NOČNÍ EKONOMIKA ČÍNY MÁ POZVEDNOUT DOMÁCÍ SPOTŘEBU

Noční ekonomika je v posledních letech v Číně často skloňovaným pojmem. Jedná se o jeden ze segmentů, jenž má pomoci pozvednout domácí spotřebu. Je směřován zejména na mladé lidi, kteří po náročné práci – přičemž výjimkou není ani systém „996“, tedy práce od 9 do 21 hodin šest dní v týdnu – hledají způsoby relaxace.

Noční život v Pekingu. Foto: iStock

Čínská vláda rozvoj noční ekonomiky aktivně podporuje. Noční ekonomika se totiž stává jedním z rychle rostoucích sektorů s potenciálem poměrně vysokého podílu na hospodářském růstu v celé zemi. Podle poslední Zprávy o rozvoji noční ekonomiky v Číně , kterou vypracovala Čínská akademie cestovního ruchu, dosáhla velikost čínského trhu nočního turismu hodnoty 1,57 bilionu jüanů (RMB). Vláda tak začala na poptávku po kulturním a zábavním vyžití mimo tradiční denní hodiny reagovat státními programy zaměřenými na rozvoj a podporu nočních kulturních a turistických aktivit, jež mají přispět ke zvýšení kvality života obyvatel, a hlavně posílit stále nedostatečně silnou domácí spotřebu.

CENTRA NOČNÍHO TURISMU A KULTURY

V červenci 2021 Ministerstvo kultury a cestovního ruchu spustilo první fázi projektu Národní aglomerace noční kultury a cestovního ruchu, jehož cílem byla právě podpora rozvoje nočních kulturních a turistických aktivit v čínských městech. O čtyři měsíce později bylo zveřejněno prvních 120 vybraných lokalit, mezi nimiž nechyběla známá místa jako Bund v Šanghaji nebo pěší zóna Ťiang-chan Road ve městě Wu-chan. Turistické oblasti byly vybírány podle specifických kritérií – kromě zaměření na cestovní ruch muselo být v těchto zónách otevřeno alespoň 40 % zařízení i během nočních hodin.

MENŠÍ A KLIDNĚJŠÍ BARY

V současnosti je v celé Číně za noční aglomeraci označeno již 345 oblastí. Se státní podporou nočního života v čínských městech souvisí i prudký nárůst počtu barů a dalších nočních podniků. Například dvacetimilionové město Čcheng-tu se rozhodlo na noční ekonomiku zaměřit, díky čemuž předstihlo i nejlidnatější město Číny, Šanghaj, a získalo si tak prvenství v počtu barů.

Zároveň se mění i preference spotřebitelů – stále více lidí dává přednost menším a klidnějším podnikům, jako jsou menší bary specializující se na řemeslné pivo. Více než 70 % nově otevřených podniků ve velkých městech, jako jsou Peking, Šanghaj, Kanton a Šen-čen, odpovídá právě tomuto profilu. Po náročném pracovním dni lidé stále častěji vyhledávají intimnější a uvolněnější prostředí, kde si mohou v klidu vychutnat nápoj, místo aby trávili večery v rušných a přeplněných podnicích.

ŠANCE (NEJEN) PRO ČESKÉ PIVO

Tato změna v preferencích čínských spotřebitelů tak otevírá nové příležitosti i pro české dodavatele piva a alkoholických nápojů. Zejména ve velkých metropolích, jako jsou Peking, Šanghaj, Kanton, Šen-čen či Čcheng-tu, může i v budoucnu růst poptávka po značkách, které nabízejí jedinečnou atmosféru a silný příběh.

Filip Čápek, stážista

Adam Kupka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR Pekingu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět