KUVAJT MÍŘÍ ZA SVOU VIZÍ. CHCE BÝT GLOBÁLNÍM FINANČNÍM CENTREM

Kuvajt míří pomalu, ale jistě za svou vizí New Kuwait 2035. Cílem je přeměnit zemi na globální finanční i obchodní centrum a posílit tak její atraktivitu pro investory. Největší projekt „Silk City“ má do Kuvajtu přilákat nejen podnikatele a investory, ale také turisty z celého světa.

Kuvajtská vize však byla značně ovlivněna pandemií covid-19 a loňským propadem cen ropy. Rekordu dosáhl deficit státního rozpočtu a řada strategických projektů byla odložena. Na druhou stranu propady rozpočtových příjmů vyrovnávají úspěšné investice a rapidně rostoucí výnosy kuvajtského suverénního fondu Kuwait Investment Authority. Ekonomika se díky opět rostoucím cenám ropy začíná zotavovat. Rychlejší diverzifikaci ekonomiky ale brání pomalá realizace hospodářských reforem.

Kuvajt musí na cestě k udržitelné ekonomice překonat mnohé výzvy. Vzhledem k pokračujícímu stavebnímu boomu rostou nároky na elektrickou energii i pitnou vodu – získávanou odsolováním. Země se musí daleko více zaměřit na ekologické čištění odpadních vod, zpracování pevného komunálního odpadu, ekologickou likvidaci skládek a nedokončenou sanaci ropou znečištěných polí po válce v Zálivu před dvaceti lety.

BITVA O ENERGII

Letní teploty v Kuvajtu navíc rok od roku stoupají, na slunci dosahují až 70 °C. Klimatizované prostory jsou v létě jediným útočištěm v poušti. Ambicí je do roku 2030 vyrábět 15 % energie z obnovitelných zdrojů – ze slunce a větru. Tohoto cíle nebude snadné dosáhnout. Fotovoltaické elektrárny čelí problémům spojeným s vysokými teplotami, prašností a špatnou údržbou. A výpadky elektrické energie nasvědčují, že nároky na energii rostou mnohem rychleji než možnosti výroby z obnovitelných zdrojů. Částečným východiskem má být rychlejší implementace energeticky úsporných systémů při výstavbě budov a modernizace konvenčních elektráren. Zelenou dostává také oběhové hospodářství.

Asfaltové čtyř a víceproudové dálnice, luxusní výškové budovy a obří obchodní centra rostou v Kuvajtu jako houby po dešti. Realizují se další velké dopravní infrastrukturní projekty. Nároky na stavební materiál i jeho ceny neustále rostou. Investice do recyklace a pokročilých technologií jsou tak nutností. Díky spolupráci Kuvajtské univerzity s českou firmou Diton se podařilo vyvinout inovativní cementovou směs. V nedalekém Kataru zase slavila úspěch společnost ERC-Tech, která vyvinula cementové agregáty 100% recyklací použitého stavebního materiálu ze skládky Rawdat Rashid. A v jaberské nemocnici nově čistí vzduch český nanonátěr.

ŠANCE VE STAVEBNICTVÍ

Vzhledem k pokračujícímu stavebnímu boomu a rostoucím nárokům na životní prostředí je potenciál pro další aktivity českých firem v Kuvajtu stále nevyužitý. Příležitosti se rýsují například v dodávkách zabezpečovacích systémů, klimatizačních jednotek, generátorů, čističek vzduchu či zařízení na získávání vody ze vzduchu. Velký potenciál mají i další inovativní technologie ve stavebnictví.

Jedním z největších infrastrukturních projektů v Kuvajtu je pokračující rozšiřování mezinárodního letiště, které zahrnuje výstavbu nového terminálu. Tento rozsáhlý projekt je budován v souladu se standardy „zelených budov“ – má se jednat o jednu z nejudržitelnějších budov na světě. Významným projektem zůstává výstavba námořního terminálu na ostrově Bubiyan, jenž by se měl stát největším přístavem na severu Zálivu. Mezi současné největší environmentálně udržitelné projekty v Kuvajtu patří výstavba přístavu Mubarak al-Kabir.

Jednou z hlavních navrhovaných atrakcí projektu „Silk City“ by měl být mrakodrap Burdž Mubarak al-Kabir, který (pokud bude realizován) by měl dosahovat výšky 1 001 metru – v duchu sbírky arabských lidových pohádek Tisíce a jedné noci.

TEREZA VALÁŠKOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Kuvajtu