konferenci a navázala na jednání posledních měsíců. Na začátku července dosáhla kanadská vláda schválení zásadního zákona o jednotné ekonomice. Součástí je také zákon o budování Kanady, který přinese podporu projektům národního významu („nation-building projects“). O nich bude vláda diskutovat s provinciemi, teritorii a domorodými obyvateli a pro schválené projekty se významně zjednoduší regulatorní podmínky a zrychlí schvalovací procesy. Přírodní zdroje a energetika pravděpodobně budou dominovat i na finálním seznamu. Nejvíce diskutovanými jsou druhý severozápadní ropovod z Alberty do Britské Kolumbie, projekt Pathways Alliance na vybudování přepravní sítě pro zachytávaný uhlík k efektivnějšímu ukládání (Giant Carbon Capture Pipeline), projekt těžby kritických nerostných surovin v oblasti Ring of Fire na severu Ontaria, rozšíření přístavu Churchill v Manitobě pro export kritických nerostných surovin a fosilních zdrojů, projekt přístavu Grays Bay v Nunavutu, který by propojil západní provincie se Severozápadní cestou, či offshore projekt na větrné elektrárny v Novém Skotsku.

Premiér Carney potvrdil, že projekt nového ropovodu do Britské Kolumbie bude pravděpodobně mezi finálními projekty, stejně jako projekt na zachytávání uhlíku z albertských ropných písků. Další součástí Carneyho plánu je investice do kritických nerostů, urychlení průzkumu a těžby, včetně recyklace, diverzifikování obchodu a odstraňování překážek. Carney slíbil schválení národních projektů do dvou let, což ovšem komplikuje zákon, který vyžaduje posouzení dopadů projektu na životní prostředí a zdraví nebo sociální a ekonomické dopady. Federální vláda se ale zároveň těší rozsáhlé podpoře ze strany provincií, které se na pozadí obchodních sporů s USA významně semknuly. V červenci například Ontario a Alberta podepsaly memoranda o vybudování infrastrukturního a energetického koridoru napříč Kanadou.

Nové ropovody a plynovody

Přípravu projektu výstavby nového ropovodu z Alberty až na sever Britské Kolumbie, takzvaný Northern Gateway, premiérka Alberty Danielle Smith ohlásila v červnu. Nový ropovod by měl přepravovat ropu z ropných písků na severní pobřeží, aby se pak mohl vyvážet do Asie. Bude však ještě otázkou, jak se vyvinou diskuse s Britskou Kolumbií, která upřednostňovala rozšíření ropovodu Trans Mountain. Dokončení tohoto ropovodu v loňském roce přitom přineslo zásadní rozvoj vývozu paliv do Asie, s níž se bude Kanada v rámci diverzifikace exportu snažit posilovat vztahy. Pokračující důraz Alberty na fosilní zdroje jako klíčový zdroj příjmů je patrný i z dalších projektů. Alberta například pokračuje v realizaci strategie Mature Assets Strategy (MAS), která podporuje provoz starších ropných a plynových polí menšími provozovateli. Tato strategie však vyvolává diskuse o možném přenosu environmentálních a finančních rizik na veřejný sektor, protože menší společnosti nemusí mít dostatečné zdroje na sanaci a rekultivaci. Kontroverzi také vyvolal projekt Grassy Mountain, kdy Alberta povolila povrchovou těžbu uhlí i přes předchozí zákaz federální agenturou. Alberta ve svém rozpočtu však zároveň vyčlenila finance na projekty na zachycování uhlíku a na technologie, inovace a nařízení o snižování emisí.

Ropa a zemní plyn budou muset být jedním ze zásadních témat pro budování velmocenské role Kanady. Země je aktuálně čtvrtým největším vývozcem ropy na světě, ovšem naprostá většina směřuje do USA. V současnosti je 95 % kanadské ropné těžby (i ropných písků) a těžby zemního plynu soustředěno právě v západní kanadské sedimentární pánvi (WCSB), to znamená provinciích Britská Kolumbie, Alberta, Saskatchewan a Manitoba. Loni Kanada exportovala 4,20 milionu barelů ropy denně, přičemž 93 % šlo do USA, kam putuje také téměř veškerá exportovaná produkce zemního plynu.

Rozvoj produkce a přepravy fosilních zdrojů proto může přinést i příležitosti pro dodávky českých společností. Zároveň by ale firmy měly věnovat pozornost pokročilým technologiím a alternativním zdrojům energie. Alberta se bude dále snažit profilovat i v zachytávání uhlíku a také v produkci vodíku. Provincie ve své Hydrogen Roadmap plánuje investice ve výši přes 1,2 miliardy kanadských dolarů (900 mil. USD), zejména do výrobní a distribuční infrastruktury. Cílem je přitom dekarbonizovat milion domácností do roku 2035. Alberta ve svém rozpočtu vyčlenila 10 milionů dolarů na Centrum excelence pro čistý vodík pod společností Alberta Innovates, jehož cílem je zejména urychlení technologického pokroku. Podle zástupců Kanadské vodíkové asociace je rozpočet Alberty důkazem silného odhodlání rozvíjet čisté technologie a posílit vodíkovou ekonomiku.

AI: vyšší úspory i lepší predikce

Na veletrhu se také představily nové aplikace umělé inteligence v oblasti těžby a zpracování přírodních zdrojů. Ty by měly kromě snížení provozních nákladů až o 30 % také zvýšit bezpečnost pomocí včasné údržby, zvýšit produktivitu o 15-20 % nebo zlepšit predikci výnosnosti ložisek. Alberta se díky své infrastruktuře tak jeví jako ideální prostředí pro testování těchto aplikací. Největší pozornosti se těšila firma OPX Ai, jejíž integrovaná řešení poháněná umělou inteligencí jsou schopna osvobodit týmy v terénu od reaktivního hašení požárů. Sama ministryně Rebecca Schulzová potvrdila cíl Alberty stát se lídrem v této nové realitě a využít odborný talent, geologická aktiva a technologie pro snižování emisí ve spojení s růstem těžby. Podle Insight Ace Analytics trh s AI v oblasti těžby a přírodních zdrojů dosáhl hodnoty 5,4 miliardy USD a do roku 2035 poroste až na 35 miliard amerických dolarů.

Významný protějšek Alberty a jeden z hlavních aktérů spolupráce napříč provinciemi, Ontario, nezůstává ve svých energetických ambicích pozadu. Provincie zveřejnila Energy for Generations, svůj první energetický plán v historii. Má za cíl zajistit obyvatelům dostupnou, bezpečnou, spolehlivou a čistou elektřinu, ale také upevnit pozici Ontaria ve světě, zejména ve vztahu k jaderné energetice.

Ontario plánuje rozvoj jádra

V první řadě bude Ontario budovat a modernizovat jadernou infrastrukturu, ve které má v rámci Kanady nejvýznamnější postavení, ať už z pohledu produkce elektřiny z jádra (17 reaktorů produkuje více než polovinu elektřiny v provincii), tak z pohledu nejrychlejšího postupu v nasazení malých modulárních reaktorů. Klíčová je modernizace existujících elektráren, která jim může přidat 30 let životnosti. Modernizace elektrárny v Darlingtonu byla dokončena v loni, Bruce Power se modernizuje do roku 2033, připravuje se elektrárna v Pickeringu. Jedná se také o zcela nových velkých jaderných elektrárnách Bruce Power a případně také v Port Hope. Provincie samozřejmě také klade důraz na další rozvoj malých modulárních reaktorů, přičemž hlavním prvkem je probíhající budování flotily čtyř reaktorů v Darlingtonu.

Ontario Power Generation (OPG) také provozuje 66 vodních elektráren, z nichž mnohé budou také vyžadovat další modernizaci. OPG proto investuje 4,7 miliardy kanadských dolarů (3,4 mld. USD) do těchto projektů, zároveň provinční vláda podporuje přípravu Ontario Pumped Storage Project, který by umožnil ukládání energie za pomoci vodních nádrží a byl by největším projektem tohoto druhu v Kanadě. Provincie také zahájí dlouhodobé tendry na nákup energie, které budou technologicky neutrální, ale z bezpečnostních důvodů pravděpodobně nezahrnou některé zahraniční země jako Čínu. Celkově bude provincie také investovat do budování rozvodných sítí nebo do dobíjecích stanic pro elektromobily. Cílem je také posílení dostupné a udržitelné energie pro odlehlé komunity a skupiny prvních národů, bude podporovat distribuované zdroje energie. Jako přechodný energetický zdroj pak vnímá zemní plyn. Zároveň se provincie zaměří na posilování dalších obnovitelných zdrojů či na technologie na zachytávání uhlíku. Oznámila navýšení prostředků do Hydrogen Innovation Fund a podporuje další pilotní i regulatorní projekty.

Ontario vnímá energetiku jako geopolitickou otázku a chce usilovat o snížení závislosti na Spojených státech, mimo jiné skrze možný export přes přístav v James Bay. Zároveň chce posilovat svoji mezinárodní roli, a to v oblasti malých modulárních reaktorů, stejně jako v oblasti léčebných izotopů. Dokonce i Alberta, která bývá v oblasti modulárních reaktorů spíše označována za pasivního pozorovatele, podala návrh na postavení dvou reaktorů typu CANDU MONARK schopných generovat až 4800 megawatt elektřiny. Pozornosti se také dočkal projekt kombinace vodíku a SMR od společnosti First Hydrogen a University of Alberta.

Příležitosti narůstají

Veletrh Global Energy Show i dynamický vývoj federální politiky i vybraných provincií jako Alberta a Ontario ukazují, že pro české společnosti nadchází velmi zajímavé období možné spolupráce v oblasti energetiky a přírodních zdrojů, ať už z pohledu dodávek, či případně spolupráce v oblasti pokročilých technologiích. Národní projekty podpořené federální vládou, ale i plánované investice na západě Kanady a v Ontariu pomohou nastartovat další rozvoj sektoru, a to v době, kdy je Evropská unie vnímána čím dál více jako strategický partner.

Eva Libs Bartoňová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu

Martina Unucková, stážistka, Generální konzulát ČR v Torontu

Fotogalerie