IZRAEL PLÁNUJE REKORDNÍ VÝDAJE NA ARMÁDU, ALE I ŠKRTY

Rekordní výdaje na armádu, škrty v jiných resortech, ale i zvýšení daní a celková nejistota ohledně dalšího vývoje. Tak vypadá nový izraelský rozpočet, který Knesset schválil pouhý týden před vypršením zákonné lhůty.

Celková výše rozpočtu činí 755,9 miliardy izraelských šekelů (ILS), tedy asi 205 mld. USD. Po odečtení nákladů na obsluhu státního dluhu rozpočet dosahuje téměř 620 mld ILS, což představuje nárůst o vice než 20 % oproti roku 2024.

Na pokrytí nákladů spojených s obranou země je v rozpočtu vyčleněno rekordních 136 milirad šekelů (37 mld. USD). V roce 2024 si náklady na vedení vojenských operací v pásmu Gazy a v Libanonu vyžádaly v přepočtu 31 mld USD, je tedy zřejmé, že v oblasti obrany Izrael neponechává nic náhodě a prostředky na vedení válek proti hnutím Hamás a Hizballáh, popřípadě na možný konflikt s Íránem, významně navyšuje.

Rozpočtový schodek v roce 2025 je plánován ve výši 4,9 % HDP, což představuje značný pokles oproti 6,8 % zaznamenaným v roce 2024. V této souvislosti je nutno poznamenat, že deficit postupně rostl od vypuknutí války v říjnu 2023 a v září 2024 již dosahoval 8 %. Až koncem roku se ho díky mimořádně úspěšnému výběru daní (o 30 % vice než ve stejném období roku 2023) podařilo zredukovat.  Někteří ekonomové však tvrdí, že neskončí-li válka v dohledné době, ukáže se stanovený strop výše schodku jako příliš optimistický.

S cílem navýšit významně položky související s obranou země a zároveň zabránit růstu deficitu přijala vláda několik klíčových opatření, která jsou v platnosti již od počátku letošního roku:

• zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) ze 17 % na 18 %;
• zvýšení příspěvků na sociální pojištění;
• škrty v rozpočtech některých resortů – 275 milionů šekelů ve zdravotnictví, 113 mil. šekelů ve školství a 100 milionů šekelů v oblasti sociální péče.

Sporné koaliční fondy zůstávají

Naproti tomu bylo ponecháno sporných 4,1 miliard šekelů v takzvaných koaličních fondech pro politické priority (jedná se o fondy určené pro financování partikulárních zájmů ultraortodoxních a ultrapravicových stran ve vládní koalici, které jejich zachováním podmínily podporu rozpočtu).

Rozpočet byl schvalován v situaci, kdy růst HDP v roce 2024 zaznamenal pouhých 0,4 % a na rok 2025 je plánován ve výši 4,3 %.  Celkové náklady související s válkou v letech 2023–2025 odhaduje izraelská centrální banka na 55,6 miliardy amerických dolarů. Mezi další negativní faktory ovlivňující rozpočet je třeba započítat snížené investice, nedostatek pracovních sil zejména ve stavebních a zemědělských profesích a nadále nepříznivou situaci v sektoru cestovního ruchu, který se stále vzpamatovává z předchozích šoků. Všechny tři hlavní agentury snížily v roce 2024 úvěrový rating Izraele, což zvýšilo náklady na obsluhu dluhu.

Poměrně kriticky na přijatý rozpočet zareagoval Ami Yaron, guvernér Bank of Israel. Upozornil na hrozivě rostoucí poměr mezi státním dluhem a HDP, který by mohl v nadcházejících letech dosáhnout až 72 %, a s tím související riziko dalšího poklesu úvěrového ratingu země. Na rozdíl od jiných let guvernér příliš nehovořil o inflaci a jejím snižování, ale soustředil se na to, co v přijatém rozpočtu nejvíce postrádá –  efektivní opatření zaměřená na snižování dluhu. Potvrdil, že centrální banka zatím neplánuje snižovat základní úrokovou sazbu z dnešních 4,5 %, přestože odhady inflace pro rok 2025 se pohybují do 3 %.

Rating s nejistým výhledem

Nejistota kolem dalšího vývoje bezpečnostní situace v Izraeli je patrná i z hodnocení uvěrových rizik, která Izraeli přisuzují jednotlivé ratingové agentury. Fitch ve svém posledním březnovém hodnocení zachoval rating A (po předchozím snížení v srpnu 2024), ovšem, stejně jako S&P a Moody’s, s negativním výhledem. Agentura oceňuje izraelskou ekonomiku jako diverzifikovanou, odolnou, s vysokou mírou přidané hodnoty a silným externím financováním, na druhé straně upozorňuje na zvýšená bezpečnostní rizika, zejména v pásmu Gazy, vysoký poměr mezi státním dluhem a HDP a přetrvávající rizika politické nestability. Pokud se týče rozpočtového deficitu, je Fitch méně optimistický než izraelská vláda a odhaduje jej na 5,7 % pro rok 2025 a 4,4 % v roce 2026. Podle některých komentářů by Fitch býval rating zvýšil, pokud by se opět nerozhořel konflikt v Gaze. Takto v sobě zachování ratingu skrývá nebezpečí, že při příštím hodnocení by mohlo dojít k jeho snížení. S&P, podobně jako Fitch, dal v roce 2024 Izraeli snížený, přesto poměrně vysoký rating A, nové hodnocení by mělo proběhnout v horizontu měsíce. Moody’s  je Moody’s je roce 2024 přisoudil Izraeli rating Baa1 a odložil vydání aktualizovaného hodnocení, které bylo očekáváno v březnu.

OECD si všímá inflace

Dubnový přehled izraelského hospodářství, který každé dva roky zpracovává OECD, konstatuje, že ekonomika země se zotavuje, ale pomaleji, než se očekávalo. OECD oceňuje odolnost ekonomiky, fiskální stabilitu, obratnou politiku centrální banky, stabilní finanční systém a velký růstový potenciál díky rozvinutému high-tech sektoru, očekává ale vyšší inflaci (3,7 %) a nižší růst HDP (3,4 %) než izraelská centrální banka. Poukazuje zejména na nezbytnost snížení inflace a tempa zadlužování země.  

Obecně lze konstatovat, že ekonomika Izraele se s rok a půl trvajícím válečným stavem vyrovnává poměrně úspěšně. Očekává se, že jakmile dojde ke stabilizaci bezpečnostní situace, země se vrátí k výrazně dynamickému hospodářskému růstu, jaký zaznamenávala v letech 2022 a 2023.

Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu