IZRAEL MÁ REKORDNÍ „VÁLEČNÝ“ ROZPOČET NA ROK 2026

Izraelský parlament schválil 30. března státní rozpočet doslova na poslední chvíli – jen několik hodin před termínem, jehož nedodržení by automaticky vedlo k rozpuštění parlamentu a předčasným volbám. Výsledkem je historicky nejvyšší rozpočet v dějinách země, který jasně odráží aktuální bezpečnostní realitu i pokračující válečné konflikty na více frontách.

Výdaje izraelského státního rozpočtu na rok 2026 dosahují celkové výše 850,6 miliardy šekelů (zhruba 271 miliard USD). Klíčovým rysem rozpočtu je bezprecedentní důraz na obranu – výdaje na bezpečnost dosahují rekordních 143 miliard šekelů, což představuje nárůst o více než 30 miliard oproti předchozím letům.

Tento vývoj úzce souvisí s probíhajícími konflikty – zejména s operacemi proti Íránu a Hizballáhu. Jen tyto aktuální operace mají podle odhadů stát přibližně 65 miliard šekelů, zatímco celkové náklady válek od října 2023 již přesáhly 350 miliard šekelů.

V důsledku těchto výdajů byl rozpočtový deficit stanoven na 4,9 procenta HDP, což je výrazně více než původně plánovaných 3,9 procenta. Současně se očekává růst veřejného dluhu na přibližně 70 procent HDP.

Vedle obrany směřují významné prostředky také do školství, zdravotnictví a sociální oblasti. Státní kasa však počítá s výdaji i na politicky citlivé položky, zejména navýšení financování ultraortodoxního vzdělávání, které bylo jednou z podmínek udržení vládní koalice. Částky pro ostatní ministerstva se zároveň plošně snížily o tři procenta, což podtrhuje prioritu bezpečnostních výdajů. Opozice rozpočet ostře kritizovala, zejména kvůli rozdělení prostředků mezi obranu, civilní sektor a náboženské instituce.

Dopady války na izraelskou ekonomiku

Probíhající konflikty mají zásadní dopad na výkonnost izraelské ekonomiky. Zatímco před eskalací se očekával růst HDP v roce 2026 kolem 5,2 procenta, aktuální odhady Bank of Israel jej snižují na 3,3–3,8 procenta, v závislosti na délce bojů.

Krátkodobé dopady jsou výrazné – ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 pravděpodobně poklesne přibližně o 2,5 procenta. Při plném omezení ekonomické aktivity dosahují ztráty až 9,4 miliardy šekelů týdně, přičemž spotřeba domácností během bojů klesla zhruba o 40 procent.

Dlouhodobější dopady jsou neméně závažné a projevují se především ve strukturálních změnách ekonomiky. Vysoké obranné výdaje postupně omezují fiskální prostor pro rozvojové investice a komplikují konsolidaci veřejných financí. Válka zároveň přispívá k trvale vyšší inflaci zejména kvůli růstu cen energií, dopravy a pojištění a nutí centrální banku držet úrokové sazby kolem čtyř procent, což tlumí investice i spotřebu. Negativně se to promítá i do trhu práce – dlouhodobá mobilizace rezervistů a omezený přístup zahraničních pracovníků snižují produktivitu. V širším horizontu tak dochází ke snížení potenciálního růstu ekonomiky o odhadovaných půl až jeden procentní bod ročně.

Navzdory tomu zůstává izraelská ekonomika relativně odolná díky silnému high-tech a obrannému sektoru. Dlouhodobě však vyšší obranné výdaje a zvýšená geopolitická rizika snižují růstový potenciál ekonomiky a komplikují stabilizaci veřejných financí.

Česko ve výdajích na obranu na Izrael nestačí

V porovnání s Českem je izraelský rozpočet výrazně více zatížen bezpečnostními výdaji. Zatímco ČR se v rámci NATO drží kolem hranice dvou procent HDP na obranu, Izrael se dlouhodobě pohybuje nad úrovní šesti procent HDP. Tento rozdíl odráží specifickou bezpečnostní situaci země, ale zároveň ukazuje, jak zásadně může geopolitika ovlivnit strukturu veřejných financí.

Navzdory složité bezpečnostní situaci zůstávají vztahy mezi Českem a Izraelem velmi intenzivní. Tento trend potvrdila i nedávná návštěva českého ministra zahraničních věcí Petra Macinky v Izraeli, kde jednal se svým protějškem Gid’onem Sa’arem. Jedním z konkrétních výstupů jednání je dohoda o zřízení společné česko-izraelské ekonomické komise, které budou oba ministři spolupředsedat. Nový formát má dále prohloubit hospodářskou spolupráci a podpořit rozvoj obchodních a investičních vztahů, včetně posílení vazeb v technologických a inovačních sektorech.

Budoucnost určí bezpečnostní situace

Izraelský státní rozpočet na rok 2026 je typickým „válečným rozpočtem“ – zajišťuje financování bezpečnostních potřeb a krátkodobou stabilitu, zároveň však zvyšuje deficit, veřejný dluh i inflační tlaky.

Další vývoj bude záviset především na bezpečnostní situaci. Pokud se podaří konflikty ukončit a stabilizovat region, může se izraelská ekonomika již v roce 2027 vrátit k dynamickému růstu přesahujícímu pět procent HDP. V opačném případě však hrozí pokračující tlak na veřejné finance i zpomalení ekonomiky.

Michaela Komblis, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu