ČESKO POSKYTLO UKRAJINĚ HUMANITÁRNÍ POMOC PŘES MILIARDU KORUN

Češi byli mezi prvními, kteří po loňské ruské invazi na Ukrajině pomáhali. Na humanitární pomoci se vedle ministerstva zahraničí podílely rezorty vnitra či zdravotnictví, významnou roli hrály Správa státních hmotných rezerv a Hasičský záchranný sbor. V ohromné míře se zmobilizovala také občanská společnost, soukromý i akademický sektor. Česko se nyní připravuje na zapojení do poválečné rekonstrukce země.

POHLED DO HISTORIE

Česko pojí s Ukrajinou dlouholeté vazby kulturně-sociální i politicko-geografické. Dnešní ukrajinská Zakarpatská oblast byla od roku 1919 součástí Československa jako Podkarpatská Rus. V roce 1939 byla tato část první republiky obsazena Maďarskem, roku 1945 byla Československem odstoupena Sovětskému svazu a připojena k Ukrajinské SSR. Po roce 1947 se zdálo, že ustálení poměrů ve východní Evropě, prosazené v důsledku dohod z Jaltské konference, zabrání válečnému konfliktu v celém tomto prostoru. Takový dojem trval i po roce 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadl. V současné době vidíme jasně historickou omezenost a dočasnost těchto představ a zdánlivých jistot. 

Od rozpadu Sovětského svazu, kdy si Ukrajina v roce 1991 odhlasovala nezávislost, naše dva národy spojuje blízká spolupráce. Ukrajinci jsou jednou z nejpočetnějších národnostních menšin na území Česka. Již od 90. let probíhá novodobá spolupráce mezi našimi zeměmi. V ní se Česko zapojilo do společných evropských programů, například společného evropského akčního plánu pro Ukrajinu (2010), ale rozvíjelo také bilaterální spolupráci v různých sektorech, od bezpečnostní spolupráce, přes zdravotnictví, až po transformaci veřejných financí či spolupráci ve vědecko-výzkumné oblasti. 

POLITICKÁ PODPORA UKRAJINY

Česko se postavilo na stranu Ukrajiny již po anexi Krymské oblasti, dále po násilných převratech a zabrání částí Doněcké i Luhanské oblastí. Podpořili jsme sankce, které prosazovala Evropská unie a její spojenci. V současnosti se podpora ještě prohloubila a Česko se stalo jednou z nejvýrazněji vystupujících zemí ve směru k izolaci Ruska a sankcím vůči ruskému režimu.  

Česká republika je na Ukrajině dlouhodobě aktivní a obě země pojí dlouhodobé partnerství, jak na úrovni vlád, tak i v oblasti občanské společnosti, spolupráce univerzit nebo i soukromého sektoru. ČR na Ukrajině pomáhala například vysídleným univerzitám, které se musely přemístit z Donbasu po jeho okupaci v roce 2014. Díky spolupráci s ČR mohly tyto univerzity dál pokračovat ve výuce svých studentů. 

Zároveň se Česko snaží zachovat pomoc například běloruskému obyvatelstvu, opět v souladu se strategií mezinárodních společenství a agencií, tak, aby sankce nedopadaly na nejzranitelnější části obyvatel, kteří jsou rukojmími totalitních režimů. 

Česko poskytuje Ukrajině pomoc nepřetržitě od roku 2014. Přes pokračující konflikt, ve kterém ruské síly útočí na infrastrukturu a další civilní cíle, se potřeby Ukrajiny vyvíjejí směrem od naléhavé humanitární pomoci ke stabilizaci a obnově. Česko je součástí těchto procesů od samého začátku a má zájem i nadále zůstat důležitým partnerem Ukrajiny.

PŘÍCHOD UPRCHLÍKŮ

Od sklonku února 2022 jsme konfrontováni s novou skutečností spoluvytvářející česko-ukrajinské vztahy. V důsledku ruského vpádu na Ukrajinu nastal rychlý a masový příchod uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí, do České republiky. Počet běženců z Ukrajiny již dosáhl půlmilionové hranice a další vývoj přílivu běženců závisí na dalším průběhu vojenské situace.

Přes tento skokový nárůst se Česko s uprchlickou vlnou vyrovnalo dobře. Nejen díky vládní pomoci a rychlé reakci krajů, obcí, nestátních organizací, ale zejména díky solidaritě a pomoci českých občanů. Velmi dobře zafungovala jak koordinace mezi jednotlivými rezorty v ČR, tak i koordinace mezi členskými státy EU v rámci Evropského systému civilní ochrany, který umožnil zpřehlednit systém potřeb Ukrajiny a poskytování materiální pomoci. 

ČEŠI BYLI MEZI PRVNÍMI

Češi byli mezi prvními, kdo pomáhali. Již 25. února 2022, tedy den po začátku invaze na Ukrajinu, česká vláda schválila svým usnesením prostředky ve výši 300 milionů korun na naléhavou pomoc napadené zemi. Ta se soustředila především na zajištění okamžitých potřeb ukrajinských obyvatel prchajících před válkou. V dalším průběhu Česko uvolnilo na humanitární pomoc celkem přes 1 miliardu korun a na realizaci se vedle ministerstva zahraničí podílely resorty vnitra či zdravotnictví. Významnou roli v poskytování pomoci hrála také Správa státních hmotných rezerv či Hasičský záchranný sbor ČR. Další miliardy byly vynaloženy na péči o 485 tisíc ukrajinských uprchlíků v Česku. 

V ohromné míře se zmobilizovala také občanská společnost, soukromý i akademický sektor. Lidé nabízeli svou pomoc formou dobrovolnické činnosti, materiální, potravinové či finanční pomoci. Nestátní organizace ihned začaly pomáhat ukrajinským uprchlíkům v ČR, ale i přímo na území Ukrajiny či Moldavska, které bylo jako sousední země Ukrajiny cílem velkého množství uprchlíků. Soukromý sektor nabídl své služby a významné finanční příspěvky na pomoc Ukrajině. Připomeňme, že ve veřejných sbírkách na pomoc Ukrajině se v loňském roce podařilo vybrat více než dvě miliardy korun. 

Poskytli jsme Ukrajině také humanitární pomoc formou věcné a materiální podpory, aby lidé postižení válkou měli v mrazivých teplotách přístup k elektřině a topení, k pitné vodě i ke zdravotní péči.    

Je zároveň třeba zdůraznit, že naše pomoc Ukrajině neovlivňuje míru naší humanitární pomoci jiným zemím. Podpořili jsme například Iniciativu „Grain from Ukraine“, tedy dodávky ukrajinského obilí do afrických zemí. Tato iniciativa má za cíl pokračovat v zajištění ukrajinských dodávek obilí těm nejpotřebnějším africkým zemím ohroženým hladomorem kvůli výpadkům objemu předválečných dodávek obilí. 

STABILIZACE A OBNOVA

V dalších fázích se pomoc rozšířila na poskytování zdravotnického vybavení nemocnicím, dodávky generátorů, topidel, dočasných bydlení i zajištění modulárních staveb. Česká pomoc, která probíhala prakticky na celém území Ukrajiny, byla poskytována ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Kyjevě a Generálním konzulátem ČR ve Lvově, a také prostřednictvím projektů nevládních organizací, na které jsme poskytli dotace.  

Pomoc Ukrajině, ale také odezva na globální dopady, byla jednou z hlavních priorit českého předsednictví v Radě EU v humanitární a rozvojové oblasti. Česko vyjednávalo společná humanitární sdělení, která se využívala při rozhovorech na mezinárodních fórech a apelovala mimo jiné na okamžité zastavení agrese, dodržování mezinárodního humanitárního práva a ochranu civilistů. Na úrovni evropských pracovních orgánů bylo zajištěno průběžné sdílení potřeb a dat, udržení jednotné a koherentní odezvy EU při všech bilaterálních i mezinárodních jednáních a navázání průběžné spolupráce s uskupením G7. Česko se zapojilo do iniciativ EU zaměřených na zmírňování globálních dopadů, zejména v oblasti potravinového zabezpečení, energetiky a kybernetické bezpečnosti. 

I přes pokračující konflikt se potřeby Ukrajiny vyvíjejí směrem od naléhavé humanitární pomoci ke stabilizaci a obnově. Česko je součástí těchto procesů od samého začátku. Formulace konkrétních stabilizačních a rekonstrukčních aktivit je sice zatím obtížná vzhledem k měnící se bezpečnostní situaci i nepřehlednému působení množství aktérů a finančních toků, Česká republika ale má zájem i nadále zůstat jedním z hlavních a ceněných partnerů Ukrajiny. Má jasný potenciál v rámci svého Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině pro roky 2023-2025 zúročit svou zkušenost z přístupového procesu do EU i mnohaleté partnerství s Ukrajinou. 

Jak zdůraznil ministr Lipavský ve svém projevu na Valném shromáždění OSN k výročí vpádu Ruska na Ukrajinu: „Česko se nadále bude zasazovat, aby celá Evropská unie a celý svět Ukrajinu podporovaly“.  

PŘÍPRAVA NA POVÁLEČNOU REKONSTRUKCI

Zapojení do poválečné obnovy Ukrajiny se již nyní diskutuje jak na úrovni resortů – bilaterálně, s ukrajinskými resortními partnery, tak v rámci meziresortní pracovní skupiny pro Ukrajinu, která pracuje pod Radou pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Ministerstvo zahraničí se v součinnosti s dalšími resorty připravuje také na obnovu Ukrajiny po válce, a to prostřednictvím programu, který vláda schválila v loňském roce. Ten umožní výrazné zapojení českých firem, nestátních organizací i veřejného a akademického sektoru do stabilizace a obnovy Ukrajiny. Do roku 2025 bude na tento program z českého rozpočtu ročně vyčleněno 500 milionů korun, Program rovněž předpokládá prostředky, které budou získány zapojením se do programů financovaných EU a dalšími velkými donory. 

Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 (schválený vládou ČR v říjnu 2022) obsahuje hlavní zásady pro pokračující pomoc ČR Ukrajině a návrh komplexního asistenčního programu.  

Program je koncipován napříč humanitární a hospodářskou asistencí, ale také napříč veřejným, soukromým, akademickým a neziskovým sektorem. Počítá s maximálním zapojením české expertízy a českých řešení, a to i v kontextu snahy o reformy a sbližování Ukrajiny s EU. Do řízení Programu budou prostřednictvím již ustavené meziresortní Pracovní skupiny pro Ukrajinu při Radě pro zahraniční rozvojovou spolupráci zapojeny všechny zainteresované resorty ČR i platformy implementačních partnerů ze soukromé a neziskové sféry. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) pak je ustavena platforma pro hospodářskou spolupráci (česká část česko-ukrajinské obchodní komory). 

Ministerstvo zahraničí dále jmenovalo zástupce v sekretariátu koordinační platformy všech dárců.

UNIKÁTNÍ ČESKÉ POSTAVENÍ

Česká pomoc Ukrajině má u mezinárodního společenství velmi dobrou odezvu. Postavení Česka, českých firem a dalších subjektů na Ukrajině je unikátní. České subjekty znají prostředí, mají zkušenosti a také dobré jméno. Toto postavení si chceme zachovat a zúročit při obnově a podpoře evropské orientace Ukrajiny. 

V rámci obnovy Česko podporuje přibližování Ukrajiny k EU. Česko má zkušenosti s vlastní transformací, procesem přístupu do EU a může Ukrajině toto know-how nabídnout. Přístupový proces nějakou dobu potrvá a Ukrajina bude potřebovat pomoc s úpravou standardů v mnoha oblastech. Toto vše chceme zohlednit i v rámci naplňování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině 2023-2025. Chceme nabídnout know-how českých expertů a pomoci Ukrajině s přechodem na nové standardy i se společenskou transformací, kterou si ČR nedávno prošla. Tento proces bude vyžadovat zapojení všech aktérů, významná bude role českých firem, neziskových organizací i rezortů, které jsou nositeli této zkušenosti. 

SEKTOROVĚ ORIENTOVANÁ SPOLUPRÁCE 

Sektorově orientovaná spolupráce bude hrát důležitou roli v poválečné obnově. Česko může například dále pomáhat ve školství, které je tradiční součástí rozvojové spolupráce s Ukrajinou – konkrétně ve slaďování standardů hodnocení kvality školských systémů či v rozvoji konkrétních vysokoškolských oborů ve spolupráci s českými univerzitami. 

Ve zdravotnictví můžeme rovněž navázat na dosavadní zkušenosti. Již dříve jsme podporovali rozvoj vzdělávání na lékařských fakultách či konkrétní menší projekty v oblasti fyzioterapie a rehabilitace. Do budoucna může Česko využít kapacity svých zdravotnických odborníků zapojených do programu MEDEVAC, který je v gesci ministerstva vnitra a je rovněž součástí Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině 2023-2025. Možné průsečíky se rýsují například v oblasti poskytování psychosociální péče obětem války, vysídleným obyvatelům či uprchlíkům a v oblasti popáleninové a rehabilitační péče. Vzhledem k ukrajinským potřebám se jeví jako perspektivní také oblast rozvoje primární péče. 

Neméně důležité pro budoucí rozvoj však bude i životní prostředí nebo zemědělství. V situaci, kdy je velká část země, kde dříve žili lidé, zničená válkou, zamořená různými chemikáliemi či je zaminovaná, bude potřeba před návratem obyvatel zpět do jejich domovů zajistit odminování měst a vesnic, aby se lidé mohli vrátit domů, a také polí či lesů, aby bylo možné pěstovat zemědělské plodiny nebo zamezit kontaminaci vodních zdrojů.

Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR