LODĚ, OBRANA I ŽELEZNICE. CHORVATSKO JE ŠANCÍ PRO EXPORT STROJÍRENSKÝCH CELKŮ
Strojírenský sektor v Chorvatsku sice nedosahuje rozsahu evropských průmyslových zemí, vykazuje však vysokou míru specializace a rostoucí investiční aktivitu, zejména v oblasti energetiky, vojenské výroby, železniční dopravy, lodního průmyslu a komunální infrastruktury. Země nemá ve strojírenství hluboký domácí dodavatelský řetězec, což vytváří prostor pro importy celých výrobních celků, technologií a komponent.
Ilustrační foto iStock
Strojírenství je jednou z priorit Strategie hospodářského rozvoje, kterou země připravuje. Chorvatsko v ní očekává investiční podporu moderních výrobních technologií, automatizace, robotizace a energeticky úsporných řešení. Mezi hlavní segmenty chorvatského strojírenství patří elektroenergetika a výroba zařízení pro přenosové soustavy, kolejová vozidla a železniční infrastruktura, těžké strojírenství a kovovýroba, lodní průmysl a výroba technologických celků pro vodohospodářství a komunální sektor. Z geografického hlediska se průmyslové aktivity soustřeďují do tří hlavních regionů: Záhřeb a okolí, kde jsou umístěny centrály firem, projekční kanceláře či integrátoři, Slavonie v případě těžkého strojírenství, obrábění a kovovýroby a region Kvarner/Istrie s loděnicemi a přístavními technologiemi.
Investice táhne energetika
Investice jsou taženy zejména energetickým průmyslem, kde Chorvatsko modernizuje přenosové soustavy, investuje do obnovitelných zdrojů a výrobních kapacit, což generuje poptávku po obráběných dílech, čerpadlech, elektromotorech, rozvaděčích a další produkci. V železničním sektoru probíhá obnova vozového parku i dep. Nové elektrické, bateriové a hybridní jednotky znamenají nejen zakázky na samotné vlaky, ale také investice do servisní infrastruktury. Ve vodohospodářství realizují municipality projekty modernizace čistíren odpadních vod a čerpacích stanic. V neposlední řadě je v Chorvatsku zajímavým segmentem trhu strojírenské produkce lodní a obranný průmysl.
Chorvatsko nemá silnou domácí výrobu kompletních obráběcích strojů srovnatelnou s Německem, Itálií, Rakouskem nebo Českem. Lokální firmy se orientují spíše na zakázkové obrábění, výrobu svařenců a konstrukcí, menší specializované stroje nebo upgrade starších zařízení. Typickými uživateli obráběcích strojů jsou výrobci energetických zařízení, železniční subdodavatelé, loděnice a firmy zabývající se těžkou kovovýrobou. Poptávka po české produkci může spočívat v dodávkách soustruhů a frézek střední velikosti, portálových strojů pro obrábění svařenců, horizontálních vrtaček, komponentů či náhradních dílů. Potenciál mají repase, kde se vyplatí modernizace řídicího systému, pohonů a hydrauliky.
Těžařství jde cestou modernizace
Strojírenství je významné také v těžařském průmyslu. Sektor je objemově menší než v dalších zemích regionu, nicméně má stabilní význam pro stavebnictví, energetiku a infrastrukturní projekty. Hlavními odběrateli těžených materiálů jsou cementárny, stavební společnosti, silniční projekty a přístavní infrastruktura. V posledních letech je těžba úzce propojena s výstavbou železnic, modernizací přístavů a rozsáhlými infrastrukturními investicemi financovanými z evropských fondů. Dostupné informace hovoří o spíše střední technologické úrovni či o morálně zastaralých zařízení. V této souvislosti provozovatelé řeší poruchovost, vysoké provozní náklady a omezenou dostupnost náhradních dílů. Chorvatští provozovatelé lomů obvykle nehledají kompletní projekty, ale postupnou modernizaci provozu. To vytváří prostor pro české dodavatele technologií například v oblastech modernizací dopravníků a třídicích linek, dodávek elektromotorů a pohonů, čerpadel pro odvodnění lomů, hydraulických a pneumatických systémů, drticích a třídicích zařízení, měřících a monitorovacích systémů či náhradních dílů. Pro chorvatské zákazníky může být atraktivní integrovaná nabídka ze strany českých firem, protože snižuje počet dodavatelů a zjednodušuje servisní odpovědnost.
Armáda poptává optoelektroniku
Šance představuje také obranný průmysl, který prochází výraznou transformací. Pod tlakem bezpečnostní situace v Evropě a závazků vůči NATO navyšuje ministerstvo obrany investice do modernizace techniky, logistiky i digitálních kapacit. Domácí firmy hledají zahraniční partnery především v oblasti subdodávek komponent, přesného obrábění, optoelektroniky, senzorových systémů a servisních řešení. Chorvatská strana stále častěji preferuje model „local content“, což nahrává zakládání společných podniků nebo transferu technologií.
Pokud chtějí čeští exportéři uspět na chorvatském trhu, je klíčová přítomnost v rané fázi projektu, poskytnutí včasné technické podpory a servisu. Velmi důležité jsou kontakty s projektanty a systémovými integrátory. Vznikající Strategie hospodářského rozvoje má ambici zapojit Chorvatsko do širších mezinárodních dodavatelských řetězců. Při naplňování této vize mohou české společnosti těžit z dobrého jména českého průmyslu v regionu, geografické blízkosti i kompatibility technických standardů.
Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu