Kazachstánská ekonomika se s pandemií vyrovnala dobře

Ve srovnání s řadou jiných ekonomik se kazachstánská ekonomika s pandemií vyrovnala poměrně dobře. HDP země v roce 2020 klesl o 2,6 %, na letošní rok se očekává růst o 3,7 až 4 %. Tento poměrně optimistický výhled je však podmíněn stabilní epidemiologickou situací uvnitř země a vývojem cen na mezinárodním trhu s ropou.

Ilustrační foto Shutterstock

V roce 2020 zažila ekonomika Kazachstánu dvojnásobný šok – vnější a vnitřní. Vnějším zdrojem nestability nadále zůstává přílišná závislost jeho ekonomiky na trhu s ropou a plynem. Vnitřním šokem bylo zavedení opatření kvůli pandemii koronaviru a následné zpomalení ekonomické aktivity, které ovlivnilo téměř všechna průmyslová odvětví. Existují však průmyslové obory, které za poslední rok dokázaly vygenerovat růst a zabránit tak hlubšímu poklesu ekonomiky země. Jde o stavebnictví (+12,1 %), zemědělství (+5,3 %), komunikace (+8,4 %) a zpracovatelský průmysl (+3,3 %). Největší pokles naopak zaznamenal sektor přepravy cestujících (-62 %), dále sektor dopravy a skladování (-17,1 %), velkoobchod (-9,2 %), maloobchod (-5 %), nákladní doprava (-3,9 %) a těžební průmysl (-3,4 %).

Zahraniční obchod klesl o 13,2 %, z toho vývoz o 18,6 % a dovoz o 5,2 %. Investice do základního kapitálu klesly o 3,9 %. Počet existujících podniků se zvýšil o 3,4 %, ovšem nezaměstnanost meziročně vzrostla o 2,6 p. b.  Za rok 2020 tenge oslabilo o 10 % z 382,6 na 420,91 KZT/USD (v březnu 2020 se kurz pohyboval až kolem 448,5 KZT/USD). Inflace dosáhla 7,5 %. Ceny potravin se zvýšily o 11,3 %, nepotravinové výrobky zdražily o 5,5 %, ceny služeb vzrostly o 4,2 %. Spolu s tím se zvýšily i sazby v oblasti komunálních služeb (například odpady +20,5 %, elektřina +6,5 %, studená voda +1 %, teplá voda +0,7 %).

Národní banka Kazachstánu předpokládá, že pokud se epidemiologická situace stabilizuje, již ve druhém čtvrtletí tohoto roku se HDP Kazachstánu vrátí k růstu. Za celý rok 2021 očekává tempo růstu HDP v rozmezí 3,7 – 4,0 %. Pro růst ekonomiky bude hlavním příspěvkem oživení domácí poptávky při rostoucích příjmech obyvatel, pokračování realizace státních protikrizových programů a zlepšování investičního prostředí. Inflace podle předpovědí Národní banky zpomalí na úroveň horní hranice cílového koridoru ze 7,5 % na 4-6 %. Zpracovatelský průmysl by měl růst rychleji než těžební průmysl. Očekává se růst zemědělství o 6,2 %, obchodu o 5,5 %, nárůst vývozu zboží na 41,4 mld. USD a zvýšení dovozu na 36,3 mld. USD.

Luboš Joza, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět