Chorvatsko si na cestě k euru hlídá kurz měny i dluh

Zavedení společné evropské měny v Chorvatsku se blíží. Země by měloá přijmout euro jako svoje platidlo k 1. lednu 2023. Měnová kritéria Chorvatsko plní, s některými limity veřejného dluhu se nicméně prozatím potýká.

Strategickým cílem Chorvatska je splnit všechna požadovaná kritéria k přijetí eura. To s sebou přináší mnohé zásadní změny finanční politiky země. Kritéria zahrnují mnoho povinností, jde například o hlavní ekonomické aspekty, jako je výše hrubého domácího produktu (HDP) nebo míra inflace, která nesmí být vyšší než 1,5 procenta oproti průměru eurozóny.

V červenci loňského roku Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nutným předstupněm zavedení eura. Podle tohoto mechanismu musí kandidátské země udržovat kurz své měny ve stanoveném pásmu vůči euru v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) a nesmí měnu (kunu) devalvovat. V ERM II musí setrvat minimálně dva roky, musí být finančně a cenově stabilní. Teprve potom může euro, po schválení Evropskou centrální bankou, zavést.

Rozpočet v plusu

Chorvatsko stanovená kritéria ERM II průběžně plní. Střední kurz chorvatské měny činí 7,53450 kuny za euro. Chorvaté se snaží udržet vyrovnaný rozpočet. Pro letošek vláda navrhla rozpočet s přebytkem 0,2 procenta HDP, v roce 2022 se má zvýšit až na 0,8 procenta.

Chorvatsko ale zatím nesplňuje některá kritéria veřejného dluhu. Ekonomika se nyní potýká s více než 87procentním zadlužením (před pandemií, v roce 2019 to činilo 73,2 % HDP). Veřejný dluh Záhřeb hodlá do konce tohoto roku zredukovat na 71,3 % HDP a do konce roku 2022 na 61,6 % HDP. Zatím není jasné, jak Evropská centrální banka bude toto kritérium z důvodu pandemie a neočekávaných ekonomických potíží posuzovat. Mezi další závazky patří zlepšení podnikatelského prostředí, veřejného sektoru a soudnictví.

Úspora v eurech? Běžná praxe

Pro zavedení eura jasně mluví i chorvatský zahraniční obchod. Nejvýznamnější obchodní partneři (Německo, Itálie, Slovinsko, Rakousko) už jsou členy eurozóny (euro je nyní měnovou jednotkou už v devatenácti zemích EU). Zajímavý je rovněž fakt, že podle analýz Chorvatské centrální banky bylo zhruba 75 procent úspor v Chorvatsku v uplynulých deseti letech denominováno právě v eurech. Přijetí eura je podle centrální banky pro zemi jednoznačně nejlepší volbou.  Chorvatsko má velký zájem do eurozóny vstoupit. Díky přijetí eura by mělo zlepšit podnikatelské prostředí, urychlit ekonomický růst a měl by se zvýšit zájem zahraničních investorů o chorvatský trh. Současně by euro vedlo ke snížení fiskální nestability, směnných kurzů a úrokových sazeb. Přijetí eura bude rovněž potvrzením plné integrace země do jednotného trhu EU a spolu s volným pohybem obyvatelstva, zboží, služeb a kapitálu, a také důkazem plné transformace ekonomiky.

Někteří ekonomové očekávají, že výměna chorvatské kuny za euro přinese nárůst cen a posilování kurzu vůči dalším měnám. Lze tedy očekávat, že kuna bude zpevňovat i vůči české koruně, což by například českým turistům zdražilo pobyty v Chorvatsku.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu