CHORVATSKO CHCE POSÍLIT TERMINÁL NA LNG, ZVYŠUJE TAKÉ VLASTNÍ TĚŽBU PLYNU

Chorvatsko uvažuje o dalších investicích do terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Omišalji, odkud se po zpracování dostává i na český trh. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině také plánuje zvýšit vlastní těžbu plynu, a to až o pětinu.

Terminál na LNG na ostrově Krk. Foto Shutterstock

Od začátku loňského roku, kdy byl zahájen komerční provoz, bylo do plovoucího terminálu LNG v Omišalji na ostrově Krk přivezeno téměř 3,3 mil. m3 zkapalněného zemního plynu, po zplyňování bylo do chorvatského dopravního systému dodáno více než 1,9 mld. m3 zemního plynu. Přibližně 95 % plynu dováženého prostřednictvím terminálů LNG zůstává v Chorvatsku. Některé dodávky ale směřují i do ciziny. Letos v květnu bylo do Česka dodáno prvních 5 mil. m3 zemního plynu, který do Chorvatska přivezl tanker z USA. Zahájení dodávek oznámila česká dceřiná společnost slovenské energetické skupiny SPP.

Zájem o LNG vzrůstá

LNG dovážený do Evropy konkuruje plynu přepravovanému plynovodem, stejně jako klasický zemní plyn je přímo použitelný pro domácnosti a průmysl. O dodávky z terminálu na Krku se hlásí řada dalších zájemců (plyn z něj již odebírá Slovinsko a Maďarsko). Po zahájení ruské agrese na Ukrajině výrazně vzrostl zájem i dalších zemí. Do roku 2027 bylo pronajato 85 % kapacity terminálu.

Chorvaté proto uvažují o dalších investicích do pevného terminálu LNG v Omišalji o vyšší kapacitě 6,1 mld. m3. Investice je považována za strategický energetický bod pro země EU, očekává se, že ji Evropská komise jasně finančně podpoří.  Evropská investiční banka (EIB) je připravena výstavbu nových LNG terminálů v Chorvatsku financovat. Jen v loňském roce vložila do chorvatské ekonomiky částku 760 mil. eur (od roku 2001 celkové investice EIB společně s Evropským investičním fondem dosáhly 7,2 mld. eur).

Těžba plynu v Jadranu poroste

Do roku 2024 vláda plánuje zvýšit vlastní produkci plynu o 20 %, ale z důvodu cestovního ruchu, na kterém je ekonomika země velmi silně závislá, nemá velké ambice jít do dalšího významného průzkumu a těžby v Jadranském moři. Některé chorvatské ropné společnosti začaly těžit zemní plyn z nového vrtu na plynovém poli Ika na severním Jadranu a dalších šesti nových vrtech. Ty zajistí dodávky do chorvatské plynárenské soustavy ve výši 150 tis. m3 zemního plynu denně, roční produkce by se měla pohybovat na úrovni téměř 55 mil. m3.

Chorvatsko v souladu se „Strategií energetického rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030 s výhledem do roku 2050“ a „Integrovaným národním energetickým a klimatickým plánem“, podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické účinnosti. V této politice vláda vidí i celou řadu příležitostí pro chorvatskou ekonomiku, zejména ve vývoji nových technologií věnovaných obnovitelným zdrojům energie. Analýza trendů uvádí odhad poklesu spotřeby ropy na 3 mld. tun v roce 2035 a pouze 1 mld. tun v roce 2050, přičemž v roce 2020 to bylo 4 mld. tun. Předpokládá se, že do roku 2050 bude ropa pokrývat pouze 6,8 % světové energetické potřeby, zatímco obnovitelné a vodní zdroje by měly pokrývat téměř 70 %.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět