MEXIKO NA VLNĚ REVOLUCE V ZEMĚDĚLSTVÍ
Největší agropotravinářský trh Severní Ameriky nabízí i českým exportérům řadu příležitostí v efektivním využívání zdrojů, digitalizaci a potravinové bezpečnosti.

Mexiko patří mezi deset největších vývozců potravin na světě. Ilustrační foto iStock
Největší evropský klastr v oblasti polovodičů a mikroelektroniky pod názvem Silicon Saxony v okolí saských Drážďan letos slaví 25 let své existence. Miliardové investice, expanze stávajících a příchod nových firem, nárůst počtu pracovních míst, propojení s dalšími high-tech obory a úspěšný rozvoj celého polovodičového ekosystému se pozitivně promítly také do průběhu 20. ročníku akce Silicon Saxony Days 2026, na niž se zaregistrovalo rekordních dva tisíce účastníků, více než 800 firem a institucí, 200 vystavovatelů a 80 startupů s celkově 30procentním mezinárodním zastoupením.
České zastoupení a nové příležitosti
Generální konzulát ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím projektu ekonomické diplomacie (PROPED) Ministerstva zahraničních věcí ČR pomohl zajistit účast českých firem a vystupujících na Silicon Saxony Days 2026. Ředitel CzechInvestu Jan Michal využil svou účast také k bilaterálním jednáním s přítomnými představiteli významných klastrů a obchodních asociací z řady zemí i s ředitelem Saské agentury pro hospodářský rozvoj (Wirtschaftsförderung) Thomasem Hornem.
Petr Kamenický, nový ředitel Českého polovodičového centra (Czech Semiconductor Centre – CSC), jehož cílem je mimo jiné propojovat akademickou sféru s průmyslem a podporovat inovace a vývoj čipů pro malé a začínající podniky, auditoriu představil kroky a ambice tohoto národního kompetenčního centra. Jeho zástupkyně Jana Drbohlavová v panelu se zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, klastrů i firem diskutovala o podobě a budoucí implementaci nového návrhu unijního nařízení EU Chips Act 2.0, s důrazem na posílení spolupráce jednotlivých evropských ekosystémů, efektivnější využití stávajících nástrojů a zohlednění potřeb průmyslu.
Tomáš Sivíček z Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK) představil potenciál přeshraniční spolupráce a možnosti kraje zejména v oblasti chemického průmyslu, dodavatelů, průmyslových zón, výzkumu a vývoje. Díky novému závodu ESMC tchajwanského koncernu TSMC, v joint venture s partnery Infineon, Bosch a NXP, který by měl v Drážďanech koncem příštího roku zahájit výrobu čipů, se již v Ústeckém kraji připravuje a realizuje řada doprovodných investic (například TaMiCo, i-TRANS Global).
Možnosti spolupráce i s dalšími českými regiony, firmami či výzkumnými institucemi jsou obrovské. Firma Crytur z Libereckého kraje představila svou výrobu detektorů používaných v elektronové mikroskopii a využití v oblasti polovodičového průmyslu. Akce byla příležitostí pro navázání a posílení mezinárodních partnerství také pro přítomné zástupce Českého národního polovodičového klastru a firem (například Advacam, HiLASE, EP Rožnov, Reasunta Technology).
Digitalizace jako konkurenční výhoda
Schopnost splnit požadavky na sledovatelnost původu produktů, které vyžaduje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), se stala hlavním kritériem odlišujícím konkurenceschopné mexické exportéry. Klíčovým nástrojem je digitalizace. Velké společnosti v zemědělsko-potravinářském průmyslu a stále častěji i malé a střední podniky aktivně investují do inteligentních systémů řízení dodavatelských řetězců, zemědělských softwarových platforem, prediktivní analytiky, senzorů internetu věcí pro monitoring plodin v reálném čase či systémů detekce škůdců využívajících drony a satelitní technologie. Český technologický ekosystém, uznávaný pro svou úroveň v oblasti průmyslového softwaru a kybernetické bezpečnosti, může nabídnout integrovaná a flexibilně přizpůsobitelná řešení, která severoameričtí dodavatelé často neposkytují ve stejné míře.
Mexické exportní potravinářské firmy musí plnit stejné digitální požadavky jako jejich konkurenti v USA či Kanadě. Působí však v prostředí, kde náklady na implementaci zůstávají relativně nižší, což vytváří atraktivní obchodní příležitost pro zahraniční společnosti s dlouhodobou strategií. Zkušenosti ukazují, že praktické ukázky automatizace skleníků či inteligentního řízení zemědělských strojů mají okamžitý a dlouhodobý obchodní dopad. Strukturální slabina Mexika v oblasti výzkumu a vývoje představuje paradoxně výhodu. Česká firma přicházející s již vyvinutou a okamžitě využitelnou technologií nekonkuruje omezené místní inovaci, ale obsazuje prostor, který trh již aktivně poptává.
Mexiko vyváží na trhy s mimořádně přísnými požadavky na zdravotní nezávadnost potravin. Očekávaná revize dohody USMCA navíc pravděpodobně přinese přísnější pravidla původu zboží a další omezení pro dodavatelské řetězce napojené na Asii. To vytváří dodatečný tlak na modernizaci certifikačních procesů, chladírenské logistiky i systémů kontroly kvality.

Antad v Gaudalajaře patří mezi klíčové veletrhy v Mexiku. Pravidelně ti vystavují i české firmy. Foto Expo Antad
Evropská řešení pro kvalitu potravin
Evropská řešení v oblasti průběžné kontroly kvality, digitalizovaných systémů HACCP, technologií pro minimální zpracování potravin či aktivního a inteligentního balení nacházejí největší uplatnění mezi malými a středními potravinářskými podniky. Jde o společnosti s významnými výrobními objemy a reálnou potřebou získat certifikace typu BRC, SQF nebo FSSC 22000, avšak bez dostatečné velikosti pro spolupráci s největšími světovými technologickými integrátory.
Účast českých firem na veletrhu Expo ANTAD v Guadalajaře, nejvýznamnější akci maloobchodu a potravinářství v Mexiku i celé Latinské Americe, opakovaně potvrzuje, že evropský původ a značka představují významný faktor důvěryhodnosti. Stejně důležitou roli zaujímá Expo AgroAlimentaria Guanajuato, obří venkovní zemědělský veletrh zaměřený mj. na inovace, jenž stále více přitahuje firmy z celého světa včetně těch českých.
Ekonomové předpokládají pro Mexiko letos umírněný hospodářský růst okolo 2 % ovlivněný nejistotou v obchodních vztazích s USA. V prostředí fiskálních omezení a rostoucího tlaku na efektivitu však firmy neomezují technologické investice, ale vybírají je mnohem pečlivěji. Hledají partnery schopné nabídnout prokazatelnou návratnost investic, kvalitní podporu a dlouhodobou spolupráci.
Síť dohod o volném obchodu
Výhodou Mexika je i fakt, že navíc disponuje rozsáhlou sítí čtrnácti dohod o volném obchodu pokrývajících přes 50 zemí. Patří do nich severoamerická dohoda USMCA, modernizovaná Globální dohoda s EU, obchodní dohoda s Evropským sdružením volného obchodu (EFTA) či CPTPP (transpacifické partnerství). Společnosti, které dnes využijí trend nearshoringu a vstoupí na trh prostřednictvím místních distributorů, společných podniků nebo vlastních poboček, si vytvářejí pozici ještě před tím, než trh dosáhne vyšší úrovně zralosti a prostor pro nové hráče se výrazně zúží.
České firmy mohou mít v konkurenčním prostředí mexického trhu ještě další výhodu. Jsou to převážně malé a středně velké vysoce specializované podniky schopné pružně reagovat na potřeby zákazníků a budovat přímé vztahy, které velké globální technologické korporace zpravidla nabídnout nedokážou. Na trhu, jakým je Mexiko, kde osobní důvěra a přímý vztah s dodavatelem hrají zásadní roli při rozhodování o nákupu, nejde o detail. Jde o strategickou výhodu.
Mexiko není složitý trh
Technologická revoluce v mexickém zemědělství již probíhá. Každá sklizňová sezóna avokáda, kukuřice, rajčat či cizrny přináší nové požadavky na efektivitu, sledovatelnost a udržitelnost produkce, které jsou nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Každé obchodní jednání s USA přidává další regulatorní požadavky. Každé období sucha na severu země připomíná, že voda není nevyčerpatelným zdrojem. V tomto prostředí český exportér, jenž vstoupí na trh s jasně definovanou nabídkou, ověřenou technologií a ochotou budovat dlouhodobé partnerství, nenajde obtížný trh. Najde trh mimořádných příležitostí, jemuž se vyplatí věnovat čas i prostředky, ačkoli se úspěch nemusí dostavit hned.
Alberto Camacho Sarabia, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Mexiku
Martin Tušl, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Mexiku