NĚMEČTÍ MINISTŘI PROSAZUJÍ ODPOVĚDNÝ OBCHOD. I NA EVROPSKÉ ÚROVNI
Klíčoví koaliční ministři německé spolkové vlády se koncem února po několikaměsíčním vyjednávání shodli na hlavních bodech nového zákona o dodavatelských řetězcích, jehož cílem je ochrana lidských práv a životního prostředí v globální ekonomice. Ministři Gerd Müller (pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, CSU) a Hubertus Heil (práce a sociálních věcí, SPD) novou regulaci označili za budoucí „nový mezinárodní standard v hospodářských vztazích“ s tím, že jí v budoucnu chtějí prosadit i na úrovni celé Evropské unie.
Finální podobu zákon dostane při projednávání v parlamentu. Na snímku jednání Spolkového sněmu. Foto: Shutterstock
Po parlamentním projednání by měl nový německý zákon platit od ledna 2023. Německé firmy se doposud ve svém globálním podnikání zabývají lidskými právy a environmentálními normami pouze na dobrovolné bázi. Nedávno provedený vládní průzkum ukázal, že z 2.250 dotázaných společností pouze 455 z nich sleduje u svých obchodních partnerů kritéria, jako jsou například dětská práce, vykořisťování, diskriminace, nedostatek pracovních práv a nedodržování ekologických norem. Proto nyní spolková vláda přichází s návrhem nového zákona, který by to měl změnit.
SOCIÁLNÍ A EKOLOGICKÉ STANDARDY
Cílem nového zákona bude přimět německé společnosti s více než 3.000 zaměstnanci, aby zajistily, že jejich dodavatelé v zahraničí dodržují minimální sociální a ekologické standardy. Ministr Hubertus Heil uvedl, že nový zákon by měl „chránit práva lidí, kteří vyrábějí zboží pro Německo“, a kromě jiného by měl „zabránit otrocké a dětské práci“. Zákon proto požaduje, aby společnosti kontrolovaly, kde a jak jsou nakupovány jejich suroviny či komponenty. Od roku 2024 by se měla působnost zákona rozšířit i na firmy s více než 1.000 zaměstnanci.
Kontrolu dodržování nového zákona bude mít na starosti Spolkový hospodářský úřad pro kontrolu vývozu (BAFA), který bude mít pravomoc v případě jeho porušení udělovat pokuty až do výše 10 % ročního obratu provinilé firmy.
PODNIKATELSKÉ SVAZY JSOU PROTI
Podnikatelské svazy (Svaz německého průmyslu – BDI, Německá průmyslová a obchodní komora – DIHK a další) navrhovanou regulaci odmítají. Kritizují především fakt, že firmy by měly být odpovědné za chování třetích osob, na které nemají přímý vliv. To je podle jejich názoru v rozporu s pravidly OSN, která výslovně vylučují odpovědnost pouze kvůli „existenci obchodních vztahů“.
Naproti tomu více než 60 renomovaných společností (například Tchibo, Rewe, Nestle, Alfred Ritter) označilo návrh zákona o dodavatelských řetězcích za prospěšný. Tyto firmy již obdobnou regulaci dodržují a dlouhodobě se obávají konkurenčních nevýhod, pokud by jiné společnosti obdobná pravidla dodržovat nemusely.
Návrh zákona by měl projednat spolkový kabinet v průběhu března a následovat bude legislativní proces ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě. Očekává se, že během schvalovacího procesu se mohou změnit některé technické parametry, nicméně zákon jako takový velmi pravděpodobně přijat bude a měl by začít platit od ledna 2023.
Ondřej Karas, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Německu