MÉNĚ ZAKÁZEK, RECESE NA OBZORU. ŠVÝCARSKÝ TECHNOLOGICKÝ PRŮMYSL SE PROPADÁ

Švýcarský technologický průmysl čelí vážné krizi. Na vině je kombinace nových amerických cel, klesající poptávka z Asie i stagnující evropské trhy. Oborové sdružení Swissmem tak varuje, že bez zásahu hrozí masivní úbytek zakázek, ztráta konkurenceschopnosti a další propouštění.

Zpráva Swissmem potvrzuje, že švýcarský technologický průmysl se nachází v dlouhodobém útlumu. Tržby klesají již devět čtvrtletí v řadě v meziročním srovnání. Druhé letošní čtvrtletí 2025 pak přineslo dramatické zhoršení: objem objednávek se mezikvartálně propadl o 13,4 %. Podniky čelí prudkému útlumu poptávky, navíc ještě před plným dopadem nových amerických cel (ta byla v srpnu). Kapacitní využití ve firmách mezitím kleslo a snížila se také zaměstnanost. Ukazuje se, že odvětví již balancuje na hraně recese. Zástupci Swissmem situaci popisují jako kritickou. „Nacházíme se v nebezpečné sestupné spirále,“ varoval ředitel Swissmem Stefan Brupbache. Pokud se trend nepodaří zvrátit, hrozí podle něj prohloubení průmyslové recese a další ztráty pracovních míst.

Drastická cla na vývoz do USA

Klíčovým faktorem, který krizi prohlubuje, jsou nově zavedená americká cla. Spojené státy v srpnu uvalily mimořádné clo ve výši 39 % na veškerý dovoz ze Švýcarska. Jde o bezprecedentně vysokou sazbu, která nemá obdoby – pro srovnání: na dovoz z EU uplatňují USA clo 15 %, pro Velkou Británii 10 %. Není jasné a zdůvodněné, proč právě Švýcarsko čelí jedné z nejvyšších tarifních přirážek na světě. Důsledky jsou však jasné: švýcarské zboží se přes noc stalo v USA o téměř dvě pětiny dražším, což staví exportéry do extrémní nevýhody vůči konkurentům z EU nebo Japonska. Swissmem situaci označil za „hororový scénář“ a varoval, že pokud extrémně vysoké clo zůstane v platnosti, export švýcarského technologického průmyslu do USA bude fakticky mrtvý. Mnoho amerických zákazníků raději zvolí levnější alternativy odjinud nebo nákupy odloží. Nejcitelněji zasáhne tento šok tradičně proexportní odvětví: výrobu luxusních hodinek, strojírensko-elektrotechnický sektor či potravinářství (například čokoládu), zejména pak malé a střední podniky.

Přesun výroby do EU

Dopad na švýcarské firmy je okamžitý. Swissmem uvádí, že podle jeho průzkumů asi třetina podniků (31 %) plánuje jako reakci na uvalená cla přesunout část výroby do EU, které je zatíženo nižší sazbou. Podle detailnější analýzy jde často o částečné přesuny – firmy by si ponechaly klíčové aktivity ve Švýcarsku, ale některé fáze (finální montáž, logistika či vybrané produktové řady) by umístily do vnitřního trhu EU. Další podniky volí úsporná opatření – redukci nákladů, propouštění či zkracování pracovní doby.

Nepříznivý trend potvrzují i další šetření. Podle asociace Swissmechanic (sdružuje menší a střední podniky strojírenského oboru) zaznamenalo 40 % exportujících členů pokles zakázek z USA a téměř 10 % podniků muselo exporty do Ameriky zcela zastavit.

Slabá poptávka v Asii, stagnace v Evropě

Dalším důvodem propadu švýcarského exportu je ochlazení poptávky na globálních trzích, zejména v Asii.  Čínský trh, donedávna motor růstu, výrazně zklamal očekávání. Jedinými světlejšími body v Asii byly pro Švýcary Japonsko a Indie, kde exporty v pololetí mírně rostly. Exporty do Evropské unie stagnovaly, což odráží obecné zpomalení evropské poptávky. Německo, jako zdaleka největší obchodní partner Švýcarska, se potýká s průmyslovým útlumem a nedávno balancovalo na hraně recese.

K potížím s odbytem se přidává nepříznivý měnový vývoj. Švýcarský frank letos výrazně posílil – vůči americkému dolaru o 13 % – a je silný i vůči euru. Pro exportéry je to však další rána, neboť švýcarské výrobky se cenově prodražují na zahraničních trzích. Podniky označují právě silný frank za hlavní negativní faktor – v průzkumu Swissmem plných 73 % firem uvedlo, že dopady silné měny na jejich byznys jsou značné až velmi těžké. Navíc se přidávají další strukturální problémy, na které exportéři poukazují: vysoké ceny energií v Evropě, přetrvávající regulační zátěž a rostoucí konkurence ze strany levnějších asijských výrobců.

Firmy aktivují nouzové plány

Souběh negativních vlivů – cla, slabá poptávka a silná měna – vytváří pro švýcarský průmysl velmi obtížné prostředí. Není proto divu, že podniky jsou nuceny utlumovat plány, revidovat investice a spouštět krizové scénáře. Například známý výrobce cukrovinek Lindt & Sprüngli již zvažuje přesun části produkce mimo Švýcarsko. I když ekonomové zatím předpovídají celoroční růst HDP Švýcarska, podnikatelská sféra je mnohem opatrnější a řada firem už aktivovala nouzové plány.

Pro české exportéry a průmyslové dodavatele je švýcarská krize varovným signálem.  Pokud tamní firmy omezují výrobu a investice, mohou klesnout i objednávky v zahraničí. Například v automobilovém průmyslu či strojírenství existují dodavatelské řetězce, kde švýcarské a české podniky úzce spolupracují – komplikace na švýcarské straně se tedy mohou přenést dál.

Na druhou stranu vznikají i nové příležitosti. Švýcarské firmy, které se rozhodnou přesunout část produkce do EU, budou zvažovat konkrétní destinace – a střední Evropa včetně Česka může být pro některé z nich atraktivní. Již dnes v Česku působí řada švýcarských investorů v technických oborech (od strojírenství po mikrotechnologie) – aktuální tlak na snížení nákladů a diverzifikaci rizik může jejich řady rozšířit. Pro české podniky to znamená možnost získat novou zakázku či kapitálového partnera – ovšem v silné konkurenci ostatních evropských zemí, zejména sousedního Německa či Polska, které o investice rovněž stojí.

Krize jako příležitost

Dopady se pro české firmy projeví i nepřímo skrze změny na světových trzích. Pokud se švýcarské zboží stane v USA cenově nekonkurenceschopné, mohou tamější odběratelé hledat alternativy v jiných zemích. Nicméně v mnoha segmentech je švýcarský průmysl unikátní svým high-tech zaměřením. V širším smyslu však platí, že evropští exportéři (včetně českých) nyní mají na americkém trhu výhodu nižších cel oproti švýcarským. Tento náskok ale může být dočasný – pokud se švýcarským diplomatům podaří s USA vyjednat snížení cel nebo pokud švýcarské firmy přesunou výrobu pod hlavičku EU, rozdíl se smaže.

Švýcarský průmysl navzdory potížím ukazuje i inspirativní přístup: místo rezignace firmy hledají nové cesty, nové trhy a obory. Tato odolnost a inovativnost je ostatně něco, čím se švýcarský a český průmysl vždy vyznačovaly. V době nejistot na globálním kolbišti je však jasné, že bez podpory státu a rozumné mezinárodní obchodní politiky se ani ty nejodolnější firmy neobejdou. Příběh vysokého amerického cla a propadu švýcarských exportů tak připomíná, jak křehký je dnešní globalizovaný obchod – a jak důležitá je spolupráce vlády, podnikatelů a institucí, aby i v Česku export zůstal motorem ekonomiky, nikoli obětí světových turbulencí.

 Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Bernu