JAPONSKO PŘEHODNOCUJE PŘÍSTUP K PLASTŮM

Japonská produkce a spotřeba plastů je mimořádná. Do velké míry je to dané kulturou i rozvinutou konzumní společností. To se ale pomalu mění s postupným prosazováním cirkulární ekonomiky a rostoucím povědomím o globálních environmentálních problémech ve společnosti, díky čemuž se na japonském trhu otevírají také nové příležitosti.

Většina plastového odpadu se recykluje, ale to nestačí. Ilustrační foto: Shutterstock

ZEMĚ VYHOZENÝCH PLASTŮ

Zatímco v roce 1980 se vyrobilo v Japonsku 7 518 tun plastů, v roce 2018 to již bylo 10,7 milionu tun. Ačkoliv je tento vývoj především spojen s rychlým ekonomickým rozvojem země a vysokými hygienickými nároky, částečně to vychází také z důrazu, který Japonci kladou na obaly, nejen co se týče jejich estetiky, ale také jejich množství. Zatímco v Česku obvykle stačí na jedno zboží, zvláště potraviny, jeden obal, Japonci neváhají jej zabalit do tří i více vrstev. Vychází to mimo jiné z kultury omotenaši, která je výrazem projevu pohostinnosti ve formě pečlivého a pěkného balení.

O to horší je pak nicméně skutečnost, že třetina veškerých plastových produktů, většinou obalů, bývá na jedno použití. Kombinace specifické tradice ve spojení s bohatou konzumní společností tak vede k mimořádné osobní spotřebě, kdy obyvatel Japonska v průměru vyhodí 35 kg plastových obalů ročně, což je nejvíce hned po Spojených státech.

OPATRNÉ ZAČÁTKY CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY

Tento stav je i přes důslednou recyklaci 84 % plastového odpadu (z nich se ale téměř 60 % spálí) dlouhodobě neudržitelný. Jako možné řešení se nabízí uplatňování alternativních materiálů nebo důraz na opětovné využití obalů. Zvýšený zájem o cirkulární ekonomiku dokazuje i před čtyřmi roky nově vzniklý tokijský veletrh Sustainable Materials Expo. Od té doby se rozrůstá a v posledním roce se na něm vystavovalo na 3000 materiálů, které mohou být alternativou ke klasickým plastům vyráběným z ropy. Jejich komerční uplatnění zůstává nicméně velkou výzvou, jak připouští i japonský vynálezce biologicky rozložitelných plastů.

Napomoci změně by měl sílící tlak japonské vlády. Ta již několik let prosazuje koncept tří „Z“ (zmenšit, znovu použít, zrecyklovat) a v brzké době plánuje oznámit strategii v boji proti plastovému odpadu a znečištění moří a oceánů, čímž se tomuto problému dostane prominentní pozornosti veřejnosti i byznysu. Potřebu změny si navíc začínají uvědomovat i některé velké japonské společnosti. Příkladem je Asahi, velkovýrobce alkoholických i nealkoholických nápojů, který se zavázal k postupnému opuštění plastů a jejich nahrazení ekologickými materiály.

I přes uvedený pokrok Japonsko ještě zcela nepřijalo koncept cirkulární ekonomiky a řada firem se s ní musí teprve seznámit. Lze však očekávat, že technologie založené na cirkulární ekonomice, zvláště ty nabízející alternativy k plastům nebo jejich ekologické zpracování se budou v Japonsku v nejbližších letech těšit rostoucímu zájmu a budou otevírat nové příležitosti.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět