NIZOZEMCI ZVAŽUJÍ STAVBU NOVÝCH JADERNÝCH REAKTORŮ

Studie o možnostech využití jaderných zdrojů v energetickém mixu Nizozemska do roku 2040 otevřela novou debatu o případné výstavbě atomových elektráren. Závěry studie vyznívají jednoznačně kladně – jaderná energie je bezpečná, bez emisí a v rozporu s dřívějšími hodnoceními není dražší než energie větrná nebo sluneční.

Letecký pohled na reaktor v nizozemské jaderné elektrárně Borssele. Foto: Shutterstock

Novou studii představil v září v parlamentu nizozemský ministr hospodářství Eric Wiebes. Na základě objednávky jím řízeného ministerstva ji vypracovala nezávislá poradenská společnost Enco. Studie mapuje možnosti i limity pro jadernou energii do roku 2040 s cílem vyhodnotit, zda atomové zdroje mohou hrát v nizozemském energetickém mixu významnější roli.

NEJBEZPEČNĚJŠÍ ZPŮSOB VÝROBY ELEKTŘINY

Zpráva ve svých závěrech mimo jiné uvádí, že jaderná energie není dražší než větrná a solární energie. Jde také o nejbezpečnější způsob výroby elektřiny. Hlavní překážkou tak v současnosti zůstává ekonomická náročnost výstavby nových jaderných elektráren.

Zpráva uznává, že aktuální projekty výstavby ve Finsku, Francii a USA se potýkají s velkým zpožděním výstavby i překročením nákladů. Obtíže s financováním výstavby velkých reaktorů třetí generace tak přesouvají zájem investorů k malým modulárním reaktorům (Small Modular Reactors do 400 MW, jejich technologie má být v první fázi odvozena z reaktorů ponorek na atomový pohon). Ačkoli se zatím nikde na světě nedostaly do komerční fáze, SMR se mohou stát atraktivní alternativou k větším jaderným reaktorům. Jejich sériová výroba umožní kratší dobu výstavby a jejich modulární konstrukce usnadní financování. Do výzkumu SMR je proto již nyní investováno velké množství soukromých peněz.

NEREALISTICKÉ PŘEDPOKLADY?

Podle Nizozemské agentury pro posuzování vlivů na životní prostředí, která je hlavní vládní agenturou pro otázky politiky v oblasti klimatu, však studie představuje jadernou energii jako levnější, než je ve skutečnosti realistické. Investiční náklady, které společnost Enco předpokládá pro solární a větrnou energii pro rok 2040, jsou vyšší než v současnosti, zatímco ve skutečnosti tyto náklady naopak klesají. Navíc je podle agentury nutné počítat s tím, že sluneční a větrná elektrárny budou mít v případě příznivých povětrnostních a slunečních podmínek přednost – jaderné elektrárny tak nebudou moci pracovat na plný výkon, čímž se údajně stanou příliš nákladnými.

Nová debata o jaderné energii v Nizozemsku přichází v době, kdy Mezinárodní energetická agentura IEA při svém posledním přezkumu politiky země uvedla, že současný přístup Haagu k rychlému přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku je dobře vyvážený. Země má jeden z nejambicióznějších programů offshore větrné energie; do roku 2030 plánuje vybudovat větrnou energetiku o kapacitě 11,7 GW. Vláda také uvažuje o výstavbě obřích offshore větrných farem pro výrobu zeleného vodíku. IEA ovšem rovněž poukázala na to, že Nizozemsko je v současné době stále velmi závislé na fosilních palivech a má vysokou koncentraci energeticky a emisně náročného průmyslu.

PODPORA PARLAMENTNÍ VĚTŠINY

Výstavba nových atomových elektráren má aktuálně v Nizozemsku podporu parlamentní většiny. Nejsilnější strana VVD premiéra Marka Rutteho podporuje výstavbu až deseti nových jaderných reaktorů. Je také přesvědčena, že cílů v oblasti klimatu do roku 2050 nemůže být dosaženo bez jaderné energie. Z dlouhodobého hlediska se tak nyní jaderná energie stává v Nizozemsku reálnou alternativou.

Potenciál pro bilaterální komerční spolupráci se tak nabízí nejen pro subjekty aktivní v sektoru jaderné energetiky, ale také pro ty české firmy, které jsou schopny podílet se na aktuálně probíhajících změnách na nizozemském energetickém trhu. Lze zmínit například následující oblasti:

– ekologické likvidace uhelných elektráren,

– snižování závislosti na zemním plynu (např. budováním energeticky neutrálních domů a budov),

– budování nových větrných a slunečních elektráren a zdrojů využívajících biomasu,

– elektromobily a rozšiřování sítí podporujících jejich provoz.

Petr Kvaček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět