ČESKÝ VÝVOZ NA UKRAJINU ROSTE
Koho v roce 2022 překvapí zpráva, že se Ukrajina nachází ve složité geopolitické situaci? Málokdo si umí představit, že se televizní a rozhlasové reportáže obejdou bez zmínky o aktuálním dění na Ukrajině. Co překvapit může, je skutečnost, že navzdory tomu přítomnost našich exportérů rok od roku roste a dosažené výsledky bilaterální obchodní výměny spolu s objektivní nutností realizovat příslušné reformní kroky v ukrajinské ekonomice vytvářejí základ pro růstový potenciál i do budoucna.

Nově zrekonstruovaná vlaková souprava ze závodu Škoda Transportation na trase Kyjev-Lvov. Foto: Velvyslanectví ČR v Kyjevě
Od vzniku samostatné České republiky se náš obchod s Ukrajinou nadějně rozvíjel. Zejména v posledních letech zaznamenáváme výrazný růst obchodní výměny vzhledem k realizaci ekonomické části asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
České firmy se aktivně prosazují v celé řadě odvětví od tradičního strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po obranu, biotechnologie a zdravotnické prostředky. Slavná automobilka Tatra se například prosadila se svými spolehlivými podvozky pro různé nástavby. Partneři z Ukrajiny oceňují na Češích velmi profesionální přístup a schopnost propojovat staré technologie s moderními západními digitálními systémy. To je naší komparativní výhodou oproti jiným západním zemím v mnoha oblastech, včetně tepelné a jaderné energetiky. Tuzemské firmy se dlouhodobě podílí na modernizaci a zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských jaderných elektráren.
Pozitivním příkladem česko-ukrajinské spolupráce je i výstavba výzkumného a výrobního komplexu farmaceutické firmy Interchim, jejímž hlavním dodavatelem a autorem inženýrského řešení byla česká firma Block. K tradičním položkám našeho vývozu patří různé strojírenské výrobky, řada českých společností se může pochlubit dodávkami pro zdejší agrární sektor – včetně zemědělských strojů.
Český vývoz na Ukrajinu se od roku 2015 více než zdvojnásobil – v roce 2015 činil 15,2 miliardy korun a v roce 2021 za prvních jedenáct měsíců už 31,7 miliardy korun. Stabilní růst je možné očekávat i v příštích letech.
INVESTICE VÍTÁNY
Ukrajinská vláda má velký zájem na přilákání zahraničních investic a podniká konkrétní kroky ke zlepšení investičního prostředí v zemi. Loni v říjnu ukrajinský parlament podpořil návrh zákona o industriálních parcích. Zákon pro období 2022-2025 počítá s výdaji ve výši nejméně 60 milionů eur ročně na rozvoj 25 industriálních zón. Předpokládá také částečné kompenzace investic účastníků industriálních parků během prvních tří let ekonomické činnosti.
Fond státního majetku a ministerstvo ekonomiky připravily k privatizaci 737 státních společností do roku 2023 – například podniky jako Turboatom, Centrenergo, Spojená hornická a hutní společnost, Zaporožský titano-hořčíkový kombinát nebo Oděský přístavní závod. V současné době se realizují potřebné změny v legislativě. Nová regulace, která má zajistit transparentní postup privatizace, otevře českým investorům příležitost k rozšíření podnikatelského portfolia o jedinečná a atraktivní aktiva na Ukrajině.
Perspektivními sektory pro budoucí spolupráci jsou dopravní infrastruktura, strojírenství a energetika. Na financování projektů v těchto oblastech se často podílí Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka, což je záruka transparentního byznysu. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví oblasti digitalizace, smart technologií a zemědělství. Určitá šance může být ve zdravotnictví.

Loňské česko-ukrajinské podnikatelské fórum v Kyjevě. Foto: Velvyslanectví ČR v Kyjevě
ENERGETIKA
Kyjev si klade za cíl do roku 2035 výrazně snížit energetickou náročnost ukrajinského hospodářství a modernizovat zastaralou přenosovou soustavu. S ohledem na rostoucí ceny zemního plynu a uhlí hodlá ukrajinská vláda snížit podíl těchto zdrojů na výrobě elektrické a tepelné energie. Prioritou se stává vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů. Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (například turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku. Velkou výzvou může být společný vývoj pokročilých jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky úsporných technologiích, zejména na komunální úrovni. Zde najdou uplatnění i firmy, které působí v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu.
ZDRAVOTNICTVÍ
Ukrajinská vláda vyhradila pro rok 2022 na sektor zdravotnictví rekordních 5,5 miliardy eur. Příležitosti pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi i poptávka po zdravotnickém materiálu. Státní nemocnice realizují nákupy výhradně prostřednictvím elektronického systému ProZorro, kde nejčastěji rozhoduje cena nabídky. Soukromé nemocnice jsou pružnější, avšak preferují, když má společnost na Ukrajině svého zástupce.
POTRAVINY, VODA, DOPRAVA
Dalším perspektivním odvětvím jsou technologie z oblasti potravinářského průmyslu a primárního zpracování zemědělské produkce. Potravinářství na Ukrajině činí až 20 % průmyslové výroby a řadí se tak ke klíčovým odvětvím ekonomiky. Poptávka je po zemědělských službách s vyšší přidanou hodnotou (efektivní řízení farem, genofond hospodářských zvířat nebo elitní osiva).
Sektorem, který nyní čeká mimořádný rozvoj, je vodní hospodářství. Poskytuje českým firmám zajímavé možnosti zapojit se do projektů modernizace čistíren odpadních vod, vodovodních řadů apod. Většina sítí a kanalizačních kolektorů byla postavena ještě za sovětských dob. Rostoucí pozornost bude věnována i výstavbě moderních skládek a závodů na třídění a zpracování odpadu.
Země aktivně modernizuje infrastrukturu. Program prezidenta „Velyke budivnyctvo“ se zaměřením na rekonstrukci rozsáhlé sítě silnic, výstavbu železniční infrastruktury včetně elektrifikace tratí a obnovu vozového parku – to vše vytváří jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky a technologií ve stavebnictví. Státní peníze budou směřovány i na výstavbu dvou nových letišť v Dnipru, Mukačevu a také na rekonstrukci existujících letišť ve Vinnyci a Chersonu. V souladu se Státním cílovým programem rozvoje letišť se během následujících dvou let předpokládá realizace výstavby či rekonstrukce celkem 14 letišť.
INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
Nadějný IT sektor na Ukrajině otevírá možnosti pro české společnosti v oblasti spolupráce se státními institucemi a společnostmi při rozvoji programů digitalizace a v rámci rozvoje smart cities. Ukrajinci mají zájem o moderní inteligentní systémy řízení veřejné hromadné dopravy, zavádění elektronických jízdenek a jízdních řádů, management parkovacích míst nebo multifunkční elektronické karty pro obyvatele.
V zájmu podchycení současného exportního potenciálu připravuje velvyslanectví v prvním pololetí 2022 incomingovou misi do ČR k „chytrým“ technologiím (smart cities), misi ukrajinských podnikatelů zaměřenou na pivovarnictví a podnikatelskou misi českých firem do Dněpropetrovské oblasti.
IVAN GALAT, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Kyjevě