DOTACE, ROZVOJ INFRASTRUKTURY I DRAHÝ BENZÍN. V LOTYŠSKU JE ELEKTROMOBILITA NA VZESTUPU

Lotyšský automobilový trh prochází v posledních dvou letech výraznou proměnou. Rostoucí ceny pohonných hmot, rozšiřující se nabídka vozidel, rychlý rozvoj nabíjecí infrastruktury i pokračující podpora státu vedou k čím dál větší oblibě elektromobility. Vznikají tak nové obchodní příležitosti nejen pro výrobce automobilů, ale také pro dodavatele technologií, nabíjecí infrastruktury či digitálních řešení.

Statistiky Lotyšské automobilové asociace potvrzují pokračující růst trhu. Loni bylo registrováno 1 606 nových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 27,7 %. Ještě dynamičtější byl růst trhu s ojetými elektromobily, jejichž registrace se téměř zdvojnásobily, v segmentu elektrických lehkých užitkových vozidel jde dokonce o trojnásobný nárůst. Pozitivní zprávou z pohledu českého exportu je postavení značky Škoda, která se loni zařadila mezi tři nejprodávanější značky nových elektromobilů v zemi. Počet registrovaných škodovek se meziročně více než zdvojnásobil.

Polovina Lotyšů plánuje elektroauto

Chuť investoval do elektroauta potvrzují také banky. Podle údajů Swedbank vzrostla v loni poptávka domácností po nových automobilech financovaných leasingem meziročně o 35 %. Nejvýraznější změnou je však proměna skladby prodávaných vozidel. Benzínové automobily si sice stále udržují dominantní podíl přibližně 60 %, jejich význam však postupně oslabuje. Dieselové motory představují již pouze osm procent nových financovaných vozů. Průzkum Swedbank z letošního května uvádí, že 46 % Lotyšů plánuje během následujících pěti let výměnu nebo pořízení nového automobilu. Zatímco zájem o dieselové motory během jediného roku poklesl z 27 % na 19 %, stále více respondentů uvažuje o samonabíjecích hybridech, plug-in hybridech a elektromobilech. Při rozhodování přitom již nehrají hlavní roli pouze pořizovací cena nebo výkon vozidla, ale především dlouhodobé provozní náklady, možnosti financování a dostupná státní podpora.

Přestože ekonomické argumenty stále více podporují rozvoj elektromobility, data ukazují, že lotyšský trh zůstává na veřejné podpoře výrazně závislý. Loni využilo dotační program více než tisíc domácností. Po ukončení předchozího programu financovaného z výnosů evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EKII/EQF) ve druhé polovině roku 2025 poklesly registrace nových elektromobilů přibližně o 30 %, registrace ojetých elektromobilů dokonce o 45 %. U cenově dostupnějších značek dosáhl pokles až 60 %, což potvrzuje vysokou citlivost trhu na dotační politiku.

Vláda spustila nové dotace

Lotyšská vláda proto připravila nový program podpory elektromobility s rozpočtem 40 milionů eur, který poběží do vyčerpání prostředků, nejpozději však do konce roku 2029. Program nabídne podporu ve výši 4 tisíce eur na nákup nového bateriového elektromobilu nebo plug-in hybridu a 3 tisíce eur na pořízení ojetého elektromobilu. Vícečetné rodiny budou moci získat ještě vyšší příspěvky a zachován zůstává také bonus za ekologickou likvidaci staršího vozidla se spalovacím motorem. Podpora se vztahuje na vozidla do stanoveného cenového limitu a zahrnuje rovněž vodíkové automobily.

Lotyšsko zaznamenává výrazný pokrok také v budování sítě nabíjecích stanic. Během loňska vzrostl počet veřejných nabíjecích bodů o 77 % na více než dva tisíce stanic. Země současně disponuje nadprůměrným podílem rychlonabíjecích DC stanic, díky čemuž patří v rámci EU mezi státy s relativně kvalitně rozvinutou infrastrukturou vzhledem k velikosti vozového parku.Rozvoj infrastruktury navíc nekončí. Vedle podpory nákupu vozidel pokračují programy financované z evropských prostředků zaměřené na rozšiřování veřejných dobíjecích sítí a posilování distribuční soustavy.

Přínosy přesahují automobilový sektor

V lotyšské odborné debatě se stále častěji objevuje argument, že podpora elektromobility není pouze klimatickým opatřením, ale také nástrojem hospodářské politiky. Nižší spotřeba dovážených fosilních paliv omezuje odliv finančních prostředků do zahraničí a větší část výdajů domácností zůstává v domácí ekonomice. Úspory za pohonné hmoty se následně promítají do vyšší spotřeby zboží a služeb, což podporuje domácí podnikání i ekonomický růst. Financování programu navíc pochází z evropských klimatických fondů, nikoliv přímo ze státního rozpočtu.

Lotyšsko jako brána do Pobaltí

Přestože Lotyšsko zůstává z hlediska své velikosti relativně malým automobilovým trhem, jeho význam spočívá v rychlosti probíhající transformace. Pro české exportéry proto nepředstavuje příležitost pouze prodej samotných vozidel. Mnohem významnější potenciál lze spatřovat v dodávkách technologií a služeb souvisejících s rozvojem celé infrastruktury – od nabíjecích systémů přes energetická řešení až po digitalizaci dopravy, správu vozových parků a modernizaci distribučních sítí. Vzhledem k obdobným trendům v Litvě a Estonsku může Lotyšsko současně představovat vhodný vstupní trh pro širší působení českých firem v celém pobaltském regionu.

Veronika Sidó, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rize