ČÍNA JE NA SVĚTOVÉ ŠPICI V UMĚLÉ INTELIGENCI I KVANTOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
Věda a výzkum nových technologií hrají důležitou roli v rozvoji čínské ekonomiky a ze strany čínského vedení je jim věnována čím dál větší pozornost. Čína je na světové špici v mnoha nejmodernějších odvětvích, jako je umělá inteligence či kvantová výpočetní technika, a vláda do nich investuje s cílem zvýšit čínskou konkurenceschopnost a získat strategickou výhodu.

Ilustrační foto Shutterstock
Podle žebříčku Global Innovation Index, který hodnotí konkurenceschopnost a celkovou situaci inovací a technologického rozvoje, za rok 2024 se Čína umístila na 11. místě. Obzvlášť dobré hodnocení získala za infrastrukturu a úroveň znalostí a technologií. Podle žebříčku Nature Index je Čína na prvním místě se svým podílem na vědě a výzkumu.
BOOM UMĚLÉ INTELIGENCE
Mezi nejinovativnější odvětví, která spojují vědu a ekonomiku, patří umělá inteligence (AI). Jedná se o velmi rychle rozvíjející se odvětví, do kterého míří velké množství vládních dotací a zároveň do něj mohutně investují soukromé firmy (v loňském roce 7,8 miliardy USD). Soukromé investice do AI se v roce 2024 od předchozího roku téměř zpětinásobily a velikost AI trhu se zvedla z 15 miliard jüanů v roce 2016 na 280 miliard v roce 2024.
Čínské AI firmy představují významné hráče v globální konkurenci, zejména technologičtí giganti jako Alibaba Group, Tencent Holdings, Baidu či Huawei. Ti jsou hlavními tahouny a věnují se vývoji sofistikovaných jazykových modelů, které pomalu začínají konkurovat těm vyvinutým na Západě.
INTEGRACE AI DO REÁLNÉ EKONOMIKY
Čínská vláda v roce 2016 stanovila cíl stát se světovým lídrem ve vývoji umělé inteligence do roku 2030. V březnu 2024 pak premiér Li Čchiang oficiálně spustil iniciativu AI+ jejímž cílem má být integrace umělé inteligence do reálné ekonomiky. Mimo velké technologické firmy k tomuto cíli přispívají vládní výzkumná centra, malé a středně velké AI firmy a startupy (například Moonshot AI, Minimax AI, ZhiPu AI či Baichuan AI).
V roce 2024 se v Číně nacházelo přes 4500 firem zabývajících se AI (15 % v rámci celého světa). Podle výroční zprávy stanfordské univerzity AI Index Report 2024 se Čína umístila na druhém místě ve vývoji AI za Spojenými státy a v počtu registrovaných patentů v oboru dominuje.
Vývoj umělé inteligence v ČLR nicméně spadá pod kontrolu centrální vlády a Komunistické strany Číny. V roce 2023 vydal Úřad pro správu kyberprostoru nařízení, podle kterého musí AI služby v Číně „dodržovat základní hodnoty socialismu“ a nesmí „podvracet státní moc“, „ohrožovat státní zájmy“ či „škodit dobré pověsti státu“.
Výhodou Číny ve vývoji AI je obrovská populace a velké množství internetových uživatelů, kteří představují data pro strojové učení. Čínský trh je také specifický tím, že se místní firmy více zaměřují na užití AI v konkrétních průmyslových odvětvích, spíše než na obecně použitelné AI modely. Jedná se především o finance, zdravotnictví, vzdělávání a průmyslovou výrobu.
HUAWEI I DEEPSEEK
Příkladem jednoho z nejnovějších AI projektů je model Pengu-Weather firmy Huawei, který předpovídá počasí, včetně teploty, vlhkosti a rychlosti větru, rychleji než tradiční technologie, včetně nejrychlejších počítačových komplexů Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí.
Největší pozornosti se pak dostalo chatbotu jazykového modelu DeepSeek-R1 spuštěného v lednu 2025, který podle různých měřítek dosahuje srovnatelných kvalit s předními americkými jazykovými modely jako GPT-4 či Claude. DeepSeek ovšem zaujal tím, že jeho učení je několikanásobně levnější a vyžaduje pouze desetinu výpočetní síly. Toho dosáhl i bez nejpokročilejších čipů, na jejichž vývoz USA uvalily sankce. Tím vyvolal nový čínský model poprask ve světě AI i na akciových trzích. 26. ledna se stal nejstahovanější aplikací na App Store a ceny akcií Nvidia se propadly o 18 %. Na rozdíl od většiny západních konkurentů je navíc dostupný jako open-source a zvyšuje tak svou atraktivnost.
MÉNĚ PŘEVRATNÝ, NEŽ SE ZDÁ?
Nicméně DeepSeek možná není až tak převratný, jak se zdá. Některé zprávy, například od analytické firmy SemiAnalysis, uvádějí, že informace o nízkých nákladech nemusí být pravdivé. Podle bezpečnostních expertů může též pro západní firmy představovat bezpečnostní riziko tím, jak komplexní informace je schopný sbírat. Na základě provedených výzkumů je také zřejmé, že odpovědi, které čínský chatbot podává, odráží pohled Komunistické strany Číny na politické a z jejich pohledu kontroverzní otázky.
DOMINANCE V KVANTOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
Dalším významným inovativním odvětvím, ve kterém Čína v poslední době významně pokročila, jsou kvantové výpočetní technologie. V této oblasti si postupně v celosvětové konkurenci vypracovává čím dál dominantnější pozici, v některých dílčích oblastech, zejména v kvantové komunikaci, pak Čína bezkonkurenčně dominuje. Většina výzkumu a vývoje ovšem probíhá v laboratořích státních univerzit a polovina publikací o kvantu je dotována Čínskou státní nadací pro přírodní vědy. Role soukromého sektoru a jeho investic je relativně omezená a řada velkých firem jako Alibaba či Baidu upouští od výzkumu. Jedná se o opačný model než v USA, kde hlavní výzkum vedou soukromé firmy.
Kvantové technologie mají zásadní strategický význam a čínská vláda se proto snaží vývoj nových technologií držet pod svou kontrolou. Mnoho se toho neví o systému dodavatelských řetězců komponentů a export některých technologií je zakázán. Čínský model postavený na státních investicích může mít své výhody, neboť může vést k větší koordinaci výzkumu a není závislý pouze na tržní poptávce. Na druhou stranu omezuje konkurenční prostředí a nabízí málo příležitostí pro soukromé firmy. Navzdory tomu se soukromý sektor rychle rozvíjí a nabízí stále více příležitostí a čínská vláda se snaží lákat i zahraniční investory.
Mezi poslední čínské vynálezy patří nová technika kvantové korekce chyb, klíčová pro větší spolehlivost kvantových počítačů, kterou vyvinuli vědci z Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čenu. Nebo ředící chladnička pro kvantové počítače firmy Zhileng Low Temperature Technology, která dokáže dosáhnout rekordně nízkých teplot a splňuje požadavky pro kvantové výpočty.
PŘÍLEŽITOSTI I RIZIKA
Jak umělá inteligence, tak kvantové technologie jsou klíčovými odvětvími udávajícími tempo pokroku čínské ekonomiky, které místní vedení prezentuje rovněž jako příležitosti pro zahraniční firmy a investory. Katalog podporovaných odvětví pro zahraniční investice vydaný Národní rozvojovou a reformní komisí a Ministerstvem obchodu v říjnu 2022 uvádí některé AI technologie, jako jsou chytrá zařízení, čipy neuronových sítí a neuronové senzory. Dále uvádí vývoj, výzkum a výrobu nových počítačových systémů s kvantovými mechanismy.
Zahraniční investoři v oborech uvedených v katalogu mohou požívat různé výhody jako například daňové úlevy. Spolupráci s čínskými subjekty je však vždy třeba pečlivě zvážit, jelikož mnohdy může být z čínské strany hlavním motivem transfer technologií či jiná strategie, která může v konečném důsledku zahraniční firmu poškodit.
Adam Kupka, ekonomický diplomat
Roman Leuchter, stážista, Velvyslanectví ČR v Pekingu