Kanada investuje do rozvoje příměstské železnice

I přes dočasný pokles využívání veřejné dopravy ve velkých kanadských městech a aglomeracích během pandemie nebyly zastaveny investice a příprava dalších plánů a veřejných zakázek do městské a příměstské kolejové dopravy. Největší investice do nových tratí se chystají v Torontu a jeho okolí v jižním Ontariu, ale ani další kanadská města nezůstávají pozadu.

Federální vláda v květnu 2021 přislíbila, že podpoří přibližně 12 miliardami kanadských dolarů (207 mld. Kč) pět velkých dopravních projektů v torontské aglomeraci, které by podle odhadů a plánů provincie Ontario měly celkově vyjít na téměř 30 miliard dolarů, tedy více než 500 miliard korun. Mělo by jít o největší federální investici v této oblasti v kanadské historii, přičemž peníze půjdou především do tří linek torontského metra a dvou příměstských tratí. Zbývající část nákladů již dříve přislíbila provincie Ontario, která očekává, že nové linky a jejich rozšíření se otevřou mezi lety 2029 a 2031 a výrazně ulehčí dopravě především v Torontu a jeho nejbližším okolí, včetně mezinárodního letiště. Kromě toho jsou již schváleny další desítky miliard dolarů na připravované posílení regionální vlakové dopravy v okolí Toronta, rozšiřování jejich tratí a zvyšování počtu vlaků. 

Toronto ale není jediné z kanadských měst, které plánuje nové linky či rozšiřuje stávající, jakkoliv rozsahem jsou vzhledem k velikosti torontské aglomerace jeho projekty největší. V Albertě se začne stavět rozšíření jedné z páteřních linek městské dopravy v Calgary (tzv. Green Line). Konsorcia jsou již vybraná, samotná výstavba by měla začít letos. Zahájení provozu je naplánováno na rok 2026, investice dosáhnou v přepočtu téměř 100 miliard korun. Další projekty jsou v přípravě i v jiných velkých kanadských městech, ve Vancouveru tzv. Surrey-Langley Sky Train, v Montrealu plánované východní rozšíření příměstského vlaku, tzv. REM de l´Est či nová tramvajová linku v Québecu. 

Železniční projekty obecně nabízejí zajímavé příležitosti pro evropské společnosti, včetně českých, které se mohou i díky dohodě CETA zapojovat prakticky plně do veřejných zakázek. Výhodou všech projektů je v tomto směru také jejich financování z veřejných prostředků. Celé odvětví je přitom stále dlouhodobě podfinancované a navyšování finančních zdrojů do železniční dopravy bude velmi pravděpodobně probíhat nadále. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí v různých segmentech, od výrobců vozidel a jejich součástí, přes dodavatele komponent tratí, až po společnosti poskytující technologický servis. Nový potenciál se dá také pozorovat v segmentu železničního ICT a integrace počítačových a dopravních systémů.

David Müller, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Torontu