INDONÉSIE SÁZÍ NA MODROU EKONOMIKU. PODPOŘÍ MOŘSKÉ BIOTECHNOLOGIE I DOPRAVU
Indonésie si v rámci předsednictví uskupení ASEAN v příštím roce jako hlavní téma vybrala takzvanou modrou ekonomiku. Jako země s vůbec největší světovou plochou moří se zaměří na mořské biotechnologie, recyklaci, ale i dopravu.
Ilustrační foto Shutterstock
Již v roce 2020 indonéské ministerstvo pro místní rozvoj uveřejnilo Program modré ekonomiky, který cílil na zrychlení hospodářského růstu v jihovýchodní Asii. V loňském roce prosazovala Indonésie stejné téma na pracovní skupině fóra G20 v kontextu ekonomické transformace. Modrá ekonomika jako ústřední téma indonéského předsednictví ASEAN je jen další logický krok, který staví na slibných makrodatech výnosnosti námořní ekonomiky. Její potenciál by se v příštích dvaceti letech měl zvýšit z původních 1,5 bilionů USD v roce 2010 na 2 biliony USD v roce 2030. Ekonomika, která vládne námořními zdroji, má šanci rozvíjet se a uspět s inovacemi s vysokou přidanou hodnotou. Vodstva a oceány tak mohou přispět k dlouhodobému udržitelnému růstu, který závisí na optimalizované produktivitě s pomocí inovací. Indonésie chce investovat a hledat zahraniční investice do rozličných oborů spadajících do modré ekonomiky.
Nejen byznys, ale i věda
Ta zahrnuje odvětví spjatá s moři a oceány, ale také přírodní nerosty a ekosystémové služby včetně jejich chytrého řízení nebo vstřebávání CO2. V neposlední řadě je i polem pro vědecké výzkumy a porozumění biologii a ekologii lidstva.
Kromě zavedených průmyslových odvětví, jako je například rybolov a zpracování ryb a mořských plodů, lodní doprava a přístavy, výroba lodí a opravárenský průmysl, offshore těžba ropy a plynu, pobřežní cestovní ruch, výzkum a vzdělávání nebo technologie bagrování, chce Indonésie rozvíjet i další „modré“ obory. Patří sem například mořská akvakultura, hlubinná těžba ropy a plynu, offshore větrné elektrárny, námořní bezpečnost a dohled, mořské biotechnologie nebo high-tech výrobky z mořských přírodnin.
Modrý index pro firmy
Blue Economy Framework staví také na ochraně mořských druhů se zvláštním důrazem na korály. V roce 2023 tak Indonésie bude více než kdy jindy zdůrazňovat propojení vědy a byznysu s ohledem na záchranu přírodního bohatství. Ztráty přírodního bohatství v jihovýchodní Asii v důsledku rybolovu v blízkosti korálových útesů činí přibližně 5,6 miliardy USD, Indonésie se přitom podílí na většině tohoto břímě. Nově tak budou indonéské úřady posuzovat firmy podle jejich indexu modré ekonomiky, tedy dopadu jejich byznysu na mořské přírodní zdroje či přínosu rozvoji modré ekonomiky, která bude novým motorem indonéského hospodářství.
Indonéskému důrazu na modrou ekonomiku dávají za pravdu i zjištění OECD. Podle zprávy o Ekonomice oceánu v roce 2030 je oceán novým hospodářským odvětvím budoucnosti. Skrývá se v něm nesmírné přírodní bohatství a velký potenciál k posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací. Stále více je uznávána jeho nezastupitelná role v řešení řady globálních problémů, s nimiž se bude naše planeta v příštích desetiletích potýkat, od zabezpečení potravin a změny klimatu po dodávky energie, získávání přírodních zdrojů a zlepšování zdravotní péče.
Alena Štojdlová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Jakartě