KEŇA VÝRAZNĚ ZVÝŠÍ PODPORU ZEMĚDĚLSTVÍ

Keňské zemědělství získá rozsáhlou finanční podporu v rámci fiskálního roku 2020-2021. Investice do agrárního sektoru budou součástí širšího programu ekonomického oživení keňské ekonomiky.

Ilustrační foto: Shutterstock

Ministerstvo financí navrhlo uvolnit během příštích dvanácti měsíců finanční prostředky v rozsahu 52,8 miliardy keňských šilinků (528 milionů dolarů), které mají podpořit hospodářskou činnost zemědělských podniků, zajistit obživu obyvatelstva a umožnit odvětví zotavit se z nepříznivých dopadů, kterým bylo v posledních třech měsících vystaveno.

TŘI DEVASTUJÍCÍ ŠOKY

Keňské zemědělství se musí vypořádat se třemi negativními dopady. Vedle následků epidemie covid-19 čelí farmáři také invazi sarančat a následkům záplav. 

Tyto tři šoky měly devastující efekt na ekonomiku. Vláda si od fiskálních stimulů slibuje, že by se díky nim mohly vrátit pracovní příležitosti více než 1,7 milionu obyvatel. Opět se ukazuje, do jaké míry je keňská ekonomika stále závislá na zemědělství. Vláda musela revidovat vyhlídky růstu HDP v roce 2020 z 6,1 % na pouhých 2,5 %, z velké části právě kvůli negativnímu vývoji v zemědělství. V roce 2019 vykázala Keňa ekonomický růst 5,4 %.

Zemědělství přispívá k tvorbě HDP v průměru 22 procenty, přičemž agrární sektor zaměstnává více než 55 % celkové pracovní síly. Zemědělství je také zodpovědné za většinu exportu země; zemědělské komodity tvoří 65 % keňského exportu. Přes svou klíčovou roli pro keňskou ekonomiku však prochází sektor dlouhodobou krizí, což je vidět i na vývoji přidané hodnoty zemědělství, která v současnosti nedosahuje ani hodnoty roku 2006.

NEDOSTATEČNÉ ZAVLAŽOVÁNÍ 

Příčin tohoto stavu je celá řada. Přestože 83 % rozlohy Keni představují pouštní a polopouštní oblasti, pouze 2 % orné půdy je zavlažováno. Toto číslo je nízké i na poměry v subsaharské Africe. V subsaharské Africe je v průměru zavlažováno 6 % půdy, v Asii je dnes zavlažováno již 37 % rozlohy. Keňské zemědělství je tak plně závislé na srážkách a zůstává velice zranitelným vůči klimatickým změnám. 

Zemědělství je zároveň dlouhodobě podfinancováno. Směřují do něj pouze 4 procenta komerčních bankovních půjček, přestože většina Keňanů je zaměstnána právě v zemědělství nebo v navazujících odvětvích. 

Podfinancování odvětví se tak promítá i do úrovně mechanizace, která je stále velice nízká, a to jak v živočišné, tak v rostlinné výrobě. Pouze 50 % zemědělské rozlohy je obděláváno s využitím mechanizace. Zbylá část je obdělávána buď pouze lidskou silou (20 %) nebo tažnými zvířaty (30 %). 

Kombinace negativních faktorů se pak odráží do nízké produktivity a vysokých výrobních nákladů, což nevyhnutelně vede k nízké ziskovosti většiny zemědělských farem.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

Finanční prostředky, které by měla keňská vláda v následujícím období poskytnout keňskému zemědělství, by tak měly alespoň částečně řešit dosavadní nepříznivý vývoj. České firmy v oblasti zemědělských technologií by tak mohly být partnery, které keňské zemědělství nezbytně potřebuje, má-li být negativní vývoj odvětví v budoucnosti alespoň zastaven.

Michal Minčev, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Nairobi

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet