KAZACHSTÁN LÁKÁ AGRÁRNÍ EXPORTÉRY

Potenciál zemědělství Kazachstánu je obrovský. Přesto je ale země v případě řady potravin závislá na dovozu. Již v minulosti bylo cílem zemědělské politiky zvýšit soběstačnost a lze očekávat, že zkušenosti ze současné pandemie tyto snahy ještě posílí.

S ohledem na významnou roli kazachstánského státu v ekonomice závisí exportní perspektivy českých zemědělských výrobců do značné míry na výsledné podobě státní politiky podpory zemědělství a potravinářství. Ta bude přijata během následujících dvou let. Pokud vyjdeme ze současného stavu, lze perspektivní zemědělský export z Česka do Kazachstánu rozdělit do tří kategorií: chovatelství a pěstitelství, nepotravinářské zboží a služby a potravinářské výrobky.

Dovoz plemenného skotu

Aktuální program rozvoje masného skotu a oborový program mléčného skotu do roku 2027 vytvářejí stálou poptávku po dovozu. Jde o import plemenného skotu masného, mléčného a maso-mléčného využití v celkovém počtu jednoho milionu kusů.

To také znamená významnou poptávku po českém plemenném skotu, jejíž využití je podmíněno odstraněním současného de facto zákazu dovozu skotu z Česka. K vyřešení problémů plemenné transformace skotu budou vyžadovány pokročilé zkušenosti s umělým oplodněním, což také otevírá prostor českým dodavatelům.

Nízká úroveň kvality chovné drůbeže v zemi vytváří poptávku po dovozu inkubačních vajec brojlerů. Rozvoj zahradnictví v Kazachstánu v principu závisí na importu kvalitního sadebního materiálu (sazenice), přičemž podíl dovozu některých plodů ovocných a ořechových kultur dosahuje 90 %.

Rozšiřování farem, nové vybavení

Realizace programů pro rozvoj chovu skotu vytvoří zaručenou poptávku po produkci souvisejících oborů. Zvýšení stavu skotu a drůbeže bude potřebovat rozšíření existujících a výstavbu nových farem. Nové prostory budou vyžadovat nové vybavení a zařízení pro ustájení, napájení a krmení, dojírny atd. Zvýší se potřeba veterinárních léčiv a vakcín, které se dováží ve značných objemech, mimo jiné také z Česka.

Dalším efektem bude nárůst potřeby krmiva, jak vyráběného na místě, tak i dováženého nosně ve formě premixů a přísad. Zvýšení krmné základny bude přímo záviset na použitých technologiích pro pěstování krmných plodin, množství použitých hnojiv a zemědělské technice.

Změny ve strojovém parku

Současný stav zemědělského zařízení v zemi, nedostatek vlastního strojírenství a tlak státu na zvětšení plochy obdělávané půdy v nadcházejících letech bude nutně vyžadovat značné změny ve strojovém parku určeném ke zpracování půdy a traktorů. V tomto případě je nutné vzít v úvahu specifické předpoklady pro lokalizaci výroby podobného zařízení v Kazachstánu. Vládou plánovaná produkce konečných rostlinných a živočišných produktů pro vývozní účely předpokládá zvýšení kapacit, což bude vyžadovat efektivní zařízení pro průmyslové zpracování potravin, včetně linek pro stáčení a balení.

Sortiment potravinářských výrobků dosud vyvážených z Česka do Kazachstánu se krystalizoval v důsledku specifik a omezení kazachstánského zemědělství, ať již jde o geografická (pivo, minerální voda), půdně-klimatická (slad, chmel, mák) nebo technologická specifika (škroby, potravinářské příchutě). Perspektivním je vývoz dětské výživy (náhrada mléka, přikrmování, dietní a léčebná výživa), protože ta se v zemi v balené formě nevyrábí, a tudíž postrádá dlouhodobou trvanlivost.

Rozmanitá nabídka supermarketů

Stejně tak existuje potřeba v krmivech pro domácí zvířata, zejména kočky a psy, kde závislost na dovozu dosahuje 99 %. U supermarketů, specializujících se na dovážené výrobky, je možné očekávat zájem na zachování rozmanitého sortimentu s limity danými cenovým srovnáním. Jedná se například o mléčné a masné výrobky, polotovary, konzervy, cukrářské výrobky. Zde však bude záležet na vývoji kurzu kazachstánské měny tenge vůči koruně. Export českých vín, zejména růžových a bílých, jakož i ovocných destilátů, má stále nerealizovaný potenciál.

Tržní podmínky budou do značné míry určovat obchodní hodnotu a konkurenceschopnost českých zemědělských a potravinářských produktů, respektive možnost a ekonomickou účelnost jejich dovozu do Kazachstánu. Výkyvům ve výši agrárního vývozu z Česka do Kazachstánu může zabránit další rozšiřování přítomnosti českých značek na trhu. Budování image České republiky a podpora přítomnosti českých značek na trhu tak zůstává klíčovým zadáním, ovšem záleží na strategickém rozhodnutí tuzemských firem, zda jsou připraveny do marketingu na kazachstánském trhu investovat prostředky a úsilí.

Luboš Joza, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu