Etiopie představila nový desetiletý plán rozvoje země

Etiopská vláda zveřejnila nový desetiletý program nazvaný Ethiopia: An African Beacon of Prosperity. Jeho hlavním mottem je dosažení sdílené prosperity a inkluzivního růstu. V ekonomice by mělo dojít k upozadění veřejných investic a státem vlastněných podniků a k posílení role soukromého sektoru. Při monitoringu a hodnocení vlastního rozvoje se chce Etiopie zaměřit na širší spektrum indikátorů, nikoliv pouze na ekonomický růst.

Etiopská vláda při tvorbě nového plánu rozvoje vycházela z nedostatků předchozího programu. V minulém období sice hospodářství rostlo rekordním tempem, k strukturální transformaci země ale nedošlo, růst nebyl inkluzivní a jeho motorem byly především veřejné investice. Produktivita za předchozích pět let výrazně nevzrostla a nevzniklo dostatečné množství nových pracovních míst. Financování ekonomiky prostřednictvím půjček ze zahraničí nepovažují tvůrci nového plánu za udržitelné kvůli postupnému zadlužování země. Rozvoji země navíc brání všudypřítomná korupce a neefektivita.  

Vláda chce zdvojnásobit HDP na hlavu

Kromě zajištění prosperity pro všechny své obyvatele si Etiopie v novém programu vytyčila několik konkrétních ekonomických cílů. Hospodářství by v příštích deseti letech mělo dosáhnout průměrného růstu HDP okolo 10 % za rok. Cílem vlády je v průběhu platnosti programu zvýšit HDP na obyvatele na 2200 amerických dolarů, což by Etiopii zařadilo mezi středně příjmové země. Vzhledem k současným číslům by se jednalo o zdvojnásobení HDP na osobu. Dále chce vláda snížit chudobu o polovinu a zajistit všeobecný přístup k elektřině a pitné vodě. Kromě ekonomických ukazatelů si vláda klade za cíl splnit i další sociální a společenské mety, které vycházejí z Cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2063 implementované Africkou unií.

Plán „Ethiopia: An African Beacon of Prosperity“ je rozdělený do následujících deseti pilířů: sdílený ekonomický růst, produktivita a konkurenceschopnost, udržitelné financování rozvoje, digitální ekonomika, vůdčí role soukromého sektoru, zelená ekonomika, institucionální transformace, přístup ke spravedlnosti a veřejným službám, sociální inkluze a regionální rozvoj a integrace. Od předchozích hospodářských plánů se ten nový odlišuje časovým horizontem (dříve byly plány maximálně pětileté), větším tematickým rozsahem, důrazem i na neekonomické indikátory rozvoje a také způsobem přípravy. Na plánu se podílelo široké spektrum aktérů a jeho tvorba probíhala na základě procesu zdola nahoru.

Důraz na rozvoj soukromého sektoru

Nový hospodářský program je v souladu s dříve zveřejněnou iniciativou „A Homegrown Economic Reform Agenda“, který klade důraz také na vůdčí roli soukromého sektoru. Kritici upozorňují na to, že privátní sféra figurovala již v mnoha předchozích vládních plánech. Rozvoj soukromého sektoru je však stále ve velmi rané fázi, a proto je nezbytné pokračovat v jeho podpoře a v reformním procesu, který by nastavil předvídatelné prostředí pro jeho další vývoj. Zahraniční investice jsou v plánu kladně hodnoceny díky přenosu znalostí, technologií a zkušeností. Vláda se zavazuje k dalšímu otevírání etiopské ekonomiky a její vize úspěšného angažmá zahraničních investorů zdůrazňuje úspěšná partnerství, například ve formě joint venture.

Pavel Šára, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Addis Abebě