ČÍNA JE SVĚTOVÝM LÍDREM V ELEKTROMOBILITĚ

Nejvíce elektromobilů se vyrobí i prodá v Číně. Čínské společnosti z tohoto odvětví expandují i do zahraničí, nejen formou exportů, ale i investicemi například do výroby lithiových baterií. Dlouhodobé investice zajistily Číně celosvětově dominantní pozici ve výrobě surovin nutných pro budování elektromobility.

Tesla v Číně prolomila veškeré bariéry. Foto: Shutterstock

Čína byla v roce 2021 největším exportním trhem pro německé automobilky, kdy vývozy osobních automobilů ze Spolkové republiky do Číny dosáhly hodnoty 16,7 miliardy eur a zaznamenaly meziroční růst 14 % (dle Destatis). Čeští výrobci komponentů pro německé automobilky na těchto číslech bezpochyby participují. Zajímavou informací je však struktura v Německu vyrobených automobilů pro export, tedy nejen do Číny. Podíl vozů se spalovacími motory klesl na úkor silného růstu elektromobilů či hybridů, kterých náš nejdůležitější obchodní partner exportoval 300 tisíc kusů v hodnotě 12,6 miliardy eur. Tato čísla čeká další strmý růst vzhledem k nové gigatovárně amerického výrobce Tesla postavené u Berlína či dalším investicím z odvětví automobilového průmyslu. V oblasti elektromobility je však rozhodujícím místem výroby i spotřeby Čína.

ELEKTROMOBILITA „MADE IN CHINA“

Čína je nejen největším výrobcem elektromobilů, ale i největším trhem prodeje osobních aut s elektrickým pohonem. V roce 2021 bylo v zemi podle britské společnosti LMC Automotive vyrobeno rekordních 2,3 milionů kusů, což představovalo téměř 58 % ze 4 milionů kusů celosvětové produkce. Evropa se na tomto koláči podílela z 22 %, USA z 12 %. Čína byla v loňském roce zároveň i největším exportérem těchto automobilů. Dle dat Celního úřadu Číny (GACC) byl v roce 2021 počet vyvezených elektromobilů dvaapůlkrát vyšší než v předchozím roce a činil téměř 500 tisíc kusů. Necelá polovina, přesněji 230 tisíc automobilů, směřovala na evropský trh. Nejvíce zákazníků si čínská produkce našla v Belgii, která importovala 87 tisíc kusů, či ve Velké Británii s 50 tisíci dovezenými kusy. Celá pětina, tedy 100 tisíc elektromobilů, však nesla na kapotě značku Tesla.

TESLA V ČÍNĚ

Společnost, za kterou stojí mediálně velmi známý americký podnikatel Elon Musk, vyrábí ve své gigafactory u Šanghaje, s roční produkční kapacitou téměř jednoho milionu kusů, dva ze svých modelů – 3 a Y. Čínská továrna se podílí téměř z poloviny na celkové výrobě vozů značky Tesla a má velmi zajímavý příběh samotného vzniku. Gigatovárna, jež byla postavena během neuvěřitelných deseti měsíců, zahájila sériovou výrobu v prosinci roku 2019. Investice je mimořádná mnoha technickými i finančními parametry, zásadní je však její průlomová vlastnická struktura. Uvádí se, že 100 % aktiv je ve vlastnictví americké společnosti Tesla.

Je nutné uvést, že do okamžiku Muskovy investice v Číně byla pro zahraniční investory v oblasti automotive neprolomitelná povinnost založení společného podniku s čínským, zpravidla státem vlastněným, partnerem. Pozoruhodné je i načasování investice do období, kdy za doby končící éry Trumpovy administrativy byly velmi napjaté nejen obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

NEJEN ŠANGHAJ V LOCKDOWNU

Aktuální uzavírky řady finančních a technologických center, včetně celých provincií, mají zabránit nejhorší vlně šíření covid-19 v Číně. Významně však ochromují provoz některých automobilek a poškozují ekonomiku celé země. Negativní spotřebitelský sentiment se projevuje i na prodejích nových automobilů. V březnu jich svého nového majitele našlo 1,6 milionů kusů, což bylo o téměř 11 % méně ve srovnání se stejným měsícem minulého roku. Segment tzv. new-energy vehicles s více jak 70 % podílem vozů s elektropohonem však dle čínské asociace výrobců osobních automobilů (CPCA) zaznamenal 445 tisíc prodaných vozů a meziroční růst 137 %. Čísla za duben však mohou být odlišná vzhledem k uzavírkám továren výrobců, jako jsou Tesla, NIO a další. Na určité období však museli uzavřít továrny i výrobci automobilů se spalovacími motory, včetně automobilky Volkswagen či čínské společnosti SAIC, která na základě licencí vyrábí i modely české Škoda Auto.

ZAHRANIČNÍ EXPANZE VÝROBCŮ BATERIÍ

Do konce letošního roku se mají začít vyrábět baterie v první továrně svého druhu v Německu. Investici ve výši 1,8 miliardy eur realizuje čínská společnost CATL, dominantní výrobce baterií s 32% podílem na světovém trhu. První baterie Made in Germany budou tedy v čínské režii. Dalšími čínskými výrobci této produkce, s plány expanze do zahraničí, včetně Evropy, jsou společnosti BYD či Envision.

Korporace Build Your Dream (BYD) je světovou čtyřkou s tržním podílem na výrobě baterií ve výši 9 %. Zároveň je však jedním z největších čínských výrobců osobních automobilů či autobusů poháněných elektrickými či hybridními motory. Společnost Envision AESC je součástí nadnárodní korporace Envision Group, která poskytuje řešení v oblasti zelené energetiky. Envision AESC nedávno ohlásila, že v USA postaví a v roce 2025 uvede do provozu svoji továrnu, jejíž baterie bude odebírat například Mercedes Benz.

POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH VSTUPECH

Dynamický růst výroby vozidel s elektrickým pohonem v Číně i dalších zemí světa představuje obrovské meziroční nárůsty poptávky po vstupních surovinách a komponentech. Ve druhé polovině roku 2021 světová média rozsáhle informovala o problémech výroby magnesia, nedostatečné kapacitě polovodičů a stoupajících cenách lithia potřebného k výrobě baterií. Čína kontroluje přibližně 87 % světové výroby magnesia. Na podzim loňského roku byly světové automobilky vystaveny situaci, kdy Čína nebyla schopna produkovat potřebné objemy tohoto kovu potřebného pro výrobu hliníkových slitin.

V posledním desetiletí Čína investovala 60 miliard USD do průmyslu zpracování lithia a výroby lithiových a dalších druhů baterií využívaných v elektromobilech. Ačkoliv země kontroluje přibližně jen 7 % světových zásob lithia, díky vybudované rozsáhlé infrastruktuře zpracování kovu se možnosti Číny v tomto průmyslu přirovnávají organizaci OPEC v případě ropy. Dle Mezinárodní energetické agentury se v následujících dvaceti letech poptávka po lithiu zvýší čtyřicetinásobně.

Obrovský růst poptávky a nově zpřetrhané dodavatelské řetězce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu dále stimulují růst cen výrobních vstupů světových automobilek. Růst produkčních cen se výrobci snaží přenést na kupující. Závratně rostoucí inflace je však v řadě zemí doprovázena varovnými signály možné stagnace, či dokonce ekonomické recese. Cyklické automobilové odvětví, jež je hlavním pilířem české ekonomiky, může být současným světovým děním velmi zasaženo. Budoucnost našeho automobilového průmyslu závisí na rozvoji elektromobility, která má potenciál růstu i v době ekonomické recese. Investice do výroby baterií pro elektromobily v České republice by měla silný pozitivní dopad na náš autoprůmysl. Ať už by byla učiněna koncernem Volkswagen, či jinými hráči.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět