KOSOVO HOSTÍ STŘEDOMOŘSKÉ HRY. CHCE SE BLÝSKNOUT NOVÝMI SPORTOVIŠTI A NAVAZUJÍCÍ INFRASTRUKTUROU

Středomořské hry 2030 budou největší sportovní událostí v mladé historii Kosova a také příležitost, jak posílit globální image země. Bez know-how ze zahraničí nemůže ale Kosovo organizaci her zdárně zvládnout. Rekonstrukce či výstavba nových sportovišť, vybudování potřebné související infrastruktury, ale i uplatnění moderních IT technologií: to vše přináší jedinečnou příležitost zahraničním firmám.

21. ročník Středomořských her proběhne v červenci roku 2030 v Kosovu, a částečně také v Albánii. Významné sportovní události, která se koná pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru, se má podle předpokladů zúčastnit až 5000 atletů z 26 zemí světa, kteří poměří síly ve 24 disciplínách, a spolu s nimi také desetitisíce sportovních fanoušků. Pro Kosovo se bude jednat o jednoznačně největší sportovní událost v mladé historii země.

Dohoda s Albánií

Kosovský předseda vlády Albin Kurti podepsal v prosinci 2025 dohodu s albánským premiérem Edi Ramou o spolupráci na organizaci her, konkrétně pak na pořádání závodů v plachtění v albánském Durrësu, neboť vnitrozemské Kosovo nemá možnost soutěž v jachtingu hostit. Premiér Kurti již oznámil, že nová kosovská vláda považuje pořádání her za jednu ze svých priorit, a s ohledem na to vyčlení ze státního rozpočtu již letos významný objem financí na zahájení výstavby nových sportovišť, rekonstrukci a modernizaci starých stadionů a vybudování potřebné související infrastruktury. Kosovské Ministerstvo kultury, mládeže a sportu představilo plány související s přípravou her, v současné chvíli jsou plánovány výdaje ve výši 253 mil. eur.

Jedním z největších projektů bude renovace historického Paláce mládeže, kultury a sportu v Prištině, přebudování prištinského studentského centra v „olympijskou vesnici” a dále pak výstavba nového národního atletického stadionu, plaveckého komplexu a tenisového stadionu.  Podle Ismeta Krasniqiho, prezidenta Kosovského olympijského výboru, který se na organizaci příprav významně podílí, je nezbytné, aby stavební práce byly zahájeny v průběhu roku 2026.

Sportovní soutěže se vedle kosovského hlavního města Prištiny a albánského přímořského Durrësu budou konat i v dalších kosovských městech, ve Ferizaji, Gjakově, Mitrovici, Peji, Podujevu a Prizrenu. V osmnácti kosovských municipalitách má dojít k rekonstrukci, modernizaci nebo zcela nové výstavbě sportovních stadionů.

Kosovo jedná o půjčce s EIB

Kosovská vláda již podepsala dohodu s Evropskou investiční bankou (EIB) o koncepčním návrhu, což je základním předpokladem pro vyjednání mezinárodní půjčky na realizaci projektu. Tamní úřady vnímají organizaci Středomořských her nejenom jako multisportovní událost, která přitáhne pozornost velkého množství sportovních fanoušků, ale i jako velký státní projekt, který posílí globální image Kosova.

Kosovská strana počítá s tím, že přípravu na Středomořské hry nezvládne bez pomoci ze zahraničí. Od sdílení zkušeností s obdobnými sportovními akcemi, až po participaci zahraničních firem na budování potřebné infrastruktury, především pak sportovní a dopravní. Hry však jsou velkou příležitostí i pro firmy z oblasti IT nebo sektoru takzvaných zelených technologií, a to při budování logistického zázemí, respektujícího trendy udržitelnosti.  Moderní IT technologie budou podle Ismeta Krasniqiho zapotřebí pro zvládnutí zpracování různých typů dat počínaje akreditacemi, výsledky sportovců, ale například také k zajišťování bezpečnosti fyzické i kybernetické, nebo při projektování „chytré” dopravy mezi sportovišti.

Jana Kálmán, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Prištině