JAPONSKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL POSILUJE KYBERNETICKOU OCHRANU

Japonské automobilky si začínají bolestivě uvědomovat dlouho podceňovaný problém kyberbezpečnosti. V posledních letech čelily několika rozsáhlým kyberútokům, které odhalily, nakolik jsou zranitelné a jak vážné mohou mít dopady, když dojde k zastavení jejich výroby nebo úniku patentů a dat o milionech zákazníků.

Ilustrační foto: Shutterstock

Snaha o posílení kyberbezpečnosti v japonském automobilovém průmyslu byla vyvolána sérií kyberútoků, které zasáhly místní automobilky v posledních letech. První takový útok směřoval proti závodu Nissanu ve Spojeném království v roce 2017. Při kyberšpionáži proti Toyotě v roce 2019 došlo k úniku osobních informací o 3,1 milionech zákazníků. Další incident u Toyoty způsobil, že mezi lety 2016 a 2023 unikaly z jejího cloudu citlivé informace více než dvou milionů zákazníků. V létě 2023 byla navíc dočasně nucena pozastavit vývoz většiny vyrobených automobilů z Japonska po kyberútoku na přístavní zařízení v Nagoji. Honda čelila útokům v roce 2020, které vedly k dočasnému pozastavení její výroby v šesti zemích.

SNADNÁ ŘEŠENÍ NEEXISTUJÍ

Tyto incidenty přinutily japonské automobilky, které nepovažovaly hrozby z kyberprostoru za tolik nebezpečné jako v jiných odvětvích, aby se jimi začaly vážně zabývat.

Kyberbezpečnostní otázky spojené s automobily přitom nemají jednoduchá řešení. Bezpečnost závisí na dostatečné ochraně jak v samotném vozidle, tak i u jeho výrobce, subdodavatelů a prodejců. Dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu jsou komplikované a jeden automobil se skládá z více než 40 000 částí a sofistikovaného softwaru, který v rostoucí míře vyžaduje připojení k internetu, a tak využívá i širokou škálu IT systémů, potenciálně zranitelných před kyberútoky.

VODÍTKA, JAK SE LÉPE BRÁNIT

V reakci na tyto nové hrozby japonské asociace výrobců automobilů a automobilových součástek (Japan Automobile Manufacturers Association, Japan Auto Parts Industries Association) založily pracovní skupiny ke kyberbezpečnosti s cílem zvýšit povědomí o možných rizicích a současně doporučit opatření, jak se jim lépe bránit. V dalším kroku je v plánu vytvoření společných vodítek, které povedou k harmonizaci takových opatření nejen mezi automobilkami samotnými, ale také v rámci jejich globálních dodavatelských řetězců.

Tento vývoj je důležité sledovat nejen z pohledu českých obchodních partnerů japonských investorů v automobilovém průmyslu v Česku. Je to také příležitost, protože japonské automobilky jsou nuceny více investovat do kybertechnologií, ve kterých Japonsko začíná zaostávat.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

 

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět