ČÍNU ČEKÁ VELKÁ TRANSFORMACE. SMĚŘUJE K ZELENÉ EKONOMICE

Naplnění klimatických závazků bude představovat bezprecedentní transformaci čínské společnosti. Směřování k zelené ekonomice bude generovat obrovské obchodní příležitosti pro firmy působící na čínském trhu či pro jejich dodavatele. Obrovské investice, často podpořené i státními zdroji, pomohou k růstu dalších špičkových firem z oboru, které budou představovat silnou konkurenci pro společnosti z ostatních zemí.

Výrazný nárůst chystá Čína ve výrobě elektřiny z větrníků. Foto: Shutterstock

Světové ekonomické fórum, nezisková organizace známá pořádáním každoročního zasedání ve švýcarském Davosu, odhaduje sumu investic potřebných k dosažení globální uhlíkové neutrality ve výši 125 bilionů USD. Organizace pak dále uvádí, že v roce 2021 vykázaly investice na zavádění nízkouhlíkových technologií meziroční růst 27 % a dosáhly hodnoty 755 miliard USD. Investice tohoto druhu realizované v Číně vzrostly oproti minulému roku dokonce o 60 % a s hodnotou 266 miliard USD měly více jak 35% celosvětový podíl.

KLIMATICKÉ ZÁVAZKY ČÍNY

Čína se v září 2020 zavázala k dosažení vrcholu objemu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Nejlidnatější země je celosvětově největším zdrojem emisí CO2 s podílem na celkovém objemu ve výši 31 %. Výše produkovaných emisí na osobu se od konce sedmdesátých let, kdy se Čína začala intenzivněji industrializovat, více jak zešestinásobily. Hodnotou tohoto ukazatele již předstihla Evropskou unii, jejíž země však mají v průměru třikrát vyšší HDP na obyvatele než Čína.

V návaznosti na klimatické závazky země vypracovaly čínské provincie a města vlastní specifické cíle a podrobné prováděcí plány pro období 14. pětiletého plánu, tedy pro roky 2021-2025. Firemní sektor ponese hlavní břemeno nákladů na snižování emisí, přičemž za stanovení cílů a monitorování jejich provádění budou odpovědné zejména regionální vlády.

ROLE UHLÍ

Navzdory silnému růstu výroby solární a větrné energie v roce 2021 bylo asi 63 % výroby elektřiny pokryto energií z uhlí. Předpokládá se, že spotřeba uhlí bude za deset let činit 4,2 miliardy tun a bude mít 50% podíl na energetickém mixu země. Domácí produkce uhlí v roce 2021 meziročně vzrostla o 4 %, spotřeba přibližně o 4,5 %.  Analytici očekávají, že těžba uhlí bude do roku 2025 pokračovat v růstu a to na základě nově schválených těžebních projektů, které zvýší produkci a zajistí konzistentní dodávky. Předpokládá se, že objem těžby uhlí zůstane v další pětiletce, tedy v letech 2026-31, téměř nezměněn.

Těžba uhlí stále patří k největším průmyslovým odvětvím v zemi a významně přispívá k úrovni hrubého domácího produktu (HDP) a zaměstnanosti. Udržení pracovních míst, vzhledem k aktuálnímu částečnému ochromení země způsobeného bojem s covidem-19, je pro vedení země zásadní. Globální důsledky vojenského konfliktu na Ukrajině rovněž přinášejí argumenty pro uchování stability a tím přehodnocení tempa restrukturalizace uhelného průmyslu. Čína si velmi pravděpodobně bude chtít ve velké míře zachovat soběstačnost. Na rozdíl od plynu či ropy představuje domácí těžba uhlí 90 % domácí spotřeby.

RAKETOVÝ RŮST OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Vodní energie se v Číně podílí téměř z 16 % na celkové výrobě elektřiny a je hlavním obnovitelným zdrojem. Její význam se mírně snižuje s tím, jak se do popředí dostává sluneční a větrná energie. Druhá jmenovaná bude do roku 2030 tvořit 15 % celkové výroby elektřiny. Fotovoltaické elektrárny se ve stejném roce budou podílet na celkovém objemu výroby elektrické energie přibližně z 8,3 %. Investice do využití solární a větrné energie budou z klimatických cílů Číny těžit nejvíce. Geotermální zdroje a zdroje biomasy nepředstavují významný podíl na energetickém mixu Číny.

TRANSFORMACE A NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI

Přechod na čisté, nízkouhlíkové, bezpečné a vysoce účinné moderní energetické systémy prostřednictvím zlepšování energetické účinnosti, kontroly celkového množství spotřeby fosilních paliv, prohlubování reforem trhu s elektřinou a zřizování systémů zásobování energií s obnovitelnými zdroji energie bude představovat obrovské obchodní příležitosti. Čínská vláda plánuje zvýšit podporu investic k realizaci této transformace. Již v listopadu loňského roku spustila čínská centrální banka úvěrový nástroj na snížení uhlíkových emisí jako součást úsilí o dosažení uhlíkové neutrality. Nový nástroj umožní finančním institucím nabízet firemní půjčky s nižší úrokovou mírou.

Oblastí, které budou vyžadovat nové přístupy, nové technologie a novou techniku, je celá řada. Patří sem snížení znečištění a emisí v klíčových odvětvích – včetně průmyslu, stavebnictví a dopravy, podpora zeleného a nízkouhlíkového životního stylu, například zeleného cestování a v Číně aktuálního zamezení plýtvání potravinami a energiemi, zvýšení ekologické kapacity lesů a půdy k pohlcování uhlíku.

Zelená transformace čínské ekonomiky a celé společnosti je nezbytná v celosvětovém boji s klimatickými změnami. Bude vyžadovat obrovské investice a skýtat nyní stěží představitelné možnosti a obchodní příležitosti. Na druhou stranu je čínský trh velmi konkurenční a v určitých odvětvích je charakteristický nemalými překážkami vstupu na trh. Čínská produkce, která bude podporovat naplňování nejen domácích klimatických cílů, bude aktivně nabízena a poptávána i v desítkách dalších zemí. To je na jednu stranu velká příležitost pro zahraniční investory v Číně, ale i velká konkurenční hrozba pro firmy z ostatních zemí.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět