NIGÉRIE REFORMUJE ENERGETIKU, ZPRACOVÁVÁ ROPU A OMEZUJE ZÁVISLOST NA DOVOZU

Nigérie, nejlidnatější země Afriky a tradiční ropná velmoc, prochází hlubokou transformací svého energetického sektoru. Reformy prezidenta Bola Tinubu, nástup soukromé rafinerie Dangote a pokles globálních cen ropy zásadně mění podnikatelské prostředí. Českým firmám se otevírají nové příležitosti zejména v oblasti energetiky, infrastruktury a zpracování surovin.

REFORMA A NÁSTUP SOUKROMÉHO SEKTORU

V roce 2024 zahájila provoz největší africká rafinerie – Dangote Refinery – s cílem dosáhnout do roku 2026 kapacity 650 000 barelů za den. Rafinerie má potenciál snížit závislost země na dovozu pohonných hmot, která v roce 2023 přesahovala 90 %. Vláda zároveň zrušila většinu palivových subvencí, což vedlo ke zdražení, ale také otevřelo trh konkurenci a soukromým investicím.

Na základě zákona Electricity Act z roku 2023 došlo k zásadní změně – pravomoci v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektřiny byly převedeny z federální na státní úroveň. Vznikl tak víceúrovňový trh s elektřinou, v němž mohou státy uzavírat smlouvy s nezávislými producenty a investovat do decentralizovaných zdrojů, zejména solárních, plynových a hybridních elektráren.

POTÍŽE S PRODUKCÍ ELEKTŘINY I LNG

Navzdory tomu, že má Nigérie instalovaný výkon přes 13 GW, pro výrobu elektřiny se většinou využívá jen menší část zdrojů, a to zejména kvůli zastaralé infrastruktuře, výpadkům přenosových sítí a nedostatku plynu. Více než 30 % obyvatel (cca 70 milionů lidí) tedy k elektřině prakticky nemá přístup.

Země disponuje šestými největšími zásobami zemního plynu na světě (přes 200 bilionů kubických stop) a plánuje zvýšit podíl LNG (zkapalněného zemního plynu) na exportu. Hlavním hráčem je společnost Nigeria LNG Limited (NLNG), jejíž terminál v Bonny Island aktuálně operuje se šesti exportními linkami (Train 1–6), přičemž sedmá linka je aktuálně ve výstavbě. Výroba LNG však čelí problémům kvůli krádežím plynu, nestabilní infrastruktuře a pomalým investicím.

TURBULENCE KOLEM ROPNÉ SPOLEČNOSTI

Letos v dubnu prezident Bola Tinubu překvapivě odvolal výkonného ředitele státní ropné společnosti Nigerian National Petroleum Company Limited (NNPC) Mele Kyariho a kompletní vedení. Tento krok přišel po kritice neschopnosti zabezpečit dostatek surové ropy pro novou rafinerii Dangote, která kvůli tomu musela odložit zahájení výroby benzínu.

Odvolání vedení je součástí širšího úsilí o depolitizaci a profesionalizaci řízení státních firem, které formálně prošly transformací na akciové společnosti v rámci ropného zákona Petroleum Industry Act (2021). Cílem je zvýšit efektivitu a odpovědnost podniku, který zůstává klíčovým hráčem v sektoru, přestože působí formálně jako komerční subjekt.

Zajímavostí je i složení správní rady (Board of Directors) NNPC, které nyní zahrnuje kromě vládních zástupců nově i zástupce soukromého sektoru:

• Shell Petroleum Development Company (SPDC) má nepřímo vliv prostřednictvím společných podniků, nikoli však přímé zastoupení v boardu NNPC.
• Dozorčí radu tvoří převážně nigerijští odborníci z ropného a finančního sektoru, včetně několika zástupců bývalého top managementu mezinárodních firem.
• Zástupci privátního sektoru byli jmenováni jako nezávislí ředitelé (například Pius Akinyelure, dlouholetý ropný konzultant), avšak výběr je často kritizován pro politické vazby.
• Mezinárodní firmy jako ExxonMobil, TotalEnergies nebo Eni spolupracují s NNPC spíše na projektové bázi formou joint ventures (JV) nebo Production Sharing Contracts (PSC), nikoli skrze správní radu.

NNPC tak zůstává státní firmou se snahou o komerční model, v praxi je totiž stále silně ovlivněna vládní politikou. Otázka plné transparentnosti a nezávislosti řízení je stále předmětem domácí i mezinárodní kritiky.

EKONOMICKÝ KONTEXT A „REBASING“ HDP

Nigérie v roce 2024 dokončila tzv. „rebasing“ HDP – tedy revizi základního roku, ze kterého se odvozují národní statistiky. Nově se počítá na základě roku 2018 (namísto 2010), což vedlo k nárůstu oficiální velikosti ekonomiky o 54 % v nominálním vyjádření. Důvody tohoto kroku zahrnovaly potřebu přesněji reflektovat aktuální strukturu hospodářství (větší váha ICT, fintechu a služeb) a posílit důvěryhodnost údajů vůči mezinárodním investorům a věřitelům.

Dopad rebasingu je dvojí:

• Pozitivní: Zlepšení ukazatelů jako poměr veřejného dluhu k HDP (nominálně klesl).
• Negativní: Reálný růst zůstává nízký, zatímco inflace (33,2 % v březnu 2025) a nezaměstnanost nadále zatěžují domácnosti i podniky.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Nigérie rozšiřuje elektrizační síť a podporuje decentralizaci výroby – očekává se růst spotřeby energie o 2,3 % ročně. Vláda podporuje investice do obnovitelných zdrojů, přechod na plyn jako přechodné palivo a výstavbu mikrosítí (minigrids).

České firmy se mohou uplatnit zejména v následujících oblastech:

• Technologie pro zpracování ropy a plynu (včetně LNG, CNG),
• Solární, hybridní a plynové elektrárny pro decentralizované systémy,
• Distribuční, měřicí a IT řešení pro elektroenergetiku,
• Řízení logistiky a bezpečnosti v ropném a plynovém sektoru,
• Vzdělávání, školení a transfer know-how pro energetický management.

Navzdory strukturálním výzvám zůstává Nigérie klíčovým trhem s dlouhodobým potenciálem. Geopolitické změny, liberalizace trhu a technologický posun vytvářejí nové příležitosti pro firmy, které se orientují na dlouhodobé partnerství a lokální přítomnost. Českým exportérům se otevírá prostor tam, kde flexibilita a technická kompetence mohou být výhodou oproti větším hráčům.

Marie Nwanyanwu, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nigérii