MYANMAR ČELÍ DŮSLEDKŮM PŘEVRATU I COVIDU. OBCHOD ALE NENÍ NEMOŽNÝ

Myanmar v současné době čelí zhoršeným podmínkám pro obchodování ze dvou souběžně působících příčin: politické a bezpečnostní nestability po vojenském převratu a dosud trvající třetí vlny pandemie covid-19. Pro české vývozce to znamená především značné omezení možností dopravovat do Myanmaru zboží a realizovat finanční transakce.

Ilustrační foto: Shutterstock

Jakkoliv je situace v zemi stále náročná, lze hovořit o jisté stabilizaci poměrů, kdy je možné realizovat alespoň nějaké obchodní operace. Pokud exportér zvládne přetrvávající překážky překonat, může na myanmarském trhu uspět zejména s přístroji či vybavením pro zemědělství a potravinářství, případně též s ochrannými pomůckami.

NEDOSTATEK VAKCÍN

Myanmar se od konce června 2021 potýká se třetí vlnou covidu-19. Tato vlna kulminovala v srpnu, v průběhu října lze pozorovat pozvolný pokles počtu nově nakažených i úmrtí. Nicméně pouze 20 % Myanmarců je alespoň částečně očkovaných a v současné době se nepředpokládá, že by do konce letošního roku země získala dostatek vakcín pro vybudování kolektivní imunity a byla schopna je aplikovat. Je zde tudíž vysoká pravděpodobnost, že právě probíhající vlna nákazy nebude poslední a zvýšená poptávka po zdravotnickém materiálu se bude periodicky opakovat až do doby, kdy bude zajištěna dostatečná úroveň vakcinace.

Boj s nákazou značně komplikuje politická a bezpečnostní situace v zemi. V Myanmaru od února fakticky vládne armáda, která vyhlásila výjimečný stav na dobu dvou let (původně na jeden rok a následně jeho trvání prodloužila). Veřejnost na vojenský převrat reaguje protesty a stávkami, neplacením daní, bojkotem výrobků z vojenských konglomerátů. Jakkoliv nový režim od počátku deklaruje úsilí o udržení ekonomické stability, dosavadní vývoj nenasvědčuje tomu, že bude schopen takových cílů dosáhnout. Zemi, která nemá mezinárodně respektovanou vládu a potýká se s rostoucím množstvím mezinárodních sankcí, postupně opouštějí zahraniční investoři. 

NEJISTÉ OBCHODY

V tuto chvíli je značně nejistá budoucnost jakýchkoliv již uzavřených B2G obchodů a v žádném případě nelze doporučit ani zahajování nových obchodních jednání s veřejnými/státními institucemi, už s ohledem na uvalené sankce a na reputační rizika.

Podmínky pro obchodní operace typu B2B byly podstatně narušeny. Za současné situace není pro české firmy technicky ani právně možné v zemi investovat, je však možné v zemi působit například prostřednictvím místního distributora. Vynucené přerušení exportů do Myanmaru se naštěstí ukázalo být přechodným jevem a již nyní je možné pozorovat postupnou obnovu aktivit v oblasti dopravy, maloobchodu či finančních služeb.

Obchody typu B2C budou nejméně na dva roky ovlivněny sníženou kupní silou obyvatel (odhaduje se, že 48 % obyvatel je nyní ohroženo chudobou) a změnami jejich spotřebitelských preferencí, jakož i zesílenou regulací vnitřního prostředí.

NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI

Na druhou stranu nový vývoj může vést i k novým exportním příležitostem. Existující plány na zvýšení podpory a modernizaci zemědělství mohou vyvolat poptávku po zemědělských strojích, hnojivech a podobných výrobcích. Pro oba zmíněné sektory navíc platí, že poptávku generují převážně soukromé podniky, nikoliv veřejné instituce, tudíž vývozce nebude muset řešit výše zmíněná úskalí, která s sebou v současné době nese obchodování s veřejným sektorem.

Vývozce přesto musí počítat s několika specifickými problémy, které s sebou vývoz do Myanmaru stále nese. Jsou jimi komplikace a možnost nenadálých změn v dopravě, platebním styku, administraci vývozu a také nutnost zohlednit platné sankce.

UZAVŘENÉ PŘECHODY S ČÍNOU A INDIÍ

Z hlediska dopravy se situace podstatně zlepšila od února do dubna, kdy došlo k naprostému ochromení infrastruktury. V současnosti vnitrostátní pozemní doprava funguje prakticky v rozsahu srovnatelném s letošním lednem, obdobím před změnou režimu. Stále však je omezena kapacita pozemních hraničních přechodů, kdy jsou uzavřeny všechny přechody s Čínou pro veškeré zboží vyjma zdravotnického materiálu a podobný režim platí také na hranicích s Indií. Volný pohyb zboží je tak prakticky omezen na hranice s Thajskem. Je také možné dovážet zboží z Bangladéše, avšak tamní spíše menší přechody narážejí na kapacitní a technické limity. Lodní doprava do Rangúnu je rovněž možná, avšak část dopravců se užívání rangúnského přístavu vyhýbá s ohledem na možné sankce. Zčásti je proto využíván přístav ve zvláštní ekonomické zóně Thilawa, kde jsou právní rizika menší. V některých případech je užíván model, kdy je zboží z Evropy dopraveno lodí do Thajska a poté kamiony do Myanmaru.

Zájemce o export se nadto musí obrnit trpělivostí. Jedním z výrazných rysů nové faktické správy země je navyšování administrativní zátěže, a to zejména v důsledku opouštění řady již zavedených digitálních nástrojů, a návrat k papírovým formulářům, jejichž procesování trvá podstatně déle. Stejně tak je třeba počítat s průtahy při registraci zboží pro myanmarský trh u orgánů typu FDA (pro léčiva, potraviny, kosmetiku) či veterinární správy (pro živočišné výrobky, veterinární léčiva apod.). Tato situace jednoznačně zvýhodňuje již certifikované výrobky, zatímco firmy aspirující na vstup na nový trh musí počítat s prodlevami a vyššími náklady. Je však třeba podotknout, že i za současné situace jsou certifikační procedury jednodušší, méně nákladné a často i rychlejší než u řady jiných zemí v regionu.

KOMPLIKOVANÝ PLATEBNÍ STYK

S rostoucími průtahy je třeba počítat také v případě platebního styku, kde clearing příchozích plateb orgány nového režimu probíhá v řádu týdnů, někdy i déle než měsíc. Peněžní transakce navíc komplikují enormní kurzovní rizika: místní měna (myanmarský kyat, MMK) od února 2021 ztratila přibližně 30 % své někdejší hodnoty a krátkodobé oscilace směnného kurzu v průběhu jednoho týdne běžně dosahují i 10 %. Vzhledem k výše uvedenému je třeba zájemcům o obchodování s Myanmarem jednoznačně doporučit volbu obchodního partnera, který disponuje zahraničním účtem. V místní podnikatelské sféře jde o relativně běžnou praxi (nejčastěji vlastní účty v Singapuru), která značně usnadňuje hladkou realizaci obchodních případů.

Přetrvávající rizikovost a rostoucí uzavřenost myanmarského trhu znamenají, že český exportér se v místě setká s klesající zahraniční konkurencí, zároveň také s rostoucí preferencí trhu pro místní výrobky a bude narážet na stále méně přehledné administrativní a regulační prostředí. Za takových podmínek jednoznačně doporučujeme v Myanmaru působit prostřednictvím místního partnera, který zajistí distribuci, ale i potřebné registrace a povolení. Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu je připraven zájemcům z řad českých exportérů v rámci svých možností vypomoci s hledáním potenciálních obchodních partnerů.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rangúnu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět