NOVÁ LEGISLATIVA I VÝBĚR LOKALITY. ESTONSKÁ CESTA K JÁDRU ZÍSKÁVÁ PRVNÍ KONTURY

Estonsko udělalo další krok na cestě k energetickému využívání jádra, které má nahradit výrobu elektřiny pomocí spalování ropných břidlic. Očekává se schválení komplexní legislativy, která již v roce 2027 umožní výběr lokality, technologie a financování, jakož i vytvoření a fungování dozorového orgánu pro provoz modulárních reaktorů. Estonská cesta k jádru nabízí příležitosti i pro Česko.

V meziresortním řízení je vládní návrh zákona o jaderné energetice, který má poskytnout právní rámec pro vybudování atomového zdroje, vytvoření národního jaderného dozoru či nakládání s jaderným palivem. O konkrétních krocích, jako je výběr lokality, technologie či modelu financování, má rozhodnout vláda. Předpokládá se, že parlament by měl zákon schválit letos v létě tak, aby mohl vstoupit v platnost na začátku roku 2027. Pod vedením Ministerstva klimatu již pracuje mezirezortní pracovní skupina zaměřující se na legislativní proces, výběr lokality, vytvoření dozoru a rozvoj expertízy a lidských zdrojů.

Země zvažuje dva modulární reaktory

Souběžně probíhají aktivity společnosti Fermi Energia v oblasti výběru technologie, vytipování lokality, vzdělávání expertů a práce s veřejností. Firma začínala jako skupina nadšenců, podařilo se jí však přitáhnout jak drobné, tak strategické investory. Mezi ty významnější patří švédský Vattenfall či americký Last Energy. Estonská vláda pak s Fermi počítá coby s developerem a operátorem jaderného zdroje. Společnost již v roce 2022 předběžně vybrala jako nejvhodnější technologii BWRX-300 od GE Hitachi a je velmi pravděpodobné, že právě tento reaktor bude v Estonsku vybudován, byť formální rozhodnutí o výběru technologie zatím učiněno nebylo. Vzhledem ke kapacitám estonské i baltské rozvodné sítě zároveň nemůže jednotlivý zdroj přesáhnout výkon 450 MW. Z toho důvodu Estoncům logicky nejlépe vychází možnost vybudování dvou malých modulárních reaktorů (SMR) o celkovém výkonu 600 MW.

Po přijetí nezbytné legislativy se plánuje vybudování regulatorního rámce, na které koncem tohoto desetiletí naváže schválení lokality. Předpokládá se, že reaktory budou umístěny v průmyslové části na severovýchodě Estonska, kde je již nezbytná elektroenergetická infrastruktura. Vydání licence k výstavbě dvou modulárních bloků se očekává na přelomu let 2031 a 2032. První modulární reaktor o výkonu 300 MW by pak mohl být v provozu od začátku roku 2036 a druhý od roku 2038. Estonský stát se zatím nerozhodl do jaderných projektů přímo investovat, nicméně je připraven financování zprostředkovat a v pozdější fázi se očekává i rozhodnutí o přímých státních investicích.

Estonsko se odstřihlo od Ruska

Estonské směřování k civilnímu jadernému programu vychází ze situace, kdy je země do velké míry závislá jednak na dovozu elektrické energie (v roce 2024 tvořil dovoz 32 % a v roce 2025 dokonce 46 % spotřeby), jednak na výrobě elektřiny spalováním ropných břidlic. Některým těmto tepelným elektrárnám již skončila životnost a pro zbývající se výroba elektřiny stane nerentabilní kvůli emisním povolenkám. Země z velké části sází na obnovitelné zdroje. Ty se v roce 2024 podílely na výrobě elektrické energie ze 40 %, přičemž se jednalo zejména o solární energii, větrnou energii a biomasu. Z řiditelných zdrojů energie stále drtivě dominovaly ropné břidlice (74 %), následoval zemní plyn a biomasa. Na začátku roku 2025 se Estonsko spolu s Litvou a Lotyšskem odpojilo od přenosové soustavy BRELL, tedy od Ruska a Běloruska, a stalo se součástí kontinentální evropské sítě. Estonsko je propojeno s Finskem dvěma podmořskými kabely Estlink 1 a 2 (350 MW a 700 MW) a dále pak přes zbytek Pobaltí s Polskem a Švédskem.

Národní rozvojový plán energetického sektoru předpokládá odstavení většiny břidlicových elektráren do roku 2035 a postupné navýšení objemu bezuhlíkových a čistých zdrojů elektrické energie na základě tržních mechanismů. Estonsko bude v roce 2035 potřebovat řiditelné zdroje elektrické energie o výkonu 1200-1600 MW.

Česko může poskytnout know-how

Velvyslanectví v Tallinnu systematicky mapuje estonský jaderný projekt a buduje kontakty s klíčovými partnery. Prezentujeme Česko na všech úrovních jako zemi, která nejenže provozuje dvě jaderné elektrárny, ale připravuje budování dalších reaktorů, podílí se na vývoji modulárních reaktorů, má špičkového regulátora, jaderný průmysl a dlouhou tradici jaderného výzkumu a vysokého školství. Byť Estonsko preferuje spíše partnery z jiných zemí (zejména Finska, Švédska, Japonska, Kanady, USA, Francie, ale třeba i Polska), potenciál pro spolupráci s Českem nepochybně existuje. Nabízí se možnosti zapojení českých subjektů zejména v následujících oblastech: rozvoj lidských zdrojů a výuka expertů, poradenství, budování národního regulátora, nakládání s jaderným odpadem, dodávky komponent pro budoucí estonské projekty mimo samotný reaktor, jaderný výzkum, dodavatelské řetězce výstavby SMR či součinnost na politické úrovni v rámci EU.

Zdeněk Beránek, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Tallinnu

Daniel Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tallinnu