Hongkongská ekonomika se propadla do recese

Pouliční nepokoje, které trvají již od léta, a obchodní válka mezi USA a Čínou se začínají podepisovat na propadu hongkongské ekonomiky. Svědčí o tom nová čísla, podle nichž hospodářství Hongkongu ve 3. čtvrtletí letošního roku zaznamenalo meziroční pokles o 2,9 %. Za celý rok 2019 pak ekonomové očekávají propad ve výši 1,3 % oproti loňsku. Inflace by měla vzrůst na 3,0 %.

Ilustrační foto Pixabay

Pokles ve třetím kvartále letošního roku je nejhorší výsledek za poslední dekádu, Hongkong navíc novými čísly naplnil definici technické recese.

Příčinou není již vnitropolitické napětí, již před tím hospodářství vykazovalo známky zpomalení, a to zejména v důsledku obchodní války mezi USA a Čínou. Hongkong je osmý největší vývozce zboží na světě a více než polovina jeho exportu/reexportu a importu souvisí s kontinentální Čínou. Proto obchodní spory mezi Čínou a USA mají na jeho hospodářství takový rozhodující vliv. Celkový export zboží Hongkongu se za první tři čtvrtletí 2019 snížil oproti předchozímu roku o 7,1 % a vývoz služeb dokonce o 13,8 %, což je nejhorší výsledek od roku 2003. Stejně tak došlo k propadu dovozu zboží o 11,2 % a dovozu služeb o 4,0 %.

Soukromá spotřeba v souvislosti s pouličními nepokoji klesla o 3,4 % a celkové investiční výdaje dokonce o 16,3 %. Nezaměstnanost se držela na úrovni 2,9 %, ale její nadprůměrný růst zaznamenaly obory spojené s pohostinstvím a turismem. Inflace se ve třetím kvartále vyšplhala na 3,3 % zejména v důsledku dramatického růstu ceny vepřového masa. V sektoru nemovitostí se počet transakcí s byty snížil o 14 % oproti minulému roku, ceny bytů klesly o tři procenta od minulého čtvrtletí, ale oproti konci roku 2018 jsou stále vyšší o šest procent.

Nejvíce se pokles ekonomiky dotkl turistiky a souvisejících služeb. Počet turistů jen v září spadl o třetinu, stejně tak klesly jejich útraty za celé 3. čtvrtletí. Tento stav soupeří s katastrofou během epidemie ptačí chřipky v roce 2003. Sociální nepokoje a protesty mají vliv zejména na malé a střední podnikatele. Velké množství podniků se dostává do platební neschopnosti. V září ukončilo podnikání 100 restaurací a v říjnu skončilo v platební neschopnosti dalších 300 restaurací. Maloobchodní tržby ve třetím čtvrtletí klesly o pětinu; tento pokles soupeří s událostmi v době asijské finanční krize z roku 1997.

Příjmy z turistiky se na Hongkongu meziročně propadly o třetinu. Foto Pixabay

Ve hře je nouzový scénář

Finanční sektor, výkladní skříň Hongkongu, zaznamenal během letošního 3. čtvrtletí výraznou korekci. Místní burza se jen během tohoto čtvrtletí propadla v indexu Hang Seng o 8,6 % na hodnotu 26 092, což je největší propad od září 2015, a meziročně došlo k poklesu o 14,3 %. Finančnictví opticky příliš neutrpělo ve srovnání s dalšími sektory, ale to je dáno skutečností, že jak na burze, tak na finančních operacích se z větší části podílí firmy z kontinentální Číny, které nemají lepší variantu ke svým mezinárodním operacím. Naopak v případě mezinárodních finančních institucí dochází ke konsolidaci aktivit, revizi investičních plánů a k vyčkávání, zatímco některé z nich již připravují „nouzový scénář“. Nejmenovaný zdroj z velké mezinárodní banky uvedl propad příjmů o čtvrtinu za poslední čtvrtletí a banka dokonce připravuje evakuační plány pro své zaměstnance.

Negativní dopad i na turistiku

Vzniklá bezpečnostní a ekonomická situace v Hongkongu má vliv jak na každodenní život obyvatelstva a zejména na nízkopříjmovou část populace, tak na nepokoji dotčené sektory jako je maloobchod, turistika, pohostinství a ubytování. Proto vláda přijala již v srpnu 2019 balíček opatření v hodnotě 19 mld. hongkongských dolarů (57 mld. Kč), který cílí zejména na chudší část populace a zahrnuje úlevy na dani ze mzdy, finanční podporu školek a škol, příspěvek na elektřinu pro domácnosti, sociální podporu starších obyvatel a invalidů či snížení nájmu pro nízkopříjmovou populaci. V průběhu října následoval další balíček v objemu 2 mld. HKD na podporu cestovního ruchu. Podle většiny ekonomických komentátorů však tato opatření na úrovni pouhých 0,7 % HDP nemohou přinést zvrat v negativním vývoji hospodářství či sociálního klimatu.

Milan Vágner, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Hongkongu

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet