NORSKO: PO ÚTLUMU RYCHLÝ RESTART?

Epidemie COVID-19 v kombinaci s nízkou cenou ropy a nestabilitou na mezinárodních trzích již od počátku března podkopává dosud solidní růst norského hospodářství. Vláda ve snaze překlenout krizové období schválila řadu opatření s cílem zajistit dostatečnou likviditu firem a příjmy zaměstnanců.

Navzdory složité situaci na norském trhu stále existují sektory a firmy, kterým se daří. Po uvolnění stávajících restriktivních opatření v boji proti epidemii by mohlo rychle dojít k opětovnému nastartování hospodářského růstu.  

PROJEVY KRIZE

Tempo hospodářského růstu by letos mělo zvolnit až o 3,5 %, což by v praxi znamenalo stagnaci či dokonce mírný pokles HDP země. Prozatím nejvíce postiženými sektory jsou letecká doprava, turismus a zemědělství. Od poloviny března je v zemi také přerušeno poskytování většiny služeb vyžadujících bližší fyzický kontakt se zákazníkem, omezen provoz většiny podniků z důvodu široce zaváděné praxe práce z domova či karanténních opatření.

 S problémy, zejména kvůli aktuálně nízkým cenám ropy, se potýká i norský petrolejářský průmysl. Registrovaná nezaměstnanost se v průběhu několika posledních týdnů vyšplhala na rekordních 14 %. Hodnota norské koruny se během března propadla vůči hlavním světovým měnám v rozmezí od 10 do 20 % a začíná se projevovat v rostoucích cenách dováženého spotřebního zboží.

POMOC VLÁDY A STÁLE PERSPEKTIVNÍ OBORY

Vláda v reakci na zhoršující se ekonomickou situaci v zemi schválila záchranný balíček ve výši 100 miliard norských korun (zhruba 245 miliard Kč) na pomoc firmám, snížila daňové zatížení spotřeby, převzala velkou část zodpovědnosti za výplatu mezd a v Norsku licencovaným leteckým společnostem nabídla garance za půjčky v hodnotě 6 miliard norských korun.

Norská centrální banka pak ve snaze zlepšit přístup k úvěrům snížila základní úrokovou sazbu na historicky nejnižší úroveň ve výši 0,25 %. Ačkoliv velká většina norských firem během epidemie finančně strádá, existují i prosperující sektory. Jedná se především o farmaceutický průmysl, potravinářství, sektor informačních technologií a komunikačních služeb, elektrárenský průmysl či segment přepravy zboží na dlouhé i krátké vzdálenosti. V oblasti veřejných zakázek na komunální a regionální úrovni je stále patrná poptávka po výstavbě a rekonstrukcích pozemní infrastruktury, konzultačních službách či stavebních a instalatérských pracích.

ZÁJEM O ZAHRANIČNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY TRVÁ

Norsko má v zájmu udržet přísun dodávek zboží. Nedochází k zamezování vstupu zboží do země, a to ani z oblastí, které jsou epidemií zasaženy nejvíce. Silniční, vlaková, lodní i letecká přeprava zboží probíhá zatím bez narušení. Naopak všem omezením na hraničních přechodech a letištích plně podléhá komerční přeprava osob. 

Vysílaní pracovníci ze zemí Evropského hospodářského prostoru (patří sem i Česko), kteří započali s prací v Norsku nebo by měli zahájit výkon práce trvající po dobu nejméně 3 měsíců, mají do země přístup. Stejně tak občané ze zemí EHP, kteří by měli zahájit výkon práce v sektorech s nedostatkem pracovních sil, jako jsou zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství, potravinářský průmysl, petrolejářský průmysl a elektrárenský průmysl. Sezónní pracovníci, kteří se momentálně nacházejí na území Norska a blíží se jim vypršení platnosti stávajícího pobytového titulu, se mohou obrátit na Ředitelství pro imigraci (UDI) s žádostí o prodloužení povolení na déle než šest měsíců v řadě.

ŠANCE NA RYCHLÉ ZOTAVENÍ

Podle aktuálního indexu jedné z významných světových pojišťovacích společností, FM Global, který byl na počátku dubna zveřejněn i BBC, se Norsko může pyšnit nejodolnějším podnikatelským prostředím na světě. S blížícími se velikonočními svátky norské úřady čím dále častěji hovoří o stabilizaci situace a úspěšném zastavení šíření epidemie v zemi. Tyto zprávy v kombinaci s relativně svižným zaváděním vládních opatření na podporu místních firem a zaměstnanců naznačují, že Norsko by mělo být schopné současný hospodářský útlum rychle překonat. Vše v tuto chvíli závisí na tempu uvolňování restrikcí ze strany norské vlády a také na dalším vývoji cen ropy.     

Jakub Utěšený, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Oslu