JAPONSKO PODPOŘÍ POTRAVINÁŘSKÉ TECHNOLOGIE I AGRÁRNÍ EXPORT

Japonská vláda v poslední době informovala o několika projektech, kterými chce podpořit jak vývoj potravinářských technologií, tak vývoz zemědělských výrobků. Japonský premiér Jošihide Suga, syn farmáře z převážně zemědělské prefektury Akita, v této oblasti navazuje na politiku svého předchůdce Šinzo Abého. Japonci tak reagují na klesající domácí poptávku kvůli stárnoucí japonské populaci i rostoucí zahraniční konkurenci.

JEDEN Z NEJOHROŽENĚJŠÍCH SEKTORŮ

Na konci minulého roku byla zveřejněna statistika dokládající, že zemědělství je jedním z nejohroženějších sektorů japonské ekonomiky v důsledku rychle stárnoucí populace. Během pouhých pěti let se počet pracovníků v zemědělství snížil o 22,5 %, neboli o 396 000 lidí z původních 1 360 000. Situace se bude navíc i nadále zhoršovat, protože 60 % farmářů je starších než 65 let. I tento trend je zohledněn v nových prioritách a reformách zemědělské politiky japonské vlády.

Plánem je zaměřit se na špičkové potravinářské technologie v sektorech typu výroby náhražek masa z rostlinných surovin, jako jsou fazole, nebo chovu ryb v umělých nádržích, ale také na častější využívání robotů, dronů, umělé inteligence a informačních technologií pro přípravu a logistiku potravin. S rostoucím důrazem na bezpečnost potravin a kvůli sílícím obavám z jejich nedostatku se trh s takovými technologiemi rychle rozšiřuje v Evropě, USA a Asii. A Japonsko nechce zůstat pozadu.

Vláda plánuje spustit od dubna 2021 program na podporu nových potravinářských technologií, připravuje také dotace do výše v přepočtu 8 milionů Kč na firmu společnostem, které mají v úmyslu expandovat do zámoří. Pracovní skupina zástupců japonského ministerstva zemědělství a soukromých firem navíc pracuje na propagaci a vytváření norem pro zajištění kvality potravin.

VÝVOZ ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ

Souběžně Japonsko vypracovalo pětiletý akční plán na zvýšení vývozu zemědělských výrobků. Zaměřuje se na 27 klíčových zemědělských, rybářských a lesnických položek, například kvalitní hovězí maso, jablka, čaj, ryby a mořské plody a stanovuje vývozní cíle, kterých má být do roku 2025 dosaženo. Akční plán dále identifikuje konkrétní trhy, kde je vysoká poptávka po klíčových položkách. Dle akčního plánu by mělo dojít ke zvýšení vývozu hovězího masa o 400 %, čaje o 100 %, saké o 125 % a jablek o 20 %. Očekává se, že nejvýrazněji poroste vývoz zemědělských komodit do Hongkongu, Tchaj-wanu, USA a EU.

Uvedené ambice lze ale také interpretovat jako snahy o posílení konkurenceschopnosti japonského zemědělství na domácím trhu. Japonští zemědělci byli po mnoho let chráněni před zahraniční konkurencí vysokými dovozními cly a dalšími obchodními překážkami pro vstup na japonský trh s potravinami. Situace se ale pro ně postupně mění s tím, jak se Japonsko otevírá prostřednictvím dohod o volném obchodu, které v posledních letech uzavřelo. Z českého pohledu je samozřejmě nejdůležitější Dohoda o hospodářském partnerství s Evropskou unií (EPA). Tato dohoda s sebou přináší významné obchodní příležitosti pro české firmy právě v oblasti potravinářského a zemědělského exportu (např. odstranění cel u sladu, výrobků z kakaa, tabákových výrobků, vína a lihovin, navýšení dovozní kvóty na mléčné výrobky, ochrana zeměpisných označení).

Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu