Libanon rozvíjí rybí sádky. Hledá nové druhy ryb i krmiva

Rybí maso je pro islám i křesťanství, které zásadně ovlivňují druhy a konzumaci masa v Libanonu, přijatelnou potravinou. Země se ovšem potýká s nedostatečnou kvalitou i množstvím sádek, v poslední době se proto intenzivně zabývá rozvojem a modernizací sladkovodní a mořské akvakultury.

Sladkovodní akvakultura se v Libanonu provozuje od 30. let 20. století. Více než 90 % produkce tvoří pstruh duhový, nově se zkouší chovy tilapie.  V současné době je v Libanonu v provozu 150 rybích farem. Všechny farmy jsou rodinnými podniky, kterým ale znatelně chybí podpůrná infrastruktura, jako jsou certifikované výrobny krmiv a chovné provozovny. Oplozená vajíčka místní farmáři dováží převážně z Evropy. V posledních letech se do akvakultury aktivně zapojují i majitelé větších restaurací, kteří investují do vlastních chovů, a tím se snaží zajistit větší stabilitu pro své podnikání. Průměrná roční produkce pstruhů duhových se pohybuje kolem 1100 tun.

Libanon se již několik let snaží o navázání mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit kvalitu a produkci akvakultury ve vztahu ke zlepšení kvality vody a používaným technologiím.  V oblasti mořského chovu ryb je v zemi v provozu pouze jedna farma zaměřená na bílé krevety. V roce 2020 dosáhlo celkové množství dovezených ryb, ať už živých, čerstvých nebo zmrazených (včetně korýšů a měkkýšů) přibližně 45 tisíc tun v přibližné hodnotě 210 milionů USD. Libanon nadále spoléhá na dovoz mořských plodů, ryb a korýšů, nejčastěji čerstvou pražmu, mořského okouna, tilapii, parmice a krevety, spolu s mraženým štikozubcem, pangasem, krevetami a tuňákem.

Většina ryb se dováží

Nejvýznamnějšími exportéry do Libanonu jsou Turecko, Indie, Thajsko, Vietnam, Čína a Egypt. Celková současná produkce ryb, tedy volný odlov a akvakultura, představuje pouze zlomek místní spotřeby.  Výzkumy, prováděné jednotlivými soukromými subjekty, jsou omezené a málo koordinované.   Ministerstvo zemědělství vypracovalo loni prováděcí plán rozvoje akvakultury zaměřený na hledání nových zdrojů krmiv a chovné techniky s návrhem na zavedení nových druhů chovných ryb. Jedná se o mořského okouna, pražmu zlatou a tilapii.

Otevírají se tak příležitosti pro výměnu zkušeností mezi českými a libanonskými subjekty. Zajímavý prostor se nabízí exportérům krmných směsí, které chovatelům sladkovodních ryb významně zjednodušují život. Optimalizovaným složením pomáhají dosáhnout rychlého růstu ryb, a to při udržení jejich dobrého zdravotního stavu a konečně i standardní kvality finálního produktu. S vybranými doplňky krmných směsí lze kvalitu rybího masa i cíleně ovlivňovat, ať již se jedná například o zbarvení či spektrum obsažených mastných kyselin. Zejména barva rybího masa je pro libanonské konzumenty důležitá, přednost dávají masům růžové barvy, což jim připomíná barvu lososového masa.

Petr Sochor, zemědělský diplomat, Velvyslanectví ČR v Bejrútu