JAPONSKO SÁZÍ NA DALŠÍ ROZVOJ JADERNÝCH TECHNOLOGIÍ

Japonsko nedávno zahájilo restart největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki-Kariwa a atomové technologie chce i nadále rozvíjet. Země plánuje další výstavbu velkých jaderných zdrojů, soustředí se ale i na vývoj malých modulárních reaktorů a výzkum jaderné fúze. Představuje to nové příležitosti pro české vědce, výzkumníky, ale i jaderný průmysl.

Japonská ekonomika je citelně na dovozu fosilních paliv, na kterých stojí asi 65 % veškeré generované elektřiny v Japonsku. Vzhledem ke klesající hodnotě jenu se dovozy navíc citelně prodražují. Vláda se proto snaží o posílení produkce elektřiny z jádra, které přispěje k energetické bezpečnosti a zajištění stabilních cen energií. 

Od odpojení všech svých jaderných reaktorů po havárii ve Fukušimě v roce 2011 znovuuvedlo Japonsko do provozu 15 z 33 bloků vyhodnocených jako funkčních (mimo jiné jde o atomové elektrárny Sendai, Takahama, Ikata, Oi, Genkai, Mihama, Onagawa, Šimane a nyní Kašiwazaki-Kariwa). Jaderné elektrárny v Japonsku musely zavést zesílená opatření proti přírodním katastrofám (cunami, tornáda, zemětřesení, požáry), instalovat vícero zdrojů chlazení a zásobování elektřinou či posílit systémy filtrace.

Žádný uran z Ruska

Prioritou je diverzifikace zdrojů paliva pro jaderné elektrárny a zbavení se závislosti na rizikových aktérech. Od roku 2022 japonské firmy neodebírají žádný obohacený či neobohacený uran z Ruska. V současnosti jsou hlavními dodavateli palivových komponent a surovin z Austrálie, Kanady, USA a Namibie, přičemž v plánu je začít dovážet větší množství uranu z Kazachstánu.

Vzhledem k ambiciózním průmyslovým plánům vlády v oblasti nových technologií se očekává nárůst spotřeby elektřiny, a to jak v obranném, polovodičovém či loďařském průmyslu, tak i s ohledem na plánovaný rozvoj AI datových center s vysokou spotřebou elektřiny. I proto by letos společnost Kansai Electric Power měla začít s průzkumy možnosti výstavby nového jaderného bloku v západní části ostrova Honšú. Jednalo by se o první nový blok v zemi od roku 2009, kdy byl spuštěn reaktor Tomari-3 na Hokkaidu.

Japonská vláda zároveň usiluje o zrychlení komercializace nových technologií pro generaci elektřiny v oblasti jádra, včetně pokročilých lehkovodních reaktorů, rychlých reaktorů, vysokoteplotních plynových reaktorů.

Inovativní reaktory nové generace

Zrychluje také vládní podpora financování výzkumu a budoucího nasazení malých modulárních reaktorů (SMR). Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) vyčlenilo přibližně cca 41 milionů USD specificky na vývoj technologií inovativních reaktorů nové generace. Kromě toho se diskutují širší vládní programy grantů spojené s inovativními reaktory v rozsahu až 523 milionů USD pro výzkum a posílení dodavatelských řetězců jaderného průmyslu. Japonsko také připravuje systémy státních úvěrů a záruk ke snížení finančního rizika jaderných projektů a státem propojené instituce, jako je Japan Bank for International Cooperation (JBIC).

Země se totiž rychle profiluje jako globální hráč v oblasti SMR a jaderné fúze, což vytváří zajímavý prostor pro spolupráci s českými firmami. Do vývoje jsou zapojeny velké průmyslové skupiny, například Mitsubishi Heavy Industries, IHI či JGC Holdings, které pracují na vlastních konceptech malých modulárních reaktorů nebo se podílejí na mezinárodních projektech (například s americkou společností NuScale). Japonsko počítá se zahájením detailního návrhu domácích SMR kolem roku 2027 a s jejich praktickým nasazením v horizontu po roce 2030.

Jaderná fúze se otevírá i soukromníkům

V oblasti jaderné fúze je Japonsko jednou z technologicky nejpokročilejších zemí světa: je klíčovým partnerem projektů ITER a Broader Approach. Důležitým cílem je proto zprovoznění fúzního zdroje energie po roce 2030. Během letoška dojde ke zpřístupnění výzkumných zařízení veřejných institucí (Národního institutu pro kvantovou vědu a technologie, Národního institutu pro fúzní vědu a Institut laserového inženýrství při Univerzitě v Ósace), které realizují pokročilý výzkum a vývoj zařízení pro jadernou fúzi soukromým subjektům.

Společnosti, které tato zařízení budou využívat, budou hradit náklady na spotřební materiál pro experimenty, stejně jako poplatky za elektřinu. Vláda ponese náklady na údržbu a správu. Kromě zapůjčování zařízení plánuje vláda spolupracovat na vývoji s firmami také prostřednictvím systému personálních zápůjček mezi veřejným a soukromým sektorem.

Pro české firmy a výzkumné instituce se nabízí více cest, jak se do spolupráce s Japonskem zapojit. Silným vstupním bodem jsou partnerství s průmyslovými firmami při vývoji komponent, materiálů, výrobních technologií, řídicích systémů nebo inženýrských služeb pro SMR projekty určené pro japonský i zahraniční trh. V oblasti fúze mohou české podniky a výzkumné instituce navázat spolupráci prostřednictvím mezinárodních výzkumných programů, společných vývojových projektů nebo zapojením do dodavatelských řetězců japonských výzkumných center a soukromých firem.

Česká řešení podpořilo i memorandum

Nabízejí se příležitosti v oblasti údržby, dodávek technologických řešení, přenosu technologií či v nakládání s jaderným odpadem. Značné možnosti se otevírají i v oblasti výzkumu, vývoje a komercializace nových zdrojů. Díky otevřenosti Japonska k mezinárodní kooperaci, která je ve vztahu k Česku umocněna podepsaným memorandem o spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti jaderné energetiky mezi METI a českým Ministerstvem průmyslu a obchodu, a silné státní podpoře těchto technologií, mají české subjekty reálnou šanci stát se dlouhodobými partnery v rozvoji tradičního jádra, SMR i fúzní energetiky.

Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu