ČEŠTÍ A NORŠTÍ VĚDCI ZKOUMAJÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ VODÍKU NA ČESKÝCH ŽELEZNICÍCH

Vodík jako palivo budoucnosti? Proč by to nešlo třeba na českých železnicích? Odpovědi na tyto otázky zkoumá česko-norské konsorcium výzkumných organizací v rámci projektu RegioHyt, který finančně podporují Technologická agentura ČR a Fondy EHP/Norska. Hlavním cílem výzkumného projektu je vyhodnotit potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem v Česku.

Foto: RegioHyt

Konsorcium účastníků výzkumu se skládá z norského SINTEFu a z českých institucí ÚJV Řež, VŠCHT Praha, Výzkumného ústavu železničního a České vodíkové technologické platformy. Na řešení se dále podílí Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic ČR. Projekt byl zahájen v roce 2021 a ukončení je plánováno na jaře 2024.

VYBRAT SPRÁVNÉ TRATĚ

Projekt s názvem RegioHyt (Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích) si klade za cíl lokalizovat železniční tratě v Česku, kde by bylo z hlediska technického, ekonomického a environmentálního vhodné provozovat vlaky na vodíkový pohon. S ohledem na cíle evropské dohody Green Deal nebude v budoucnosti možné obsluhovat neelektrifikované tratě pomocí dieselové trakce tak, jak je tomu nyní. Elektrifikace železniční sítě přináší nutnost nákladných investic. Bateriové vlaky mají v současnosti značně omezený dojezd daný kapacitou a hmotností baterie.

Vlaky s pohonem vodíkovými palivovými články sice vyžadují investice do infrastruktury, ovšem ne tak vysoké jako v případě liniové elektrifikace. Oproti bateriovým vozům pak vodíkové vlaky disponují násobně vyšším dojezdem i rychlejším doplňováním paliva. Pro jednotlivé tratě a oblasti je nicméně nutné identifikovat vhodné řešení pomocí technicko-ekonomických analýz.

CENNÁ SPOLUPRÁCE S NORY

Českým výzkumníkům se v rámci projektu podařilo navázat velmi cennou spolupráci s norskou organizací SINTEF, která je jednou z největších nezávislých výzkumných institucí v Evropě (2200 zaměstnanců z 80 zemí). Právě SINTEF disponuje simulačními modely pro výpočet energetických potřeb vlaků s různými způsoby pohonu. V současné době probíhá v rámci projektu analýza profilů vybraných neelektrifikovaných tratí v Česku a porovnání provozu vodíkových, bateriových a dieselových souprav.

První analýzy se zaměřují na Ústecký a Liberecký kraj, kde je vysoký podíl neelektrifikovaných tratí. Pro vybrané linky vychází zavedení vodíku jako ekonomicky relevantní varianta. V současné době probíhá analýza dalších linek napříč celým Českem. Jiná část projektu se pak aktuálně věnuje dostupnosti ekologických zdrojů vodíku v závislosti na lokalitě zamýšlených plnících stanic a výpočtu emisní stopy pro porovnávané způsoby pohonu.

Foto: RegioHyt

VÍCE INFORMACÍ PRO VEŘEJNOST

Projekt RegioHyt byl zahájen v roce 2021 a ukončení je plánováno na jaře 2024. Mimo provedení zmíněných analýz si klade za cíl zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti o bezemisní dopravě, vodíkových technologiích a jejich výhodách i úskalích. Podle místopředsedy České vodíkové technologické platformy, docenta Martina Paidara, „vodíkové vlaky jako stabilní odběratel velkého množství vodíku mohou zásadním způsobem přispět k rozvoji vodíkového hospodářství v Česku i k dekarbonizaci železniční dopravy.“

WORKSHOPY V OBOU ZEMÍCH

Na konci dubna se zástupci českých i norských institucí, které se účastní projektu, setkali v norském Lillestrømu. Uspořádali otevřený „Workshop on hydrogen and zero-emission trains“, v jehož průběhu vyhodnotili a prezentovali dosavadní výsledky své spolupráce. Workshopu se kromě organizací participujících na projektu zúčastnili i zástupci firmy Ballard, jež je jedním z největších dodavatelů vodíkových palivových článků na světě, dále pak společnosti Maintech, která se zaměřuje na produkci bezemisního vodíku v Norsku. Cílem workshopu bylo také zvýšit povědomí o možnostech využití vodíku v bezemisní železniční dopravě a iniciovat diskuzi mezi výzkumnými, státními a soukromými institucemi. Během akce byly dále prezentovány odlišné podmínky produkce vodíku v Norsku a Česku, stejně tak i porovnání profilu a charakteru železniční sítě v obou zemích.

Příští workshop proběhne letos na podzim v Česku a kromě výzkumníků tentokrát zahrne také zástupce krajských samospráv a vlakových dopravců. Výsledkem projektu pak bude studie proveditelnosti vycházející z technicko-ekonomických analýz provedených v SINTEF na základě místních dat zpracovaných českou částí konsorcia. Hlavním závěrem studie bude doporučení vhodného konkrétního nasazení regionálních vodíkových vlakových souprav společně s jejich potřebnou infrastrukturou.

Projekt „Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích“ byl podpořen částkou 546 tisíc eur z Fondů EHP/Norska a Technologické agentury ČR v rámci Programu KAPPA.

Lukáš Polák, ÚJV Řež

Karel Denk, Martin Paidar, VŠCHT Praha

Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Oslo

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět