MĚDĚNÉ SRDCE AFRIKY: ČESKÝ PROJEKT V ZAMBII PROPOJIL VĚDCE, ÚŘADY I SOUKROMÝ BYZNYS

Český rozvojový projekt Mwazaco hledá způsoby, jak na severu Zambie monitorovat a chránit podzemní i povrchové zdroje a smysluplně využít odpadní vodu z bujícího těžařského a metalurgického průmyslu. Digitální atlas znečistění má doplnit i ukázková farma.

O mědi se někdy říká, že je červeným zlatem. Pohled na stoupající křivku ceny tohoto kovu na světových trzích v poslední době dokazuje, že přirovnání ke komoditě, která se stala synonymem prosperity, není daleko od pravdy. Měď je stále žádanější, poptávka stoupá a s ní se zvyšuje i těžba. Jedno z největších světových ložisek měděných rud se přitom nachází v takzvaném Copperbeltu (Měděném pásu), oblasti, která leží mezi Zambií a Demokratickou republikou Kongo. Měděné srdce Afriky bije, jenže co je pro těžaře a exportéry mědi požehnáním, znamená současně obrovskou zátěž pro krajinu a obyvatele. Intenzivní hornická a metalurgická činnost po sobě zanechává desítky odkališť, výsypek a starých dolů, z nichž některé jsou zdrojem kyselých důlních vod a znečištění těžkými kovy. Kontaminace se dál šíří do řek, půdy i podzemních zdrojů vody, které místní lidé používají nejen pro zavlažování, ale také pro pití.

Dobrou zprávou je, že i v oblastech zatížených dlouhou historií těžby se stále hledají nové cesty k obnově a efektivnějšímu využívání vod, které jsou vedlejším produktem intenzivní těžební činnosti. Proměna zambijské části Copperbeltu v krajinu, která bude sloužit těžařům i místním obyvatelům, má přitom výraznou českou stopu. Domácí zkušenosti s řešením starých ekologických zátěží zúročují čeští experti v Zambii již několik desítek let. Loni pak odstartoval projekt Mwazaco, který podpořila Česká rozvojová agentura (ČRA). „Chceme vytvořit přehledný a důvěryhodný obraz o stavu vodních zdrojů v celé provincii. V praxi to znamená shromáždit a propojit dosud roztříštěná data o kvalitě vody, geologii, průtocích, ekologickém stavu krajiny i o zdrojích znečištění,“ vysvětluje Kryštof Knejp z ČRA.

Digitální atlas do mobilu

Samotný název Mwazaco je zkratkou anglického pojmenování Atlasu důlních vod zambijské části Copperbeltu, který umožní odborníkům, úřadům i místním komunitám lépe porozumět rizikům a plánovat konkrétní opatření. Digitální atlas, který bude spravovat zambijské ministerstvo hornictví a rozvoje nerostných surovin, je hlavním úkolem víceletého projektu, který propojuje svět vědy, technologií, úřadů a rozvojové spolupráce. Na české straně projekt vede asociace Future Resources Development (FRDA). Zapojila se také Česká zemědělská univerzita, která přispívá zkušenostmi s hodnocením dopadů znečištění na zemědělství, sanační technologie a hydrogeologii má v rámci projektu Mwazaco na starosti firma OPV, součástí týmu je i výrobce úpraven vod Hydro-Pur.  Zambijskou stranu pak zastupuje úřad spadající pod tamní ministerstvo těžby, a také společnost ZCCM Investments Holdings, která spravuje významná těžební aktiva v zemi. Do projektu se zapojila také University of Copperbelt, jejíž studenti se prostřednictvím Centra pro výzkum a využití důlních vod zapojí do výzkumné činnosti i osvěty. Plánují se také odborné konference, kulaté stoly i setkání s komunitami, které mají přispět k lepší informovanosti veřejnosti a posílení transparentnosti.

Jihoafrická inspirace

Jak vysvětluje Michal Žák, ředitel FRDA, inspirací pro digitální atlas byla podobná platforma, kterou v Jižní Africe pomáhala rozjet německá rozvojová agentura GIZ. „My jsme zatím v pilotní fázi, takže jsme se zaměřili jen na zambijský Copperbelt. Díky tomu, že je našim partnerem zambijský úřad spadající pod ministerstvo jsme nicméně schopni pracovat s daty od padesátky velkých a středně velkých těžařů a v budoucnu je vizualizovat v mapovém podkladu, který bude v podobě aplikace fungovat i na mobilním telefonu. Právě mobil je totiž v Zambii mnohem využívanější než třeba počítače nebo notebooky,“ říká Michal Žák s tím, že externí data od těžařských firem doplňují údaje z desítky senzorů, které měří parametry důlní vody vytékající mimo areál dolů do veřejného prostoru. „Na základě online hodnot základních fyzikálních a chemických parametrů, jako je vodivost, jsme schopni detekovat případné vysoké riziko kontaminace vod,“ dodává.

Důlní voda, která pomáhá

Projekt Mwazaco se přehoupl do druhé fáze, během níž realizátoři vytipují ideální místo pro umístění úpravny vody. Tu by měla dodat právě firma Hydro-Pur. „Jejich výhodou je flexibilita a schopnost improvizovat, což je v Zambii klíčové. Navíc dopad jediné úpravny je v Copperbeltu velký, protože na jedné výpusti důlní vody jsou v jinak suché krajině závislé řádově vyšší stovky lidí,“ popisuje Michal Žák. Pokud vše půjde dobře, začne česká úpravna využívající nanofiltraci v Zambii pracovat příští rok. Kromě samotné výroby kvalitní užitné a pitné vody počítá projekt s tím, že by v místě vznikla ukázková farma, kde by se daly představit české technologie. Kromě vodárenství tu chce Česká zemědělská univerzita pokusně založit i nádrže pro chov ryb.

Michal Žák věří, že až koncem roku 2027 Mwazaco skončí, naváže na něj jiný projekt, který bude atlas důlních vod a na něj navázané aktivity dále rozvíjet. V úvahu připadá financování například Světovou bankou nebo Evropskou investiční bankou. Navíc se díky práci na atlasu rodí i další záměr z oboru hydrologie. „Některé umělé přítoky řeky Kafue vedoucí z dolů jsou stejně vydatné, jako je u nás třeba dolní tok Berounky. Nabízí se tak otázka, nakolik je řeka ještě přírodní a nakolik ji tvoří vedlejší produkt důlní činnosti,“ nastiňuje Michal Žák.

Satelitní data v české režii

Projekt Mwazaco každopádně zvýrazní českou stopu v Zambii, kterou tu poprvé otiskl cestovatel Emil Holub, když v roce 1875 vytvořil první vědecky přesnou mapu Viktoriiných vodopádů. Dnes dveře na zambijský trh otevírá především rozvojová spolupráce. Mendelova univerzita v Brně v této africké zemi pomáhá rozšiřovat lesy, na několika farmách fungují české lisy a sušičky na ovoce a ořechy, v Zambii probíhá také část výroby mucholapek Papírny Moudrý. Vlajkovou lodí české rozvojové pomoci je pak čtyřletý projekt SLIM – Sustainable Landscape through Integrated Management (Udržitelná krajina prostřednictvím integrovaného řízení), který využíván data z evropských satelitů. Jménem Evropské unie ho vede Česká rozvojová agentura v rámci evropské iniciativy Green Nexus. Vůbec největší rozvojový projekt, který kdy Česko v Africe realizovalo, navíc posiluje českou linku i v jiné souvislosti: rámcový program Green Nexus spadá do širší strategie Global Gateway, kterou má v Bruselu na starosti eurokomisař Jozef Síkela.

Blahoslav Hruška