IZRAEL SČÍTÁ ŠKODY PO KONFLIKTU S HAMÁSEM, RATING ZEMĚ SE NEMĚNÍ

Nedávné raketové útoky Hamásu a civilní nepokoje ve městech se smíšenou židovsko-arabskou populací za sebou zanechaly poničené obytné budovy, auta, obchody, svatostánky i silnice. Jde o nezanedbatelné škody, které by ale neměly mít zásadní vliv na dlouhodobější vyhlídky izraelské ekonomiky.

Z dat izraelského daňového úřadu vyplývá, že zatím bylo podáno více než 3 tisíce žádostí o náhradu škody na nemovitém majetku a téměř 2 tisíce žádostí se týkaly škod na motorových vozidlech. Poslední konflikt byl výjimečný v tom, že se majetkové újmy zdaleka netýkají pouze jižní části země obklopující Gazu. Kromě škod způsobených v jižně položených městech byly také podány stovky žádostí o náhradu v centrální oblasti země včetně Tel Avivu.

Další nepříznivé ekonomické dopady mělo také omezení pohybu obyvatel, a tudíž i ekonomické aktivity v zemi. Velká část firem umožnila svým zaměstnancům práci z domova, v blízkosti protiraketového krytu. Omezení pohybu obyvatelstva se dále přelilo na finanční škody způsobené obchodům, restauracím a dalším podnikům kvůli úbytku zákazníků. Izraelské ministerstvo financí odhaduje, že v období konfliktu přichází domácí hospodářství průměrně o 200 milionů šekelů (1,2 mld. Kč) za den. Pokud se započítá i cena za vojenskou operaci v Gaze, celkové náklady se vyšplhají až na 7 miliard šekelů (42 mld. Kč) – tedy ekvivalent 0,5 % HDP země.

Na druhé straně občasné eskalace regionálních konfliktů v minulosti neměly na izraelskou ekonomiku významný dlouhodobější vliv. Jedinou výjimkou bývá negativní dopad na cestovní ruch, ten však v Izraeli tvoří jen malou část zdrojů příjmů hospodářství.

RATINGOVÉ AGENTURY JSOU V KLIDU

K situaci v Izraeli se v minulých týdnech vyjádřily i některé ratingové agentury. Agentura S&P potvrdila suverénní rating AA- se stabilním výhledem a vyslovila důvěru v brzké uzavření příměří, k čemuž pak několik dní poté opravdu došlo. S&P také poukázala na skutečnost, že předchozí konflikty neměly na ekonomiku trvalý vliv.

Velmi obdobně situaci vnímá agentura Moody´s, jež ve své poslední zprávě z 19. května uvádí: „Vzhledem k dlouhodobé odolnosti izraelské ekonomiky vůči geopolitickému vývoji očekáváme, že zesílený konflikt bude mít jen mírný dopad na hospodářské oživení země po pandemii a na krátkodobé fiskální ukazatele vlády. Násilí však může dále komplikovat úsilí o sestavení stabilní většinové koaliční vlády, což by mělo negativní důsledky jak pro vypracování účinné pokrizové fiskální strategie, tak pro provádění širších strukturálních reforem.“ Rovněž agentura S&P označila jako hlavní rizikové faktory právě politickou nestabilitu a vysokou dluhovou zátěž. Dle prognóz S&P vzroste čistý vládní dluh Izraele v příštích letech 71 % na 76 % HDP.

Nela Brádleová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu