NĚMECKO ROZBÍHÁ VÝROBU SYNTETICKÉHO PALIVA PRO OZBROJENÉ SLOŽKY
Německo rozbíhá výrobu syntetického paliva, které by mělo napomoci na cestě k uhlíkové neutralitě také ozbrojeným složkám. Do projektu strategického paliva budoucnosti se zapojil také největší německý zbrojní dodavatel Rheinmetall, pro něhož jde o geopolitické rozhodnutí snižující závislost na dodávkách fosilních paliv.

Ilustrační foto iStock
Výroba syntetických paliv probíhá a do budoucna má být rozvíjena na čtyřech produkčních místech. CAC Chemnitz již rozběhla výrobu syntetického benzinu a kerosinu. Testovací výrobu prováděl v posledních letech Synthelion poblíže Kolína nad Rýnem ve spolupráci s DLR a Spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky. Atmosfair ve spolupráci se Siemensem chystá výrobu u dolnosaského Cloppenburgu. Při výrobě leteckého benzinu je zde využíván přímý záchyt oxidu uhličitého ze vzduchu. Poslední z výroben syntetických paliv je závod Ineratec ve Frankfurtu nad Mohanem, s nímž zavřel smlouvu o spolupráci právě Rheinmetall. Již v loni zde bylo dosaženo produkce 3,5 milionu litrů leteckého paliva. V rámci Evropy se potom nachází po jednom produkčním místě ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Dánsku, dvě produkční místa zatím fungují ve Švédsku. Počítá se ale spíše s velkou koncentrací výroby.
Německá koalice s e-fuels počítá
Koaliční smlouva nové německé vlády počítá s rozvojem syntetických paliv (e-fuels) jako nástrojem pro snížení emisí v odvětvích, které se budou těžko zbavovat závislosti na uhlíku. Pro výrobu syntetických paliv je zapotřebí vodíku, ideálně obnovitelného, a velkých množství odpadního CO2, jakož i infrastruktura k přepravě obou těchto produktů do jednoho místa. Je nezbytný také velký odběr syntetického paliva a ideálně také potrubní propojení k odběrateli. Velké studie již v minulých letech ukázaly, že v Evropě bude míst výroby e-fuels jen několik. Právě Německo díky své strategické poloze, velikosti celé ekonomiky a robustnosti chemického průmyslu, má největší šanci stát se centrálním výrobcem. Dlouhodobě si pak osvojí technologii, kterou bude moci nabízet jiným zemím.
Poptávka je zatím symbolická
Poptávka po syntetickém palivu je zatím symbolická – kvůli extrémně vysoké ceně e-fuels zatím letecké společnosti ozeleňují třeba 1 % své spotřeby, což je sympatický příspěvek k zelenému logu firmy. Přechod na 6 % v roce 2030 a 20 % v roce 2035 již bude znamenat podstatné zdražení letecké dopravy. Přibližně tato procenta vyžaduje unijní nařízení ReFuelEU.
Výroba syntetických paliv v Česku je spíše okrajovým tématem, což ale neznamená, že (i s ohledem na naše předpokládané přepravní propojení plynovody) nemohou být do byznysu zapojeny i české subjekty. Probíhá spolupráce mezi českými podniky, které sbírají německé know-how a mohou se do procesu zapojit. Řada německých firem je s českým chemickým průmyslem provázána.
Lukáš Janura, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně