Myanmar: podmínky pro dovoz se zlepšují, investice mají ale stopku

Necelý rok po vojenském převratu a vynucené změně režimu v Myanmaru dochází k mírné stabilizaci vnitřního trhu. V zemi stále není možné legálně investovat ani se zúčastnit veřejných zakázek, nicméně je možné dovážet, a to zejména přístroje a vybavení pro zemědělství a potravinářství, ale též zdravotnické a ochranné pomůcky.

Ilustrační foto Shutterstock

Vojenský režim, který v zemi fakticky vládne od 1. 2. 2021, zpočátku deklaroval udržení hospodářských reforem předchozí vlády a ekonomické stability. Těchto cílů nebylo dosaženo a představitelé faktické vlády země hovoří spíše o posilování soběstačnosti myanmarské ekonomiky a zkvalitnění místního zemědělství. Vedle toho jsou nadále udržována přísná omezení v oblasti cestování, původně koncem března roku 2020 přijatá kvůli pandemii covid-19, jakkoliv nápor infekce citelně zeslábl. Režim také přistoupil ke zpřísnění pravidel pro držení a nakládání s cizími měnami a mění daňové zatížení. Celkově tak stávající hospodářská politika vojenské administrativy vykazuje tendence k uzavírání země a omezování cizích vlivů v ekonomice i jiných sférách veřejného života.

Návrat ke frontám u přepážek

Zájemce o vývoz zboží či služeb do Myanmaru proto musí počítat se zesílenými překážkami ze strany veřejných institucí. Ty se projevují i ve zdánlivých drobnostech, jako je opuštění již zavedených nástrojů pro elektronickou komunikaci s úřady (celní správou, finančním úřadem apod.) a návrat k dlouhým frontám u přepážek s papírovými formuláři. Tyto kroky samozřejmě znamenají větší administrativní zátěž a patrně mají zvýhodňovat domácí výrobce a firmy, které investovaly do vlastních závodů přímo v Myanmaru.

Investování v Myanmaru je však v současné době krajně riskantní, a to zejména s ohledem na možné hrozby v oblasti reputace a právních sporů. Při realizaci investic prakticky není možné vyhnout se přímé či nepřímé podpoře organizací a osob, které jsou na sankčním seznamu EU. Teoreticky je možné udržovat a případně i modernizovat či rozšiřovat již existující investice schválené před únorem 2021, avšak i zde je třeba doporučit maximální obezřetnost. Firmám podezřelým z porušování sankcí či jinak vstřícného přístupu vůči faktickým vládcům Myanmaru mohou hrozit kampaně či dokonce žaloby od nevládních organizací zaměřených na odkrývání korupce a neetického podnikání. Pro investory to v důsledku znamená také zhoršený přístup k financování ze strany bank a někdy i pokles zájmu o jejich výrobky ze strany těch spotřebitelů, kteří odmítají nakupovat zboží z eticky pochybných zdrojů.

Hrozí reputační problémy

Jak se v uplynulých měsících přesvědčila řada zahraničních firem, které nyní čelí tlaku zákazníků, věřitelů a často i vlastních akcionářů, je toto riziko reálné. Řadě z nich přitom režim znemožňuje trh opustit, například tím, že neschvaluje již sjednané prodeje myanmarských závodů novým majitelům. Stalo se to největšímu telefonnímu operátorovi v zemi, který vlastní mateřská společnost z Norska, či jednomu japonskému pivovarskému koncernu, jenž se práva opustit myanmarský trh nyní domáhá u mezinárodní arbitráže.

Z důvodů právních a reputačních rizik rovněž nelze doporučit uzavírání jakýchkoliv obchodů (vývoz i dovoz) se státními či armádou vlastněnými podniky, ale ani účast na veřejných zakázkách.

Co naopak doporučit lze, je udržování obchodních styků a kontaktů s myanmarskými soukromými podniky, které byly obzvláště silně zasaženy již rok trvajícím chaosem a tendencí vojenských orgánů k uzavírání země. Příležitosti pro vývoz lze nyní spatřovat především v oblasti zemědělské techniky a chemie a ve zdravotnictví. V případě zdravotnického vybavení jde zejména o přístroje a přípravky určené k domácímu použití, protože v zemi došlo k výraznému poklesu dostupnosti zdravotní péče v důsledku represí mířených zčásti také vůči lékařům a zdravotnickému personálu.

Až polovina obyvatel Myanmaru je ohrožena chudobou. Foto Shutterstock

Až polovina obyvatel ohrožena chudobou

Výraznou změnou, kterou myanmarský trh za poslední rok zaznamenal, je citelný pokles kupní síly spotřebitelů (i řady firem) a především pak vyprazdňování středu spotřebitelského spektra. Lidé, kteří se již dokázali dostat do střední třídy, v uplynulém roce často klesli zpět do chudoby. Absolutní chudobou je nyní ohroženo až 48 % obyvatel. Oproti tomu tlak na vyšší spotřebitelskou třídu nebyl tak enormní. Pro vývozce to znamená, že se snížil odbyt pro zboží střední kategorie, a chce-li na myanmarském trhu uspět, musí buď nabídnout mimořádně výhodnou cenu (tedy být schopen konkurovat výrobkům například z Číny), nebo naopak mířit na prémiové zákazníky se zbožím nejvyšší kvality, se špičkovou prezentací a balením a případně řadou doplňkových služeb po dobu životnosti výrobku.

Výrazným zlepšením v podmínkách pro vývoz je postupné znovuotevírání tras pro dopravu zboží. Myanmarské přístavy v současné době operují v plné kapacitě a je možné do země dovážet i prostřednictvím evropských logistických firem. Zlepšují se též podmínky pro pozemní dopravu: v průběhu ledna 2022 dochází k postupnému znovuotevírání hraničních přechodů s Čínou, které byly uzavřeny po většinu minulého roku z důvodů výskytu koronaviru v příhraničních oblastech provincie Jün-nan a funkční jsou také přechody s Thajskem.

Zájemci o vstup na myanmarský trh tak mohou počítat s možností své výrobky v zemi registrovat a také do země dopravovat. Dosud však není možné realizovat obchodní cesty do země, veškerá komunikace stále musí probíhat na dálku. Nicméně české firmy mohou využít služeb programu PROPEA, kdy prověřená poradenská společnost nabídne za zvýhodněných podmínek své služby při hledání místních obchodních partnerů a při vyřizování potřebných náležitostí pro uskutečnění vývozu. České podniky se také mohou se svými dotazy a žádostmi o služby obrátit na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rangúnu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět