KAZACHSTÁN MODERNIZUJE SVOU ENERGETICKOU SOUSTAVU. VĚŘÍ V UHLÍ I ZELENÉ ZDROJE

Kazachstán přijal národní plán rozvoje energetiky do roku 2030. Páteří energetické soustavy nadále zůstává uhlí, země chce ale stavět uhelné elektrárny s nižšími emisemi a vyšší účinností. Rozvíjet chce také obnovitelné zdroje, kam patří zejména vodní elektrárny.

Na konci loňského roku zajišťovalo uhlí v Kazachstánu dvě třetiny výroby elektřiny a 80 % tepla, zároveň však stálo za zhruba 70 % národních emisí skleníkových plynů. Vláda proto letos únoru představila návrh Národního plánu rozvoje uhelné výroby elektřiny do roku 2030 s rozpočtem v přepočtu 16 mld. USD, který kombinuje výstavbu nových zdrojů, modernizaci stávajících a zavádění technologií „čistého uhlí“. Návrh počítá s výstavbou šesti velkých elektráren/tepláren v různých kazachstánských regionech. Celkově má být do roku 2030 vybudováno nebo zmodernizováno až 7,6 GW kapacit.

Nové projekty mají být soutěženy v tendrech s výběrem investorů, zatímco modernizace bude realizována na základě investičních dohod s Ministerstvem energetiky Kazachstánu, což má zajistit transparentnost, předvídatelné dlouhodobé tarify a atraktivitu pro finanční instituce a investory.

Výroba elektřiny má být v přebytku

Podle vlády má Kazachstán letos uvést do provozu 2,6 GW nových kapacit. Do konce 1. čtvrtletí 2027 chce země plně pokrýt domácí poptávku po elektřině a v roce 2029 dosáhnout stabilního přebytku. Tato trajektorie je součástí širšího Plánu rozvoje energetického sektoru do roku 2035, který počítá s uvedením více než 26 GW dodatečných zdrojů napříč energetickým mixem.

Plán klade důraz na postupnou náhradu zastaralých zařízení vysoce účinnými, nízkoemisními bloky splňujícími mezinárodní standardy. Zejména se jedná o elektrostatické odlučovače, odsiřování spalin vápencem či selektivní katalytickou redukci. V zemi zároveň probíhá aplikovaný výzkum v oblasti záchytu a ukládání oxidu uhličitého. Neoddělitelnou součástí nových plánů v energetice je národní projekt Modernizace energetiky a komunální sféry 2025–2029 s rozpočtem asi 26 mld. USD (zhruba polovina je určena pro městskou energetickou infrastrukturu).

Vláda současně požaduje, aby byla výstavba nových zdrojů synchronizována s navýšením těžby uhlí a odstraňováním úzkých hrdel na železnici. Jenom povrchový důl Karažyra u města Semej na východě země má do roku 2029 navýšit těžbu zhruba o 73 % na 14,2 mil. tun za rok pro zásobování nových regionálních zdrojů.

Nové zelené zdroje

Pro stabilitu soustavy vláda rozšiřuje flexibilní plynové kapacity a pokračuje v aukčních mechanismech zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Jen loni byla v Kazachstánu schválena aukční alokace na 1 810 MW v obnovitelných zdrojích, včetně 500 MW pro hydroelektrárny. Provozovatelé získávají 15leté smlouvy na odkup elektřiny v kazachstánské národní měně (tenge). V rámci dalšího rozvoje kapacit generovaných z obnovitelných zdrojů se do roku 2030 očekává nárůst o 2,4 GW. Do roku 2035 by mělo být z obnovitelných zdrojů generováno o 8,4 GW více než ke konci roku 2025. Letos má do kazachstánského energetického mixu má přibýt přibližně 245 MW elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jde o dvě větrné farmy o kapacitě 150 MW v Kostanajské oblasti, čtyři solární projekty čítající 92 MW v regionech Mangystau, Žambyl, Kostanaj a Žetisu a malou vodní elektrárnu v Turkestánu.

Klára Zeldová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Astaně