ČESKÉ ZBOŽÍ MÍŘÍ I DO MÉNĚ ZNÁMÝCH ČÍNSKÝCH PROVINCIÍ

V loňském roce zaznamenala Čína meziroční růst vývozu ve výši 3,6 % a pokles dovozu o 1,1 %. Jak si vedla Česká republika v provinciích v působnosti Generálního konzulátu ČR v Chengdu?

Čína se v roce 2020 kvůli ochraně před šířením pandemie covid-19 uzavřela a pouze velmi opatrně a po čtyřtýdenní karanténě umožňuje zahraničním cestovatelům pobyt v zemi. Své důsledky to přirozeně nese nejen v turistickém průmyslu a navazujících službách, ale i ve sféře obchodu jako takového, a to zejména pro zahraniční firmy. Výraznou komparativní výhodu tak mají firmy, které se již v Číně etablovaly, mají své čínské pobočky, popřípadě své čínské zástupce a reprezentanty.

PĚT ČÍNSKÝCH PROVINCIÍ

GK Chengdu pokrývá pět provincií: Sečuán, municipalitu Chonqing, Yunnan, Guizhou a autonomní oblast Guangxi o celkové rozloze 1 375 170 km2 a s 252 miliony obyvatel (pro srovnání – EU zaujímá rozlohu 4 233 262 km2 a počet jejích obyvatel dosahuje 448 milionů).

Nejsilnější ekonomiku z výše uvedených provincií má Sečuán. V roce 2020 se provincie umístila na 6. místě v celočínském žebříčku HDP.  Je také největší a nejlidnatější provincií z oněch zmíněných pěti. Obchod s Českou republikou dosáhl v roce 2018 obratu 2,4 miliardy jüanů a stoupal i v roce 2019 a 2020, kdy dosáhl obratu 4,2 miliardy jüanů. Vzájemnému obchodu jednoznačně dominuje vývoz do ČR, dovoz z ČR dosáhl v roce 2020 výše 0,9 miliard jüanů. Za první čtvrtletí 2021 tento trend posiloval (obrat: 1,2 miliardy jüanů, z toho dovoz z ČR 226 milionů jüanů).

Municipalita Chongqing obsadila 17. příčku v národním žebříčku HDP za rok 2020. Celkový obrat obchodu s ČR dosáhl 3,3 miliardy jüanů v roce 2018, rostl v roce 2019 a do roku 2020 se téměř zdvojnásobil na hodnotu více net 6 miliard jüanů. V tomto objemu je dovoz z ČR výrazně slabší, přičemž ještě nedosáhnul hodnoty z roku 2018. Za první čtvrtletí 2021 tento trend posiloval (obrat: 1,8 miliardy jüanů, z toho dovoz z ČR 88 milionů jüanů).

Provincie Yunnan, ležící na hranicích s Vietnamem a silný producent čaje a kávy, se v roce 2020 umístila hned za Chongqingem v žebříčku HDP. Obrat obchodu s ČR byl řádově nižší, než u dvou provincií uvedených výše a pohyboval se v milionech jüanů. V roce 2018 dosáhl hodnoty 65 milionů jüanů a po propadu v roce 2019 (60 milionů jüanů) se vyšplhal na 64 milionů jüanů v roce 2020. Zajímavá jsou čísla dovozu z ČR, který již v poměru k vývozu nezaostával tak, jako tomu bylo v předchozích dvou případech. 2018 – 15 milionů jüanů, 2019 – 44 milionů jüanů a v roce 2020 přes 17 milionů jüanů. Za první čtvrtletí 2021 se však tento trend otočil (obrat:16 milionů jüanů, z toho dovoz z ČR1 milionů jüanů).

Na 19. místě národního žebříčku nacházíme Autonomní oblast Guangxi. Guangxi je nepoměrně silnějším obchodním partnerem ČR než Yunnan, přestože ani v tomto případě se vzájemná výměna nepřehoupla na úroveň miliard jüanů. Nicméně výrazně posilovala. Obrat obchodu s ČR dosáhl v roce 2018 hodnoty 123 milionů jüanů, v roce 2019 vyskočil na 284 milionů jüanů a v roce 2020 dosáhl rekordních 854 milionů jüanů. Čísla dovozu z ČR byla výrazně nižší, avšak měla silně rostoucí trend. 2018 – 40 milionů jüanů a v roce 2020 160 milionů jüanů.  První čtvrtletí 2021 však bohužel tuto dynamiku postrádá (obrat: 166 milionů jüanů, z toho dovoz z ČR 10 milionů jüanů).

Na 20. místě čínského žebříčku se umístila provincie Guizhou. Ta představuje nejslabšího obchodního partnera z těchto pěti provincií a vzájemná obchodní výměna s ČR má výrazně klesající křivku. Obrat obchodu s ČR dosáhl v roce 2018 hodnoty necelých 83 milionů jüanů, v roce 2019 klesl na 55 milionů jüanů a v roce 2020 se zastavil na necelých 24 milionech jüanů. Také čísla dovozu z ČR klesala: 2018 – 1 milion jüanů a v roce 2020 0,4 milionu jüanů.  První čtvrtletí 2021 potvrzuje stagnaci vzájemné obchodní výměny, avšak výrazné posílení dovozu z ČR (obrat: 5,8 milionu jüanů, z toho dovoz z ČR 1,3 milionu jüanů, což je třikrát více než za celý rok 2020!).

VELKÁ PŘÍLEŽITOST

Budoucnost vzájemného obchodu a snižování českého negativního salda závisí jednoznačně na možnostech cestování a otevření obchodních tras, neboť ne všechny české firmy mají možnost zajistit si služby místního čínského zástupce. Projekt ekonomického clusteru Chengdu – Chongqing, který předpokládá obrovské investice do infrastruktury, smart cities a celkového rozvoje dvouměstí však představuje skutečně velkou příležitost i pro české firmy a byla by škoda se nepokusit na tomto rozvoji získat svůj český podíl.

Roman Musil, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Chengdu